Zemědělci se chtějí propojovat se zpracovateli

Potravinářská komora: masívní vývoz surovin je cesta do pekel

Podle největších odbytových družstev v Česku by potíže zemědělců s odbytem pomohlo vyřešit majetkové propojení se zpracovatelskými firmami.

Ke vstupu do tuzemských zpracovatelských podniků farmáře nyní vyzval i Zemědělský svaz (ZS), což je největší a nejvlivnější profesní sdružení v odvětví. Jak zemědělcům radí předseda ZS Miroslav Jirovský, za tímto účelem by měli sdružovat své finanční prostředky.

Prvovýrobci by velice rádi vstoupili například do ústecké Setuzy, největšího zpracovatele řepky olejné, kde stát stále vlastní nemalý majetkový podíl, i do dalších firem zpracovávajících rostlinné produkty. Rádi by též kapitalizovali nesplacené pohledávky, které mají v masozpracujících podnicích či mlékárnách. Zemědělci měli mimořádný zájem taktéž o vstup do největší tuzemské mlékárny, jihočeské Madety. Zbylý podíl státu v ní ale Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond začátkem tohoto roku v tichosti prodal Jihlavským mlékárnám, což rolníci předsedovi prezídia fondu, ministru zemědělství Jaroslavu Palasovi, dodnes mají za zlé.

Podle zástupců zemědělských prvovýrobců a odbytových družstev mnozí domácí zpracovatelé stále nejsou ochotni přistoupit na dlouhodobé dodavatelsko-odběratelské smlouvy, které by oběma stranám dávaly větší jistoty odbytu včetně dodržení lhůt splatnosti i úrovně výkupních cen.

Východiskem mají být dlouhodobé smlouvy

Podle Jirovského by smlouvy na příští rok měly být uzavřeny již během října. V budoucnu by se mohly uzavírat s platností na tři až pět let.

Farmářské ceny by se podle představ zemědělců měly postupně přiblížit průměru sousedních států. U většiny komodit jsou stále nižší. Zatímco ceny obilí v Česku i v Německu jsou už zhruba vyrovnané, za některé živočišné produkty dostávají čeští chovatelé méně. U jatečných býků je domácí cena kolem 40 korun za kilogram živé hmotnosti až o osm korun nižší než průměr bývalé evropské patnáctky. Výkupní ceny prasat podle ZS neúnosně kolísají. Od ledna do července v průměru nepřevýšily 30 korun za kilogram živé hmotnosti, teprve v posledních měsících oživily k úrovni 38 Kč/kg. Za mléko farmáři dostávají kolem osmi korun za litr, jejich kolegové v Německu asi 8,60 Kč/l. Odbytová družstva Centroodbyt, Mlecoop, Mlékárenské hospodářské družstvo Jih, Agrokrocan a Agroodbyt minulý týden jednala o cenách produkce a také o jejím možném vývozu do zahraničí. Po vstupu země do Evropské unie se zvedl export jatečného skotu, prasat, mléka a mléčných výrobků i cukru. V prvních dvou měsících po vstupu se již snížilo pasivní saldo agrárního zahraničního obchodu. Více se naopak dováží masa a potravinářských výrobků s vyšší přidanou hodnotou.

Větší vývozy mléka nebo živých zvířat do zahraničí, které kvůli vyšším výkupním cenám v zemích exportu organizují prvovýrobci, jsou podle názorupotravinářské komory ČR (PK) výhodné pouze dočasně. "Je to cesta do pekel pro obě strany, pro zemědělce i pro zpracovatele," řekl Právu prezident PK Jaroslav Camplík. "Nerad bych předpovídal něco zlého, ale v případě mléka může nakonec dojít k tomu, že za něj nejenže nebudou naši zemědělci dostávat o šedesát haléřů více, ale naopak o šedesát haléřů méně a v ČR již toto mléko neprodají. Domácí zpracovatelé, kteří zůstanou na trhu, budou mít s prvovýrobci dlouhodobé smlouvy a nebudou již další surovinu potřebovat, a díky exportům tak někteří zpracovatelé skončí. To povede k poklesu domácí produkce mléka, přitom právě v této komoditě má ČR možnost navýšení výrobní kvóty, kterou ani zdaleka nečerpáme, a přitom bychom mohli v budoucnosti vyrábět mléka více," uvedl prezident PK.

Rolníky varoval také ministr Palas

Camplík připomněl, že hranice jsou prostupné oběma směry. Například v případě masa mohou domácí zpracovatelé při vysokých cenových požadavcích chovatelů dovážet levnější surovinu ze zahraničí. Na tom podle něj prodělají zejména menší podniky, o kterých ale všichni tvrdí, že právě ty by se měly i u nás podporovat.

Na možná úskalí masívních a dlouhodobých vývozů zemědělských surovin upozornil při nedávném setkání ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku zemědělce také ministr zemědělství Jaroslav Palas. Taktéž podle něj jsou řešením potíží s odbytem dlouhodobé dodavatelsko-odběratelské vztahy, jejichž potřeba byla zakotvena i v předvstupní strategii resortu. Motivaci uzavírat dlouhodobé vztahy zemědělců se zpracovateli by měl podle zástupců PK více podpořit také stát.

Největším producentem brambor v České republice je kraj Vysočina. Z celkových osázených ploch kolem 36 000 hektarů jich je v tomto kraji celá třetina. Sadbové brambory sklízeli minulý týden s pomocí bramborových kombajnů také zemědělci ze Zemědělského družstva Roštýn Hodice na Jihlavsku.