Bez subvencí hrozí bankroty

Bez vnější ochrany nejsou švédští chovatelé prasat konkurenceschopní. Důvodem tohoto neutěšeného stavu jsou velmi přísné národní předpisy upravující oblast ochrany a welfare zvířat. Kromě jiného musí mít prasata v každé stáji k dispozici dostatek slámy jako prostředek k „zaměstnání“. Také v oblasti předpisů upravujících potřebu minimální plochy na jedno ustájené zvíře jsou švédské předpisy mnohem přísnější v porovnání s předpisy evropskými. Například ve Švédsku je předepsáno, že jedno prase ve výkrmu s hmotností vyšší než 100 kg musí mít k dispozici ustajovací plochu o rozloze 0,94 m2, přičemž směrnice platná v členských zemích EU předepisuje pouze 0,6 m2.

Ve Švédsku je zakázáno chovat prasata na plně perforovaných podlahách. Porodní kotec musí mít ve Švédsku plochu minimálně 6 m2, z čehož 4 m2 podlahové plochy musí být nezaroštované.

Jak zjistili vědci ze Zemědělskohospodářské univerzity v Uppsale ve srovnávacím šetření, dochází vlivem zavedení přísnějších předpisů k nárůstu stavebních nákladů a spotřeby pracovního času. Zvláště pracovní úkony spojené s denním čistěním částečně zaroštované podlahy a nastýláním a odklizem slámy vyžadují od chovatelů nebo obsluhujícího personálu ve Švédsku v závislosti na velikosti podniku vícepráci v rozsahu od 4 do 5 hodin na jednu prasnici za rok v porovnání s jejich evropskými kolegy. Vyšší pracnost v chovu prasat však není ve výsledné odměně švédských chovatelů zohledněna.

SUS, 2005, č. 8, s. 20