Boj se slintavkou je dostatečný

V případě výskytu slintavky a kulhavky v ČR by se vzhledem k opatřením přijatým Ústřední nákazovou komisí (ÚNK) a kázni tuzemských farmářů nákaza neměla plošně rozšířit tak jako v Británii. Řekl to včera přednosta Ústavu infekčních chorob a epizootologie Veterinární a farmaceutické univerzity Brno Zdeněk Pospíšil. Za správná opatření označila v průzkumu STEM většina (86 procent) lidí.

Zemědělci mají především zajistit neporušenost oplocení chovů hospodářských zvířat, umístit dezinfekční zařízení u vchodů a vjezdů, zamezit vstup cizím osobám a zvířata přemísťovat pouze po vyšetření, jako by byla podezřelá z onemocnění slintavkou a kulhavkou. Chovatelé by prý svá hospodářství měli ochránit také před ptáky, kteří nákazu rovněž přenášejí.

Zemědělci podle Pospíšila opatření dodržují, protože slintavka a kulhavka by pro ně i přes finanční náhradu od státu a pojišťoven znamenala existenční pohromu. Pospíšilův spolupracovník Petr Lány poukázal na to, že právě v Británii, odkud se epidemie rozšířila, zjistili první výskyt nákazy až 14 dní potom, co měli zamořenou prasečí farmu. Nemoc, v jejímž důsledku se do vzduchu dostává obrovské množství virů, se z prasat pravděpodobně větrem přenesla na ovce z okolních pastvin. U nich se podle Lányho slintavka a kulhavka méně klinicky projevuje a je tedy obtížněji zjistitelná. Nakažené ovce poté prodal majitel na trzích a kupující je pak dále přemisťovali po Británii. Tím se nákaza rozšířila. Onemocnění zjištěné u prasat na jatkách v hrabství Essex 19. února bylo již druhotným ohniskem nákazy, řekl Lány.

Platná protinákazová opatření, jež se týkají zejména zpřísněného režimu na našich hranicích, se neobejdou bez nedorozumění: Některé lidi přes dezinfekční rohože provázejí také psi, jichž se opatření netýká.

Na území České republiky se slintavka a kulhavka objevila naposledy v roce 1975, kdy onemocnělo 200 býků v JZD Tišice v okrese Mělník. V poválečných letech se podle mluvčího Státní veterinární správy (SVS) Josefa Dubna vyskytla v České republice větší či menší ohniska nákazy, nikdy však nepropukla epidemie takového rozsahu jako nyní ve Velké Británii.

Na počátku padesátých let u nás onemocněli slintavkou lidé po požití syrového nepasterizovaného mléka. Slintavka a kulhavka není na rozdíl od zvířat pro lidi nebezpečná, spíše nepříjemná. Projevuje se afty v ústech, doplnil tiskový mluvčí SVS Josef Duben.