Zemědělci už mohou žádat o rozbor půdy

Zahrada Čech se změnila ve skládku. Oblast Litoměřicka, která zásobuje zeleninou celou republiku, je stále pod vodou. Obrovské jezero slité z rozvodněné Ohře a Labe ustupuje jen pomalu, navíc nikdo nedokáže odhadnout, jaké škodliviny půda při záplavách nasákla. "Někteří zdejší obyvatelé přišli o celou úrodu, jiní o část. Nejhorší je to pro ty, kteří se tu živí například pěstováním a prodejem květáku, celeru, cibule, brambor a špenátu, tedy tím, co bylo těsně před sklizní. Celá naše vesnice teď sepisuje škody na úrodě, které nám velká voda napáchala. O rozboru půdy jsme zatím neuvažovali, nevíme ani, zda se to musí a kolik to stojí," popisuje nejistou situaci Pavlína Křováková, obyvatelka Nučniček, které patří mezi nejpostiženější obce na Litoměřicku. Ještě do dneška tu nefunguje autobusové spojení do Litoměřic, silnice spojující Nučničky s Terezínem je stále zaplavena. Ze zákona má každý zemědělec, i soukromě hospodařící, jednou za šest let právo na základní rozbor půdy zdarma. Pokud mu půdu poškodila živelní pohroma, může si zažádat o rozbor mimořádný. "Povinností samotných podnikatelů je dodávat potraviny na trh nezávadné. Každý podnikatel odpovídá za svou produkci. Jestliže mu povodně způsobily nějakou škodu na úrodě, může požádat o náhradu škody," uvedl Pavel Kovář z tiskového oddělení Ministerstva zemědělství České republiky. "Ministerstvo provede odběr vzorků půdy v zaplavených oblastech," dodal.

Na pokyn Ministerstva zemědělství České republiky se již odebralo několik vzorků půdy z Litoměřicka, které budou ihned převezeny do Brna, kde bude provedena jejich analýza. Zjistí se, zda nejsou v půdě obsaženy těžké kovy a další anorganické látky, například zbytky pesticidů, ropné látky, DDT a podobně. "Po zkušenostech se záplavami na Moravě v roce 1997 ale nepředpokládáme v těchto oblastech nějakou větší kontaminaci půdy. Výsledky těchto rozborů by měly být k dispozici v průběhu příštího týdne," uvedl Jaroslav Staňa, ředitel Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně, který je rozborem půdy pověřen. Drobní zemědělci a zahrádkáři postižení povodní se nemusejí obávat velkého znečištění půdy. Podle Karla Trávníka z odboru agrochemie, půdy a výživy rostlin z brněnského ústavu není kontaminace půdy plošnou záležitostí, ale bude pravděpodobně jen v okolí chemických podniků, například neratovické Spolany. Jaroslav Staňa z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně doporučuje povodněmi postiženým zemědělcům, aby po opadnutí vody ze svého pole odstranili všechny naplaveniny a zorali jej. Pole se tak provzdušní a může se zjistit, zda nedošlo ke kontaminaci. Náplavové bahno bylo dříve v zemědělství velmi ceněno, dnes však povodeň splachuje i toxické látky z továren a další škodliviny.