Žraví divočáci spásají pole

Přemnožená divoká prasata způsobují zemědělcům škody za desetitisíce korun.

Divoká prasata působí značné škody na zemědělských porostech. Jedno stádo může mít i několik desítek bachyní, kanců a selat. Je schopné ujít i padesát kilometrů za jednu noc a zanechat po sobě spoušť. Škody, které zemědělci evidují, jsou obrovské.

"Na jaře jsem zasel ječmen, za tři dny potom mi divočáci úplně zničili hektar plochy. Potom přišel na řadu jetel - v jedenáct hodin večer jedu pole válcovat a najednou vidím bachyni s jedenácti selaty. Hodovali tak, že jim ani světla traktoru nevadila. Když dám do země kukuřici, jdou přesně po řádku a sežerou ji. Louky mám úplně rozryté. Škody jdou do desetitisíců," říká trpce soukromý zemědělec Petr Novák z Šiškovic.

Nadnormativní stavy černé zvěře jsou podle slov Františka Navrátila z referátu životního prostředí Okresního úřadu Chrudim celorepublikovým problémem.

"Vloni bylo v okrese odstřeleno tisíc divočáků, letos počet zřejmě stoupne. To ale situaci neřeší, je třeba tlumit stav otevřeným odlovem, který by se měl týkat nejen selat a loni narozených prasat, ale i bachyní," vysvětluje Navrátil.

Hlavně, aby neměli mor

Také na území Ústeckoorlicka je výskyt černé zvěře značně vysoký. Veterináři stále sledují, zda se v honitbách nevyskytují některé nemoci. K nejvíce "hlídaným" patří případný výskyt prasečího moru. Podle údajů z Okresního veterinárního zařízení v Ústí nad Orlicí nebyl v posledních letech zaznamenán ani jeden případ jmenované choroby. Myslivci přinášejí veterinářům ke kontrole vzorky orgánů z deseti procent celkového počtu ulovených exemplářů, na nic neobvyklého se dosud nenarazilo.

Černá zvěř se přemnožila také na Svitavsku, což způsobuje problémy zejména pěstitelům kukuřice a brambor. Přestože členové mysliveckých sdružení ročně uloví kolem dvanácti set kusů divočáka, situace začíná být vážná. Podle slov tajemníka Okresního mysliveckého spolku ve Svitavách Josefa Kosteleckého může pomoci problém vyřešit jen změna přístupu k běžně užívaným chovatelským zásadám. V praxi to znamená soustředit se zejména na intenzivní celoroční odlov samičí zvěře a selat, neboť již mladé bachyňky přicházejí do chrutí. Také samotní zemědělci by měli lépe vážit, kde kterou plodinu sít, neboť velké lány kukuřice či řepky jsou nejen skvělou spižírnou pro divočáky, ale také bezpečným úkrytem, kde je do sklizně úspěšný lov prakticky nemožný.

Střelbu omezují turisté

"U nás divoká prasata nejsou skutečně nijak přemnožena. Je jich sice více než v minulosti, ale není to nijak drastické. Střílejí se, vyjma velkých kusů, avšak je to dost těžké, neboť když si zalezou třeba do lánu s kukuřicí či slunečnic, není možné se na ně dostat. A pokud se začne se sklizní, již se divočák střílet nesmí. Navíc pod Kuňkou, kde je nejčastěji lovíme, je poměrně čilý turistický ruch a to i v místech, kde by lidé neměli co dělat. To nám střelbu ztěžuje," uvedl člen mysliveckého sdružení pod Kunětickou horou Zdeněk Burda.

Tisk

Další články v kategorii Venkov

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info