Bioodpady patří zpět do půdy

Legislativě týkající se problematiky nakládání s biologicky rozložitelnými odpady byl věnován seminář Nová legislativa – odpadové hospodářství, ekologické škody a vodní hospodářství, který se uskutečnil v rámci veletrhu Watenvi. Česko patří k zemím, které požadují, aby v EU byla v tomto směru sjednocená legislativa. Řekla to Dagmar Sirotková vedoucí Centra pro hospodaření s odpady VÚV T.G.M.

„Jedná se o běžně se vyskytující materiály například trávu, dřevo, zbytky potravin, papír, kaly z ČOV a části textilu. Zejména jde o skládkování. Důležité je také nahradit pomocí upravených bioodpadů některé zdroje surovin, včetně energetického využití a v neposlední řadě využít bioodpady pro vylepšení kvality degradovaných půd. V tomto případě kvalitní kompost může nahradit chemická hnojiva. Tím se půdě vrací přirozené složky. Nedochází tak k negativnímu ovlivnění životního prostředí, což je dobré pro zdraví lidí,“ vysvětlila Sirotková. V tomto směru byl vydán nový prováděcí předpis k zákonu o odpadech (vyhláška č. 341/2008. Sb.). Podle odborníků jde o účinný nástroj, který by měl umožnit široké využití bio odpadů, ale při zachování základních požadavků ochrany zdraví a životního prostředí. Velmi důležitou a očekávanou část vyhlášky tvoří soustava ukazatelů pro hodnocení a zařazování bio odpadů do skupin podle způsobu využití.

Sirotková upozornila na povinnost evidovat zařízení s jedovatými polychromovanými bifenyly (PCB) tuzemské firmy oddalovaly sedm let. „Česku za to hrozí kromě sankcí od EU do budoucna velké ekologické problémy. Tento problém považuje za závažný i ředitel legislativního odboru ministerstva životního prostředí Libor Dvořák. Česku hrozí, že v příštím roce nesplní směrnici EU, která evidenci a likvidaci zařízení s PCB požaduje.

Polychromované bifenyly obsahují například staré transformátory a kondenzátory které se používají v průmyslu, energetice nebo železnici. V Česku je jich několik tisíc. Povinnost zaevidovat je a zajistit jejich odstranění do roku 2010 požaduje evropská směrnice, která se promítla do zákona o odpadech z roku 2002.

Podle Sirotkové některé subjekty, a to poměrně velké, které si nemohou stěžovat na nedostatek finančních prostředků, svoji povinnost oddalovaly. V loňském roce začaly intenzivnější snahy o to, aby se tyto povinnosti zmírnily. Díky poslanecké iniciativě se tyto návrhy dostaly až do takzvané 'baterkové novely', která se vyčlenila z připravované velké novely zákona o odpadech. V současné době leží v poslanecké sněmovně. Zdůraznila, že pokud by se novela schválila a firmy evidenci zařízení nedokončí, hrozí Česku kromě sankcí EU také žaloby firem, které zákonné povinnosti splnily a nákladné opatření provedly včas. Česko patří mezi evropské země, které jsou polychlorovanými bifenyly zamořeny nejvíce. Byly zjištěny i v mateřském mléce. Podle odborníků jsou polychlorované bifenyly karcinogenní, mohou narušovat hormonální rovnováhu nebo imunitní systém. Hromadí se v živočišných tucích, do lidského těla se dostávají takřka výhradně potravou. "Hrozí tak, že nám tady polychromované bifenyly zůstanou a budou nekontrolovatelně odstraňovány. Můžeme tak nejen sobě, ale i dalším generacím způsobit závažné ekologické problémy," dodala Sirotková.