Cizinci nám vezmou půdu, tvrdí sedláci

Zemědělci se zlobí. A čím dál víc. Důvodem je nedávné rozhodnutí parlamentu, podle kterého budou mít cizinci větší přístup ke státní půdě než nyní. Až doposud si ji totiž mohli kupovat pouze čeští občané.

„Je to velice neuvážené rozhodnutí, která pro nás zemědělce může mít neblahé následky,“ rozhořčuje se Břetislav Hrbáč, který na Opavsku šéfuje zemědělskému družstvu Hraničář. Již nejsou podle něj čeští sedláci v mnoha případech schopni konkurovat zahraniční produkci. „A co teprve, až cizinci začnou s jejich finančními prostředky a dotacemi skupovat českou půdu,“ dodává.

A není se svými názory zdaleka sám. Sdílejí je i další. „Nikdo z českých vlastníků nedokáže zašustit takovým balíkem peněz, aby mohl konkurovat zahraničnímu zájemci,“ říká například předseda zemědělského družstva Dolní Újezd v Litomyšli Václav Klejch.

Přechodné období skončí dříve

Odpor přitom nevyvolává pouze to, že cizinci mají na koupi půdy o něco více peněz než čeští farmáři. Údiv u mnoha zemědělců i politiků vyvolává i to, že se k ní dostanou o něco dříve, než bylo v původních podmínkách. Přechodné období dojednané s ostatními státy Evropské unie, kdy přístup k půdě prodávané státem mají pouze Češi, totiž mělo původně trvat až do roku 2011.

„Přechodná období se musí dodržovat,“ protestuje proti rozhodnutí parlamentu předseda KDU-ČSL a poslanec Cyril Svoboda. Bez toho se ztrácí jejich smysl. Jakákoliv rozhodnutí, která se týkají půdy, by podle Svobody měla iniciovat až vláda vzešlá z voleb. Nikoliv poslanci.

S jeho názorem ovšem nesouhlasí Ladislav Skopal (ČSSD), který návrh na změnu zákona o půdě parlamentu předložil. Přechodné období podle něj dodrženo bude, protože půdu si mohou koupit pouze cizinci, kteří v příslušném nebo sousedícím katastru minimálně tři roky hospodaří. Rozloha obdělávané půdy přitom musí být aspoň deset hektarů.

Hrozí vyšší korupce

To by však nemělo být takovým problémem. Navíc mnoho cizinců totiž u nás už na zemědělské půdě hospodaří. Nakoupili ji pro ně nastrčení Češi, se kterými založili společnou firmu. „Například tady v Jižních Čechách kupují hektar až o 60 tisíc dráž,“ říká Václav Pavlík ze Zemědělského družstva Milevsko.

Od takzvaných bílých koní pak mohou půdu cizinci odkoupit. „Je zde ale pojistka v podobě ustanovení, podle kterého má na bývalou státní půdu patnáctileté předkupní právo stát,“ říká předseda sněmovního zemědělského výboru Jiří Papež. O tom, zda stát své právo využije, však rozhodují úředníci. Vzrůstá tím nebezpečí korupce.