EU by měla více podpořit geneticky upravené rostliny, soudí vědci

Rostoucí poptávka po potravinách v budoucnu a úbytek fosilních paliv si žádá větší podporu rostlinné biotechnologie, vědy zabývající se genetickými úpravami rostlin. Vyplývá to ze zprávy vědců, představitelů průmyslu, zemědělců a spotřebitelských organizací, kterou dnes novinářům v Bruselu představila Evropská komise. Počet lidí ve světě vzroste za 50 let z šesti na devět miliard, a bude tedy třeba produkovat více potravin, upozorňují vědci. Stejně tak bude ubývat fosilních paliv a vzroste tak poptávka po biopalivech a biomateriálech, vyrobených na základě rostlinných obnovitelných zdrojů ekologickými procesy. "Rostlinné biotechnologie mohou být řešením. Vědci mohou například vyvinout vysoce odolné rostliny," připomíná komuniké EK. Ty umožní zvýšit zemědělskou produkci tím, že jim nebude vadit střídání jednotlivých ročních období, ani klimatické změny. Budou také vyžadovat méně hnojiv, pesticidů a vody. Evropa by se podle vědců měla v následujících dvou desetiletích snažit vyvíjet levnější a zdravější potraviny, podporovat trvale udržitelný rozvoj a současně zvyšovat konkurenceschopnost evropského zemědělství, průmyslu a lesnictví. Evropská unie je v tomto směru oproti Spojeným státům velmi pozadu. Zatímco americké společnosti utratí za biotechnologický výzkum 650 milionů dolarů ročně, jejich evropské protějšky vydají pouze 400 milionů eur. Americká vláda v roce 2003 podpořila rostlinný genetický výzkum částkou 1,1 miliardy eur, vlády bývalé "patnáctky" investovaly loni pouze 80 milionů eur. Geneticky modifikované organismy (GMO) však stále vyvolávají spory a vlny emocí. Vědci mimo jiné tvrdí, že genetickou modifikací lze získat plodiny, které zajistí výživnější, trvanlivější, zdravější a možná i levnější stravu. Naopak odpůrci a především ekologičtí aktivisté genetickou modifikaci odsuzují s tím, že se v přírodě objeví cizí a nevyzpytatelné organismy. Jako nepřirozený prvek mohou představovat nebezpečí pro zdraví nebo životní prostředí.