Cena prasat se propadla o třetinu. Český chov se již nevyplácí

Koronavirová krize, která loni zamávala řadou odvětví, se na počtech hospodářských zvířat chovaných v Česku zatím příliš neprojevila. „Stagnující stavy vlastně znamenají dobrou zprávu. Aspoň neklesají,“ řekl Deníku zemědělský analytik Petr Havel. Situace na trhu totiž chovatelům nepřeje.  

Zejména u prasat se zemědělci museli loni vyrovnat s výrazným propadem ceny. „Ve srovnání s předchozím rokem momentálně cena jatečných prasat klesla o 31 procent,“ řekl Deníku ředitel Svazu chovatelů prasat Jan Stibal. Důvodem byla zejména ztráta odbytu na velkou část vepřového z důvodu dlouhodobého uzavření restaurací a jídelen kvůli koronavirové pandemii.

Chovatelé prasat se loni podle Stibala navíc vzhledem k výpadku zaměstnanců kvůli koronaviru s péčí o svá zvířata dokázali vyrovnat jen stěží. Situaci jim navíc ještě zkomplikoval africký mor prasat, který se objevil v Německu a Polsku poblíž českých hranic. „Jeho výskyt v populaci divokých prasat a omezení porážkových kapacit výrazně narušily rovnováhu na trhu s touto zemědělskou komoditou,“ řekl Deníku mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

„Němečtí chovatelé přišli o tradiční odběratele v Asii a nabídka prasat k porážce výrazně převýšila poptávku,“ uvedl Vladímír Pícha ze Zemědělského svazu. „Propad ceny spolu s tím, že o prasata nebyl zájem, vedl řadu podniků k rozhodnutí, že s chovem prasat skončí,“ konstatoval Pícha. „Obáváme se, že opět klesne míra soběstačnosti produkce vepřového masa,“ prohlásil.

Počty prasat mohou klesnoutTaké zástupce chovatelů prasat Stibal se obává, že počty prasat mohou v řádu měsíců klesnout. Selata se prasnicím rodí po necelých čtyřech měsících, jatečná prasata se porážejí přibližně ve věku šesti měsíců. „Od okamžiku připuštění prasnice do dodání na jatka to tak trvá téměř rok a v jeho průběhu už nejde konečná produkce nijak změnit. Takže očekáváme, že se celá situace ve stavech teprve projeví,“ konstatoval.

„Zaznamenali jsme opravdu zásadní poklesy cen zejména u vepřového a hovězího masa, a to tak výrazné, že se to chovatelům skutečně nevyplácí dělat,“ potvrdil pro Deník předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Dobrou zprávou podle něj je, že zákazníci mají větší zájem o potraviny z farem, které jsou dobře a bezpečně dostupné i v době vládních omezení.

„Ztrátu odbytu v restauracích a rekreačních zařízeních částečně nahradila větší spotřeba domácností,“ připomněl analytik Havel. „Stále více se i u masa prosazují prodeje prostřednictvím e-shop, ke slovu přicházejí i další nové prodejní kanály,“ podotkl.

 Česko je nyní podle Agrární komory z živočišné produkce stoprocentně soběstačné pouze ve výrobě mléka a hovězího masa. „Soběstačnost ve výrobě drůbežího masa je okolo 65 procent, u vajec 82 procent, a to včetně samozásobení, tedy malochovů,“ řekla Deníku tajemnice Agrární komory Gabriela Dlouhá. U vepřového masa již není soběstačnost dokonce ani poloviční.

Jiří Janda