Banka EBRD chce zůstat v kandidátských zemích

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) z kandidátských zemích neodejde ani po jejich vstupu do Evropské unie. Předpokládá, že bude mít na projekty v osmi kandidátských zemích zhruba miliardu eur ročně. To je o něco méně než dosud, kdy to bylo asi 1,2 miliardy. Banka po prvních třech letech, kdy byla pod vedením Jacquese Attaliho terčem kritiky zejména za grandiózní utrácení ve vlastní prospěch, ustoupila z ohniska pozornosti. Poslání EBRD však zcela běžné není. Nemá totiž jen vytvářet zisk pro své majitele - 60 členských států a dvě mezinárodní instituce - ale také podporovat transformaci nových ekonomik a při tom všem nekonkurovat soukromému kapitálu. To je také podle londýnského analytika banky Libora Krkošky jedním z důvodů, proč v České republice nyní investuje kolem tří procent z celkového objemu investovaných prostředků. V Maďarsku je to 4,5 procenta, na Slovensku 3,8 procenta. "Je to poněkud méně, než jsme očekávali," říká Krkoška, ale poukazuje na to, že Česká republika má v regionu nejvyšší podíl přímých zahraničních investic na obyvatele. Pokud jde o budoucnost, hovoří se v materiálech EBRD nyní hodně o pomoci malým a středním podnikům. Podle Krkošky mají české banky samy dost prostředků na tyto úvěry, takže role EBRD v tomto oboru nebude zřejmě v ČR růst. Naproti tomu se banka chce nadále angažovat při dokončení privatizace telekomunikací a v infrastruktuře. Infrastrukturní projekty jsou dlouhodobé a zpravidla finančně náročné, takže tam nemusejí vždy domácí finanční ústavy mít dostatek kapacit.