Zoonózy stále monitorujeme

Ještě nedávno se hovořilo v souvislosti se zoonózami zejména o riziku přenosu nebezpečných nákaz ze zvířat na člověka. Dnes můžeme říci, že nákazová situace je v našich chovech hospodářských zvířat velmi dobrá a spíše hrozí nebezpečí přenosu nákaz z lidí na zvířata. Zde je třeba připomenout především riziko zahraničních pracovníků v zemědělství, kteří by mohli být zdrojem nákazy pro zvířata. Jedná se především o tuberkulózu. Proto je na místě, aby chovatelé věnovali pozornost zdravotnímu stavu nově přijímaných pracovníků.

Pokud jde o klasické zoonózy, je nutné zmínit, že ČR je státem úředně prostým tuberkulózy skotu vyvolané Mycobacterium bovis, bovinní brucelózy a brucelózy ovcí a koz. Podle standardů OIE jsme rovněž územím prostým vztekliny. Pro dosažení této situace bylo vynaloženo veliké úsilí, které v současnosti i nadále pokračuje, proto se orgány státního veterinárního dozoru zaměřují na efektivní sledování těchto nákaz tak, aby se zabránilo jejich opětovné introdukci na naše území. V uplynulých letech jsme museli chránit člověka před nákazami od zvířat, dnes musíme díky dobré nákazové situaci chránit naše zvířata před infekcí od lidí.

Jistým rizikem pro člověka i pro zvířata může být globalizace a jí umožněný volný pohyb osob a produktů. V rámci evropského regionu jde především o riziko zavlečení brucelózy ovcí a koz ze středozemní oblasti, nebo vztekliny z pobaltských či balkánských států.

V současné době ze zoonóz věnujeme pozornost především salmonelám, kampylobakterům, listeriím a antibiotické rezistenci u baktérií. V současnosti probíhají dva národní programy na tlumení výskytu salmonel. Zde došlo k poměrně výrazným změnám v metodice, kdy jsme se přiklonili k hodnocení rizika a tlumení výskytu na základě výskytu salmonel v prostředí. Hlavním důvodem pro tento krok je skutečnost, že druhově neadaptované sérotypy (S. enteritidis, typhimurium), které jsou mezidruhově přenosné a mají velký význam pro veřejné zdraví, u drůbeže většinou nezpůsobují klinické onemocnění a drůbež zde působí jako zdroj nákazy pro lidi. Na rozdíl od drůbeže, při infekci těmito sérotypy může u člověka dojít ke klinickým onemocněním. V současnosti probíhá národní program pro tlumení salmonel v reprodukčních chovech a chovech nosnic produkujících konzumní vejce. Od počátku roku 2009 rok bude zahájen program pro tlumení salmonel v chovech brojlerů. Tyto programy jsou založeny na důsledném monitoringu, vakcinaci a sanitaci. V případě pozitivních nálezů jsou okamžitě přijímána důsledná opatření zahrnující zabránění uvolnění rizikových potravin do tržní sítě a likvidaci infikované drůbeže.

Nejčastější zoonózou, která se vyskytuje u lidí je v současné době kampylobakterióza. Z toho důvodu SVS ČR provádí monitoring výskytu kampylobakterů u porážené drůbeže, abychom mohli stanovit promořenost chovů. Dalším krokem, který je v současnosti připravován, je monitoring kontaminace jatečně opracovaných těl brojlerů. Získání těchto poznatků pomůže definovat kritické body v průběhu zpracování. Následnou kontrolou nad těmito body pak lze snížit i riziko kontaminace potravin. Bohužel u kampylobakterů v současné době neexistuje možnost vakcinace a jen stěží lze tuto problematiku řešit již ve stáji, protože zdrojem kampylobakterů ve stáji může být i běžný hmyz. Proto je třeba se zaměřit na zpracování potravin a minimalizovat riziko kontaminace během zpracování.

Důležitá je zde i osvěta a vzdělávací činnost, aby byli spotřebitelé správně informováni o případných rizicích a rovněž o způsobech, jak jim předcházet. Sem patří především dodržování základních hygienických zásad a důsledné tepelné opracování surovin. Proto by problematika zoonóz neměla být řešena pouze směrem ze stáje po vidličku, s tím, že potraviny živočišného původu nebudou představovat žádné riziko. Jisté riziko zde bude existovat vždy a naším cílem by mělo být zajistit zdravá zvířata, bezpečné potraviny a moudré, vzdělané spotřebitele.

Součástí monitoringu zoonóz, je i monitoring rezistence k antibiotikům. SVS ČR má zavedený takovýto systém sledování se zaměřením na salmonely a kampylobaktery. Obecně lze říci, že i podle poznatků ostatních členských států EU v posledních letech narůstá rezistence u různých mikroorganismů a bohužel dochází i k nárůstu počtu multirezistentních kmenů. Proto je na místě stále upozorňovat na to, aby veterinární léčiva byla používána jedině pod veterinárním dohledem. Lze říci, že této problematice bude v budoucnosti věnována zvýšená pozornost.

Je tedy možné říci, že komplexní pohled na zoonózy a jejich monitoring a národní programy tlumení je to, čím v současné době žijí orgány státního dozoru zejména. Státní veterinární správa ČR je v rámci monitoringu zoonóz kontaktním místem pro Evropskou komisi a pro EFSA (Evropský úřad pro potraviny). Díky výsledkům monitoringu lze definovat kritická místa v potravním řetězci, což je jeden ze stěžejních předpokladů pro efektivní kontrolu a ochranu spotřebitele i zdraví zvířat. Zde se setkává zájem státního veterinárního dozoru, výrobců, prodejců i zákazníků.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR