ASZ ČR navrhuje uznávání praxe jako náhrady za zemědělské kurzy
21.11.2024 | ASZ
Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) se obrátila na minstra zemědělství Marka Výborného v otázce aktuálně projednávaných postupů pro posuzování zemědělské kvalifikace. Předseda Jaroslav Šebek ho v dopise vyzval, aby byla praxe uznávána jako náhrada za časově náročné a často zbytečné kurzy. Toto nastavení by totiž usnadnilo situaci především na rodinných farmách, kde se znalosti předávají z generace na generaci. Upozornil také na další problémy s uznáváním zemědělského vzdělání.
„To se týká zejména potomků zemědělských podnikatelů, kteří vyrůstají na farmě a zemědělství tak mají osvojené zcela přirozeně,“ píše Šebek v dopise. Připomněl, že tito mladí lidé často volí pro své vzdělávání obory, které jim mohou být v zemědělském podnikání větším přínosem než studium zemědělství, které znají velmi dobře z praxe. Nemají tak možnost získat formální uznání zemědělské kvalifikace a jsou nuceni navštěvovat kurz, který pro ně velmi často nemá žádný přínos.
ASZ ČR v dopise navrhla konkrétní podmínky uznávání kvalifikace, které platí například v sousedním Německu. Nárok na ni by tak měl kdokoliv, kdo může prokázat minimálně dvouletou praxi v rozsahu 15 hodin týdně. Navrhla rovněž tři varianty doložení této praxe. Získat by ji tak mohl člen rodinného podniku s povinným zdravotním pojištěním, akcionář zemědělského podniku se smlouvou nebo zaměstnanec s pracovní smlouvou s pravidelnou pracovní dobou.
Šebek také upozornil, že začínající zemědělci často narážejí na to, že jim není uznáno absolvování zemědělského nebo příbuzného oboru, protože daný obor byl mezitím přejmenován a není veden v relevantním seznamu. Žadatel o uznávání kvalifikace pak musí složitě dokládat obsah vystudovaného oboru, navíc s nejistým výsledkem.
Podobně také dochází k problémům s uznáváním dalších příbuzných oborů. Příkladem je například bakalářský program Ochrana životního prostředí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Ten na seznamu chybí i navzdory tomu, že je svou náplní téměř totožný s programem Ochrana krajiny a využívání přírodních zdrojů na České zemědělské univerzitě (ČZU), který uznáván je. Obor navíc z velké části dokonce vyučují pedagogové ČZU.
Dopis zmiňuje také složité, zdlouhavé a finančně nákladné uznávání diplomů ze studia v zahraničí. Tento proces je v praxi nevyhovující. „Členové ASZ ČR se setkávají i s absurdními případy, kdy jim jako jednodušší a rychlejší řešení bylo doporučeno absolvovat 300hodinový vzdělávací kurz,“ zmiňuje Šebek v dopise.
David Krkoška, mediální oddělení ASZ ČR
Další články v kategorii Zemědělství
- Klima tlačí vinaře k revoluci. Míchání různých ročníků přestává být tabu (26.08.2025)
- Moderní technologie usnadní práci s dobytkem, řeší i nedostatek personálu (26.08.2025)
- Většina českých vod obsahuje příliš fosforu a dusíku (26.08.2025)
- Úroda obilovin překonala loňskou, pokryje domácí spotřebu (26.08.2025)
- Výkupní ceny hovězího masa v Česku rostou, chovatelé se obávají šíření nemocí (26.08.2025)
- Ukrajinští farmáři žádají konec zákazu dovozu dusíkatých hnojiv po moři (26.08.2025)
- Cukr a obilí z Ukrajiny. Potravináři se přou s obchodníky, jestli „zkazí“ české ceny (25.08.2025)
- Olomoučtí vědci testují geneticky upravený ječmen. Jsou první v EU (25.08.2025)
- Brazilský úřad pozastavil sójové moratorium, pomáhalo v boji proti odlesňování (25.08.2025)
- Cena za výkup obilovin v ČR je teď podle agrární komory stejná jako před 35 lety (25.08.2025)