České zboží poznáte podle čárového kódu, radí e-mail. Není to pravda.

Kouzelné trojčíslí 859, kterým začíná číselná řada na čárovém kódu, vůbec nemusí znamenat, že zboží bylo vyrobeno v České republice. Jen ho distribuuje nebo balí firma, která je registrovaná do českého systému EAN.

Po internetu kolují dopisy vyzývající k tomu, aby si nakupující všímali prvního trojčíslí čárového kódu. Když je tam vytisknuto 859, znamená to, že výrobek je z České republiky. Koupíte si tedy domácí produkt, vyzývá e-mail.

Skutečnost však může být úplně jiná. Zdokumentovat to může například situace, o které nedávno psal iDNES.cz v případě podezřele levného belgického zamražovaného másla (viz článek v rubrice Ekonomika). Tato másla tvoří v obchodních řetězcích velkou část nabídky, přitom na obalu není ani slovo o původu potraviny, uveden je pouze dovozce – společnost A7B-Bohemia. Čárový kód začíná "českým" číslem 859.

"Toto si lidé často zaměňují, ale označení země původu suroviny není cílem generování čárového kódu, tím vzniká mnoho nedorozumění. Kód je určen pro obchod a usnadnění manipulace se zbožím," vysvětluje Michal Bílý ze společnosti GS1 Czech Republic, která pro Českou republiku systém kódů spravuje.

Podobně je to například u masa nebo dalších výrobků prodávaných v supermarketech. Často na nich najdete kód z řady 020–029 nebo 200–299, který je vyhrazen pro lokální systém skladování. Spotřebitel se tedy musí spoléhat na to, že si prodejce nevymýšlí, když na balíček s kuřetem nalepí například text "Výhradně z českých chovů". Pokud tam nic podobného nenajdete, nevíte nic.

Vyplatí se nelenit a zjistit si, co dělá společnost, která kuřata prodává.

Jistou šancí, jak se v budoucnu dobrat skutečného původu zboží, což je důležité hlavně u potravin, je přidělování takzvaných rodných listů. V současné době se je snaží v rámci EU prosadit naše ministerstvo zemědělství.

"V zájmu každého prodejce by mělo být, aby nemusel být odkázán jenom na dotazy lidí, jestli je maso skutečně odtamtud nebo odtamtud," řekl ministr Ivan Fuksa už před časem. Opatření by se mělo týkat hlavně masa, mléčných výrobků a vajec.

Podle Fuksy je k prosazení tohoto modelu vhodná doba. O původu potravin se stále ještě diskutuje v souvislosti s dioxinovou aférou, kdy v rámci otevřené Evropy není jasné, jaké jsou "toky" masa. Nakonec se může stát, že německé maso může být označeno jako české, protože se bouralo u nás, a polská kuřata jako česká, protože se balila u nás.