EU nalezla kompromis, jak jednat s kandidáty o zemědělské politice

Odložit debatu o přímých dotacích pro zemědělce z nových členských států se včera rozhodli ministři zahraničí zemí EU.

Ministři zahraničí 15 členských zemí Evropské unie se včera dohodli, že odloží hledání odpovědi na otázku, zda zemědělci v kandidátských zemích obdrží po vstupu přímé podpory z rozpočtu EU. Stejně tak se až později bude rozhodovat o jejich případné výši a podmínkách vyplácení. Včerejší kompromisní usnesení otevírá cestu pro okamžité jednání s kandidáty o všech aspektech zemědělské politiky, ovšem s výjimkou přímých podpor. Otázka přímých plateb je citlivá proto, že bezprostředně souvisí s budoucí reformou společné zemědělské politiky EU. Dotace rolníkům v nových zemích si tedy vesměs přejí země, které chtějí tuto formu pomoci zachovat. Proti jsou ty země, jež je považují za plýtvání a chtějí je omezit nebo zrušit. První skupině vévodí Francie, druhé Německo. Právě v Německu se budou letos v září konat parlamentní volby a nejdříve po nich bude otázka přímých plateb nejspíše nastolena. Argumenty obou stran se promítly do kompromisní formulace. Říká se v ní, že nárok nových členů na přímé platby nebyl zahrnut do usnesení berlínského summitu o šestiletém finančním rámci z roku 1999. Členové EU tyto peníze ovšem dostávají, a to na základě nařízení, které je součástí evropské legislativy. Tato legislativa platí pro všechny členské státy, pokračuje text, takže bez rozhodnutí o přímých platbách nelze dokončit společné stanovisko EU ke kapitole ˝zemědělství˝. Rozhodnutí bude ovšem učiněno až ve ˝vhodném okamžiku˝, a to podle časového rozvrhu, který bude schválen koncem týdne nejvyššími představiteli EU na summitu ve španělské Seville.