Deště poničily obilí, ohrozily dobrou úrodu brambor

Deště poničily obilí a ohrozily i dobrou úrodu brambor

Zemědělci z kraje Vysočina odhadují ztráty po přívalových deštích na 200 milionů korun. Deště v těchto okresech znehodnotily na 50 tisíc hektarů potravinářského obilí. "To se prodá za nižší ceny jako krmné. Tržby z hektaru se tím sníží zhruba o čtyři tisíce korun," řekl předseda krajské agrární komory František Simandl. V kraji se zpozdí i podzimní polní práce. "Mnohé pozemky jsou podmáčené. Technika zapadá a vznikají hluboké koleje. Na těžších půdách to může trvat i měsíc," řekl Simandl. Zemědělské družstvo Kámen na Havlíčkobrodsku sklidilo do dešťů z 1200 hektarů potravinářského obilí třetinu. Práce již pokračují, ale s velkými ztrátami. "Můžeme se dostat i do propadu," řekl předseda Stanislav Adam. Ztráty rostlinné výroby podle něj letos nevyrovná ani prodej živočišných produktů. Ceny hovězího jsou nízké a je snaha snižovat výkupní cenu u mléka, dodal. "Jsme na kopečkách, ztráty kvůli vodě nejsou tak velké," řekl předseda Agrodružstva Košetice Antonín Sůva. Kvůli letošním nízkým cenám zemědělských produktů se ale podle něj tržby zemědělců na Pelhřimovsku sníží až o pětinu. Počasí se podepsalo i na výnosech máku. Agrochema Studenec na Třebíčsku měla před dešti nesklizených všech 300 hektarů. "Po deštích přišel vítr a stvoly se polámaly. Polovina makovic zůstala na zemi," řekl agronom Miroslav Komárek. Do 12. srpna zemědělci na Vysočině sklidili zhruba polovinu ze 168 tisíc hektarů osetých obilninami. Žňové práce pokračují od soboty. Ke včerejšímu dni se na Žďársku a Pelhřimovsku posekalo přes 70 procent ploch obilovin, na Třebíčsku 65 procent, o pět procent méně na Jihlavsku a polovina ploch v okrese Havlíčkův Brod. Deště na Vysočině zpozdí nejméně o týden i nástup škrobárenské kampaně. Brambory sice dozrály dřív, ale zemědělci z mokrých polí nemohou sklízet a připravené zpracovatelské kapacity stojí. Porostům hrozí rozvoj plísně bramborové. Ta by mohla způsobit vážné ztráty při skladování. "Provoz jsme chtěli rozjet naplno v těchto dnech. Začít včas je pro nás důležité, protože s nástupem zimy jsou ztráty ve výrobě podstatně vyšší," řekl ekonomický náměstek Škrobáren Pelhřimov Josef Hadrava. Škrobárny loni ze 43 tisíc tun brambor vyrobily 9 tisíc tun škrobu. Letos chtějí zpracovat o čtvrtinu více. "Kdyby dál pršelo, nestihli bychom zpracovat nasmlouvané objemy," dodal Hadrava. Škrobárny Naturamyl Havlíčkův Brod kvůli počasí odložily spuštění provozu na výrobu sušené bramborové kaše. "Deště mají vliv i na škrobnatost a sušinu hlíz. Vyšší vynaložené náklady potom vedou k nižšímu zisku," řekl ředitel Zdeněk Myler. Firma loni zpracovala 12 tisíc tun brambor a vyrobila 1680 tun potravinářského škrobu a 930 tun sušené bramborové kaše. Obdobné množství brambor chce zpracovat i letos. Podle předsedy jihlavské agrární komory Antonína Lenikuse deště způsobí napadení hlíz plísní, a tím vyšší ztráty při skladování. Výnosy budou dobré. "Proti loňsku půjdou výkupní ceny zřejmě dolů," dodal Lenikus. Průmyslové brambory se loni vykupovaly podle škrobnatosti kolem dvou tisíc korun za tunu. Sklizeň brambor loni meziročně klesla o více než pětinu na 1,16 milionu tun. Zemědělci totiž v reakci na předloňskou nadúrodu a následující propad cen snížili osevní plochy z 69 na 54 tisíc hektarů. Na těch se brambory pěstují i letos.