Zima je pro myslivce obdobím žní

Pojem myslivecké žně se vztahoval hlavně k lovu drobné zvěře v období od 1. listopadu do 31. prosince.

Se stavy drobné zvěře je to však v současné době špatné. Koroptve se již dlouho nestřílejí, zajíci také ne a bažanti se mohou lovit jen díky tomu, že myslivci jejich stav zvyšují vypouštěním bažantů z vlastního odchovu. Předsedy Mysliveckého sdružení Zvíkov - Soutok se sídlem v Oslově Františka Bláhy mladšího jsme se zeptali:

Co je příčinou úbytku drobné zvěře?

"Příčin je mnoho. Začátek úbytku je ve velkoplošném hospodářství. Drobná zvěř ztratila laicky řečeno svůj domov, přirozené kryty. Možná, že mnozí lidé nevědí, že drobná zvěř se ve velkých lánech špatně orientuje a v monokulturách strádá hlady, protože nemá potřebnou rozmanitou potravu. Dalším důvodem byla ještě chemizace v zemědělství. Rozmohla se černá zvěř, lišky, chránění dravci. Na stav zvěře mají bezpochyby vliv i emoce a rozmary počasí."

Jako škůdce drobné zvěře jste mimo jiné zmínil černou zvěř. Jak škodí prase divoké konkrétně?

"Prase divoké je oborní zvěř, která s z obor dostala do volné přírody, a zde se díky tomu, že nemá přírozeného nepřítele, mimo člověka a nemoci, hojně rozmohla. Lov černé zvěře není jednoduchý, a tak i její redukce na přirozené stavy je obtížná. Černá zvěř dovede likvidovat snůšky vajec bažantích slepic, mláďata drobné zvěře, ale i malá srnčata. A tím, že za noc dokáže za potravou procestovat značné rozlohy, je její škodlivost citelná jak pro stavy drobné zvěře, tak i pro polní hospodářství."

A co umělé odchovy drobné zvěře?

"Zkušenosti ukázaly, že tudy asi cesta nevede. Uměle odchovaní bažanti a koroptve ztrácejí svoji přirozenou plachost, bažantí slepice snáškový pud. Navíc u zvěře vypouštěné z umělého odchovu platí dvojnásob to, co u zvěře divoké, tedy negativní vlivy. Kromě toho umělý odchov je velmi drahý."

Jak je to s ostatní lovnou zvěří?

"Stavy zvěře spárkaté neklesají tak závratně jako u zvěře drobné. Ale to, co negativně ovlivňuje stavy drobné zvěře, z větší části platí i u spárkaté, srnčí a dančí. Navíc novým nebezpečím pro tuto zvěř se stalo pytláctví."

Tvrdíte, že zvěře je málo. Co tedy střílíte, vždyť v době honů byly slyšet výstřely?

"Na společných honech divoké kachny, pár bažantů, škodnou. Na naháňkách prase divoké, individuálně pak škodnou zákonem povolenou a podle plánu srnčí, dančí. Bohužel s úbytkem drobné zvěře a tedy i menší příležitostí jejího lovu, zákonitě ubývá střelecká dovednost. Padne tedy více výstřelů, než je ulovené zvěře."

Jak změny po listopadu 1989 ovlivnily lidovou myslivost?

"Označení lidová z doby totality je k pousmání. Myslivost nikdy v pravém slova smyslu nebyla lidová a nebude. Za totality myslivost provozovali estébáci, ministři a komunističtí funkcionáři. Vedle toho ale i řada slušných, obyčejných lidí. Pravdou je, že řadě občanů byla z politických důvodů možnost provozovat myslivost odepřena. Po roce 1989 se tato situace změnila. Ale nová doba přinesla i nové problémy.

Jaké konkrétně?

"Dřívější prominenti z doby totality si mnohde udrželi své pozice a k nim přibyli další. K bontonu řady bohatých lidí dnes patří provozování myslivosti. Nic proti tomu, kdyby se tak dělo ku prospěchu myslivosti. Tendence je ale zakládat soukromé honitby. To vyvolává tlak na snižování minimální hranice výměry honitby a dále na zvyšování nájemného. Tyto skutečnosti povedou jednak k likvidaci současných mysliveckých sdružení, za druhé se to projeví na početních stavech zvěře.

Pro chov spárkaté zvěře jsou třeba větší výměry honiteb a s tím jsou spojeny vyšší náklady. K jejich pokrytí má nájemce nebo vlastník honitby pouze výnosy ze zvěřiny. A malá honitba v žádném případě náklady nepokryje. To povede v mnoha případech k vystřílení zvěře a k prodeji odstřelů zahraničním lovcům."

Jak si pomáhají při řešení finančních problémů myslivecká sdružení jako je to vaše?

"To, co jde, se snažíme řešit svépomocí, tedy brigádami, ať již jde o zajišťování krmiva, údržbu zařízení nebo úhradu škod. Pochopitelně, že i pro nás je zdrojem příjmů odprodej zvěřiny z ulovené zvěře. Odstřel není libovolný, ale plánovaný podle stavů zvěře podle jarního sčítání a předpokládaných přírůstků. A ještě je korigován chovatelským hlediskem. Finančním příspěvkem je i výtěžek ze společenských akcí, které pořádáme.

V prosinci je to každoročně Poslední leč s pasováním a soudem svatého Huberta a setkání s vlastníky honebních pozemků. Největší akcí je ale Myslivecký ples. Uskuteční se už tuto sobotu 11. ledna od 19 hodin v hotelu Zvíkov, jehož personál v čele s ředitelem Jindřichem Žydkem nám ve všem vyjde vstříc. Vyhrávat budou Božejáci a kapela Náladička. Věřím, že se zde opět sejde početná skupina myslivců a přátel myslivosti."