Brambory jsou letos zatím levné, ale ne vždy kvalitní
20.09.2002 | Mladá fronta Dnes
Pěstitelé mají letos těžký rok: prozatím se zdá, že se urodilo velmi mnoho brambor. Zemědělci je však musí prodávat za nízké ceny, které jim ztěží pokryjí náklady. Spotřebitelé však naopak mohou být právě proto spokojeni, protože většinou poměrně kvalitní brambory prozatím nekoupí velmi levně. Brambory se v současnosti dají obchodech koupit v ceně kolem pěti korun za kilogram. "V minulých letech bývaly brambory dražší. Cena je letos velmi slušná a kvalita zatím dobrá," řekla například Bohumila Pleskačová, majitelka obchodu se zeleninou v Telči na ulici 9. května. Brambory začaly být levné v tuzemsku už v květnu, kdy do sem proudily levné brambory z Itálie. V podstatě podrazily domácí cenu a ten vývoj se táhne až do současnosti. Ty brambory konkurují bramborám na Vysočině," řekl Josef Králíček, tajemník Ústředního bramborářského svazu. Pěstitelé se však domnívají, že nízké ceny brambor nemusí vydržet dlouho. Očekávají, že brambor nebude na trhu dlouho přebytek. "Čekám, že letos budou vyšší ztráty při skladování," řekl například předseda Svazu zemědělských družstev a společností Pelhřimovska Antonín Sůva. Kvalita brambor je totiž v některých oblastech velmi rozdílná, protože mnoho zemědělských ploch bylo zamokřeno a nebylo možné je řádně ošetřovat proti plísni bramborové. Ta je nezávažnější chorobou brambor a prakticky žádná z odrůd jí při vhodných klimatických podmínkách neodolá.
"Na zasažených porostech dochází ke vzniku mokré hniloby a během skladování s ní budou velké problémy. Na řadě lokalit je také letos častá strupovitost hlíz," řekl bramborář Králíčk. Na co by měl spotřebitel při nákupu brambor dbát? První podmínkou, která prodejcům vyplývá ze zákona, je, že prodávané brambory musí mít řádné označení odrůdy a využití. "Když se někde prodávají brambory bez označení a dokumentace, je to v podstatě černý prodej," řekl Králíček. Zemědělské vyhlášky stanoví, že brambory kupříkladu nesmí být strupovité na více než na čtvrtině povrchu hlízy, zelené na více než osmině povrchu a nesmí mít klíčky delší než tři milimetry. Nemohou také obsahovat, modré, nebo černé skvrny pod slupkou do více než pěti milimetrů hloubky dužniny a být popraskané do více než pětimilimetrové hloubky.
Další články v kategorii Zemědělství
- Ministr Šebestyán: Závažné nálezy kontroly NKÚ k činnosti Vinařského fondu řeším odvoláním Rady fondu (13.11.2026)
- Zemědělské dotace vzrostou, část z nich půjde do zpracování potravin (13.11.2026)
- Švestek je letos málo. Takovou bídu dlouho nepamatujeme, hlásí páleničáři (13.11.2026)
- Stanovisko Vinařského fondu k výsledkům kontroly NKÚ (13.11.2026)
- Správa nezavěšených ušních známek (13.11.2026)
- Martin Pýcha zvolen předsedou Zemědělského svazu na další čtyřleté období (12.11.2026)
- Zemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí (12.11.2026)
- Ženy v zemědělství mají v Evropě svůj hlas (12.11.2026)
- Všech 1800 svatomartinských hus z Rohozné už je zamluvených, stojí jako loni (12.11.2026)
- Zemědělský svaz zhodnotí uplynulé čtyři roky v sektoru a zvolí předsedu (12.11.2026)

Tweet



