Eroze ujídá z úrody, způsobuje miliardové škody

Ztráty v důsledku zhoršování kvality půdy jsou celospolečenským problémem. Účinná obrana proti nepříznivému vývoji však není snadná.

Eroze útočí. Nový fenomén českého zemědělství ohrožuje už téměř polovinu rozlohy orné půdy.

Podle posledních analýz by při nejhorším možném scénáři mohla v blízké budoucnosti zničit až 21 milionů tun půdy za rok. Finančně to lze vyjádřit jako škodu za 4,3 miliardy korun.

Od letošního července však v boji s tímto nebezpečím platí nová pravidla: zbraň v rukou ministerstva zemědělství nese název GAEC 2, což není nic jiného než zkratka evropských pravidel správné zemědělské praxe. Pěstitelé je teď budou uplatňovat už na patnácti procentech celkové rozlohy orné půdy, čímž se ochrana rozšiřuje z ploch silně ohrožených i na plochy ohrožené zatím jen mírně.

Obnova rovnováhy

Rozšíření a zpřísnění pravidel prosadilo ministerstvo v hodině dvanácté. Nejhorší stav je na jižní Moravě, která se na propadu cen zemědělské půdy podílí více než 55 procenty. Státní správa si od nových pravidel slibuje ochranu krajiny i veřejného majetku, stejně jako zlepšení kvality půdy s dopadem na udržitelnost hospodaření.

„Půda je nenahraditelný a jen pomalu se obnovující přírodní zdroj. Bohužel, v podmínkách intenzivní zemědělské výroby se eroze zrychluje. Pro zemědělce to znamená zhoršení kvality půdy a snížení výnosů. Škody působené erozí se však projevují například i znečištěním vodních zdrojů; splavená ornice zanáší kanalizaci i silnice, poškozuje vodoteče a majetek třetích osob vůbec,“ řekl k tomu ministr zemědělství Ivan Fuksa. Erodovaná půda znásobuje také následky povodní a zvyšuje povodňové škody.

Podle standardu GAEC 2 smějí zemědělci na mírně ohrožených polích pěstovat širokořádkové plodiny, (brambory, kukuřice, řepa, bob setý, sója a slunečnice) pouze s využitím půdoochranných technologií.

Zemědělec si sám vybere jeden z navržených postupů, který pro něj bude ekonomicky a organizačně nejpřijatelnější. V první fázi budou zemědělcům k dispozici i vyškolení poradci, kteří přímo na místě, tedy na konkrétním poli, doporučí vhodná opatření.

Za porušení sankce

Do konce roku 2011 budou inspektoři Státního zemědělského intervenčního fondu v rámci náběhového období na nesprávnou praxi pouze upozorňovat, bez udělová­ní sankcí.

Pokud se však od příštího roku zemědělci nebudou držet určených zásad, přijdou o část dotací. Výše sankcí se bude určovat individuálně a bude se odvíjet od závažnosti porušení.

Ústy předsedy Josefa Stehlíka, nová opatření ministerstva přivítala i Asociace soukromého zemědělství. Prosazuje však, aby byl postihován jen reálný výskyt eroze bez určování povinného systému hospodaření. To znamená, aby stát nenařizoval, jakou technologii má kdo používat, ale aby ten, kdo erozi způso­bí, nedostával dotace.

Nejvážnější problémy dnešní krajiny

- Mimořádné velké půdní bloky (až tři sta hektarů i více), které krajinu degradují na esteticky nehodnotné produkční prostředí.

- Nedostatek stabilizačních prvků, jakými jsou remízky, mokřady, meze, aleje, biokoridory a podobně.

- Snižování přirozené úrodnosti půdy v důsledku eroze; zvýšená vodní eroze se vyskytuje odhadem na 45 procentech zemědělských ploch.

- Znečištění půdy a podzemních vod v důsledku používání umělých hnojiv.

- Rozdrobenost vlastnických vztahů.

- Nevhodné tvary pozemků – příliš úzké parcely často neumožňují obdělá­ vání moderní technikou.

- Nepříznivý stav malých vodních toků a nádrží. Vede ke snížení schopnosti krajiny pohltit masy vody při záplavách nebo naopak zadržet vláhu v období sucha.