„Předprodeje“ církevní půdy definitivně skončily

Sporné „předprodeje“ církevních pozemků zablokovaných nedořešenými majetkovými nároky začátkem letošního roku definitivně skončily, stát už nadále s podobnými smlouvami nebude souhlasit. Tato praxe v Česku fungovala od roku 1995. „Vzhledem k tomu, že vláda sestavila komisi, která má v příštích měsících řešit otázku církevních restitucí, pozastavil ředitel Pozemkového fondu uzavírání smluv o budoucí směně pozemků zatížených církevními restitucemi,“ uvedla mluvčí fondu Lubomíra Černá.

V komisi jmenované před týdnem zasednou ministři financí, kultury a zemědělství Miroslav Kalousek, Jiří Besser (oba TOP 09) a Ivan Fuksa (ODS). Věci veřejné bude zastupovat místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Kateřina Klasnová a poslanec Michal Babák. Členy týmu budou i kancléř prezidenta Jiří Weigl a občanskodemokratický poslanec Marek Benda. Svoji vyjednávací skupinu sestavenou převážně z ekonomů by měly v dohledné době představit i církve a náboženské společnosti.

Podle Černé byly smlouvy o smlouvách budoucích uzavírány v souladu se zákonem o půdě a jinému zemědělskému majetku z roku 1991. Mezi žadateli byly nejčastěji obce, města a kraje, v některých případech i právnické a fyzické osoby. Pozemkový fond s danou smlouvou souhlasil pouze v případě, pokud se investor dopředu dohodl s původním vlastníkem, tedy v drtivé většině případů s římskokatolickou církví.

„Určitě to nebyla zaběhnutá praxe, šlo o nouzové řešení. Využít ho bylo možné jen tehdy, pokud se na daném pozemku budovala infrastruktura, to znamená silnice, čistírna odpadních vod nebo energetický rozvod,“ řekl nedávno deníku E15 šéf správy majetku Arcibiskupství pražského Karel Štícha. Dodal, že arcibiskupství dosud souhlasilo s využitím církevních pozemků pouze výjimečně a výhradně ve prospěch obcí, měst, krajů nebo subjektů, jako je například polostátní ČEZ.

„Smlouvy o smlouvách budoucích o směně původního církevního majetku stojí na vodě a jsou silně rizikové,“ konstatoval Daniel Čekal z právní kanceláře Wilson & Partners. Vzhledem k tomu, že nebyl přijat zákon o církevních restitucích, nelze jimi zatížené pozemky převádět na třetí osoby, připomněl Čekal.

Od roku 2008 povolil fond směnu církevních pozemků pouze třinácti městům a obcím, aby mohly stavět na dohromady na 14,2 hektaru zablokovaných restitucemi. Výměnou ošetřenou budoucími směnnými smlouvami stát získal přes 15,6 hektaru. Obce nabídly buď větší, anebo stejně velké parcely, zároveň doplatily asi 6,6 milionu korun. Budoucí směnnou smlouvu uzavřel stát také s firmou Alkona Invest CZ, která má dostavět obří distribuční centrum Kauflandu u Olomouce.

Na majetkoprávní vyrovnání státu a církví se v Česku čeká už dvacet let. Podle dohody z roku 2007 se měla církvím navrátit asi třetina majetku zabaveného komunisty, zbytek měla nahradit částka 83 miliard korun vyplácená po dobu 60 let, což by i úroky bylo 270 miliard. Proti dohodě se tehdy postavila levice.