Dopad jevu El Nino na zemědělství je spíše pozitivní, tvrdí vědci

Japonští vědci zjistili, že klimatický jev známý jako El Niño má na rozdíl od dosavadních představ více pozitivních než negativních dopadů na zemědělství. Až třetina celosvětových osevních ploch z něj má užitek, naproti tomu špatný vliv má pouze na méně než čtvrtinu oblastí. Informovala o tom agentura DPA.

El Niño (španělsky Dítě) je nepravidelný jev, který se vyskytuje v rozmezí dvou až sedmi let. Voda v Tichém oceánu se v jeho důsledku v blízkosti rovníku nadměrně otepluje. To vyvolává v různých částech světa extrémní výkyvy počasí.

Jaký má fenomén vliv na zemědělství v jednotlivých regionech Země, je již delší dobu známo, japonští vědci však nyní přišli s výsledky studie, při níž se zaměřili na globální dopady jevu. Vytvořili mapu světa, do níž zanesli vliv El Niña na sklizeň kukuřice, rýže, pšenice a sójových bobů mezi roky 1984 a 2004.

Negativní vliv měly události spojené s činností klimatického jevu na pěstování kukuřice na jihovýchodě USA, v Číně, v Africe a Indonésii. Také výnosy sójových bobů v Indii a částech Číny byly nižší. Naproti tomu v Brazílii a Argentině pomohl fenomén k vyšší sklizni kukuřice a podobné to bylo zhruba u 30 až 36 procent celosvětových osevních ploch.

Do roku 2050 stoupne podle studie celosvětová poptávka po obilninách a sóji o více než 100 procent ve srovnání s rokem 2005. Vzhledem k tomu musí růst světová produkce těchto plodin ročně zhruba o 2,2 až 2,4 procenta.

K dosažení tohoto cíle bude podle japonských vědců potřeba využít poznatky o dopadech klimatických změn způsobených fenoménem El Niño. Přizpůsobit by se mu mělo například datum výsevu nebo použitá odrůda plodin.