Zvířata přes veškerou pomoc hynou hlady
15.03.2005 | Právo
Lidé se mohou domluvit s myslivci a nosit ke krmelcům. Krutá a dlouhá zima decimuje populaci zvěře na Tachovsku. Pod sněhem si nemůže najít potravu, a tak bloudí zesláblá krajinou. Zvířata dokonce ztrácejí i přirozenou plachost a nejednou se zatoulají až do měst. „Jednu srnku našli ležet na poli v Plané. Když ji přivezli, byla vysílená a apatická. Do dvou dnů pošla,“ popisuje Karel Bobál ze záchranné stanice handicapovaných živočichů ve Studánce na Tachovsku. Stejný osud potkal i srnce, který zabloudil v Tachově na sídliště. Obě zvířata vážila zhruba 10 kilogramů. Kdyby měla dostatek potravy, mohla touto dobou vážit o 20 kilogramů více.
Nouze odhalí charakter
„Toto období odhalí charakter každého myslivce. Jestli chodí přikrmovat, nebo nechá zvěř živořit,“ říká Jan Sopko z mysliveckého sdružení Málkov na Přimdsku. Jeho členové doplňují nepřetržitě 30 krmelců. „Jedno krmeliště dokonce vzniklo u mě za barákem, zvěř ztratila plachost,“ popisuje Sopko. Myslivci denně nacházejí ve svých revírech nejen zhaslou srnčí zvěř, ale dokonce i některé dravce, káňata, a poštolky. Bez pomoci lidí už by zahynul i čáp bílý, který přiletěl do Plané, aby zabral svoje staré hnízdo na komíně naproti policejní stanici. Dvakrát týdně musí Karel Bobál šplhat na 30 metrů vysoký komín po požárním žebříku a nosit mu rybí vnitřnosti.
„Přikrmuji i sedm srnek u krmeliště před záchrannou stanicí. V kotcích jsou lišky, ale zvěř má takový hlad, že jí to neodradí. Do rána je vždycky místo úplně vypucované, a musím přidávat nové krmení,“ popisuje záchranář. Pomoci může v těchto krušných časech každý, kdo nemá kamenné srdce. „Lidé mohou spolupracovat s lesními hospodáři, nebo přímo myslivci a darovat jablka, obilí, tvrdý chléb, případně i seno,“ říká Jan Sopko. Členové Hubertova cechu prý rádi zavedou lidi až ke krmelcům.
Nechte mláďata na pokoji
Veřejnost by se ale neměla do pomáhání vrhat bezhlavě. V záchranné stanici handicapovaných živočichů skončila minulý týden dvě třítýdenní mláďata zajíce polního. „Nějaká žena šla se psem na procházku, a její pes vyčuchal mláďata na poli. Udělala to nejhorší, co mohla, vzala je z hnízda a odnesla je domů s pocitem, že osiřela. Chtěla je vypiplat z flašky. Bohužel obě mláďátka do dvou dnů zahynula,“ říká Bobál.
Podle něj si lidé na procházkách nemají mláďat vůbec všímat. „Matky jsou určitě nedaleko. Jakmile ucítí lidský pach, k hnízdu už se nevrátí. Z téhož důvodu doporučuji majitelům psů, aby je nenechávali volně pobíhat, ale drželi je na vodítku,“ upozorňuje záchranář.
Další články v kategorii Venkov
- Stát nabídne 115 milionů stanicím pro zabavené šelmy nebo chráněné vlky či rysy (19.09.2025)
- O největší slanisko v Česku se nově starají vodní buvoli (19.09.2025)
- Do Chorvatska se vrátila nebezpečná sršeň. Má silnější jed a hnízdí v zemi (19.09.2025)
- Vedrovice získaly cenu za komplexní proměnu krajiny včetně nových alejí (18.09.2025)
- Malinové žně v Beskydech. Pěstitel radí, jak na bohatou úrodu až do mrazů (18.09.2025)
- Budoucností nakupování v malých obcích by mohly být automatizované prodejny (18.09.2025)
- Nevídaný objev na Pardubicku. Botanička našla v Železných horách vzácný šáchor (17.09.2025)
- Leishmanióza. Vážná přenosná nemoc je u českých koní. Lidi i zabíjí (16.09.2025)
- Rekordní spřežení čtyřiadvaceti koní v hřebčíně v Kladrubech (15.09.2025)
- Vinice sv. Kláry produkuje až 10.500 l vína ročně, plánuje rozšíření pro sekty (15.09.2025)