Bioprodejny stále čekají na lepší časy

Přestože se v posledních dnech objevily informace o tom, že se na český trh dostaly některé potraviny, které jsou kontaminované jedovatými dioxiny, prodejci bioproduktů nezaznamenali zvýšený prodej svých komodit.

„Zprávy o tom, že se nabízejí i závadné potraviny, byť velmi ojediněle, nemají přímý vliv na zvýšený zájem ze strany našich zákazníků. Ti, kteří navštěvují naši prodejnu, dobře ví, co chtějí a vyznají se v nabídce biopotravin,“ popisuje svoji zkušenost Pavla Krfňáková z olomoucké prodejny zdravé výživy Studánka.

Ještě více pragmatičtěji přistupuje k této otázce Zdeněk Hájek, provozní Pí centra, které se v Olomouci řadí mezi nejdéle fungující zařízení tohoto typu. „Na stálé zákazníky to vliv nemá, protože jsou to rozumní lidé.“ Právě díky skupině stálých zákazníků jsou bioprodejny schopné konkurovat prodejnám s běžně dostupnými potravinami a nabízet takové produkty, které jsou získány ekologickým zemědělstvím. Nicméně podnikání v této oblasti není žádnou procházkou růžovým sadem. „Mysleli jsme si, že jsou krušné začátky za námi, ale s přibývající konkurencí je i pokračování krušné,“ dodává Hájek.

V současnosti funguje v Olomouci šest prodejen, které se soustřeďují na prodej bioproduktů a biopotravin. Životaschopnost každého zařízení je dána určitou specifickou nabídkou. „Vsadili jsme na kvalitu i kvantitu našeho sortimentu a devadesát procent nabídky biopotravin na našem trhu je možné zde zakoupit. Nynějším hitem naší nabídky je psyllium - indická jitrocelová vláknina, díky níž se snadněji hubne. Nicméně tento druh sortimentu podléhá ve velké míře módním vlivům. A i když je v této branži konkurence veliká, snažíme se s ní bojovat vlastní prací,“ doplňuje Hájek.

Vedle přílišné konkurence představuje pro bioprodejny další problém malá informovanost o prospěšnosti bioproduktů a biopotravin mezi širokou veřejností. Doba náhodných kolemjdoucích, kteří ze zvědavosti nakoukli do prodejen, je už dávno pryč a zbyla pouze nepříliš početná skupina stálých zákazníků.„U široké veřejnosti neexistuje žádná osvěta z toho důvodu, že se lidé zdráhají zkoušet nové věci a v tomto případě pro jejich zdraví prospěšné. Lidé se raději drží zažitého standardu, kam se řadí i stravování,“ přibližuje problém Krfňáková.

Pokud se lidé přece jenom rozhodnou pro návštěvu, ovlivňuje jejich rozhodnutí nikoliv zvědavost, leč nutnost. „Lidé si sdělují informace mezi sebou a zdravotní problémy provází takřka každého z nás. Přičemž přírodní produkty jsou poslední možností, ke které se lidé uchylují, když jiné již zklamaly,“ uzavírá Hájek.

Marek Homolka