Zaměřovací dalekohledy a montáže - pohled menšího břehu

Josef ČERNÝ

Třístránkový článek Ing. Ladislava Dekányho v č. 5/2000 na toto téma mě postavil do pozice úplného laika, ačkoliv se zabývám touto problematikou prakticky i teoreticky celý život. Z tohoto "malého břehu” bych se chtěl se čtenáři o tyto zkušenosti podělit. Především bych chtěl pohled na celou věc zjednodušit. Ačkoliv proti názvu puškohled sám nic nemám, přidržím se přece raději odborného názvu zaměřovací dalekohled, dále jen dalekohled. nebudu se zde zabývat náročnějšími podmínkami sportovní střelby ani střelbou na velké vzdálenosti.

Do nedávné doby se standardně používaly zaměřovací dalekohledy s konstantním zvětšením 4x, maximálně 6x. Současná tendence i nabídka směřují k dalekohledům větším a k dalekohledům s variabilním zvětšením. Uplatňuje se také osvětlení záměrné osy. Řada konzervativnějších myslivců se přiklání k dalekohledům s konstantním zvětšením, ale i ti dnes volí dalekohledy výkonnější, např. 6 x 42 nebo i větší. Jsou levnější a odpadá u nich riziko poruchy náročného ústrojí pro změnu zvětšení.

Čas však pracuje jednoznačně pro dalekohledy s variabilním zvětšením. Některé typy lze s výhodou použít při nejmenším zvětšení (1 - 1,5x). Pro střelbu na zvěř v pohybu pro své velké zorné pole až 36 m ve vzdálenosti 100 m. Jedná se o dalekohledy pro naháňky (německy Drückjagdzielfernrohr) se zvětšením 1 - 1,5x a s průměrem objektivu 20 - 24 mm. Lze je použít i pro lov srnčí zvěře za neztížených světelných podmínek. S takovým typem dalekohledu přichází jako s novinkou také Meopta Přerov. Maximální zvětšení variabilních dalekohledů (9 - 12 x) umožňuje obeznání zvěře bez použití triedru, což je jistě výhodné. Zastávám názor, že není vhodné montovat na kulovou zbraň zbytečně mohutný dalekohled jen z recese, pokud jeho výkon převážně nevyužijeme. Je také třeba dbát toho, aby byl zbraňový komplet estetický a aby nebyl obří dalekohled na zbrani tou pověstnou "pěstí na oko”. Doporučuji zlatou střední cestu, a to dalekohledy s průměrem objektivu 40 - 42 mm s odpovídajícím zvětšením 6x nebo u variabilních dalekohledů 1,5 - 6x, nebo 3 - 9x. V případě skutečně odůvodněné potřeby pak ještě výkonnější.

Existuje i důvod pro méně světelnější optiku. Uvedu příklad. - Dřívější dalekohledy Zeiss Jena s průměrem objektivu 30 mm se dodávaly se zvětšením 4x nebo 6x. Menší světelnost těch druhých je zcela dostačující pro starší myslivce, jejichž oko již maximální světelnost nevyužije. V praxi to znamená, že starší myslivec bude vidět s tímto dalekohledem přibližně stejně jako s mohutnějším typem 6 x 42.

Všechny dalekohledy na trhu mají v poměru k svému zvětšení dostatečnou světelnost a není třeba se tím zabývat. Samozřejmě, že u drahých dalekohledů je větší propustnost optické soustavy, to znamená, že jsou světelné ztráty minimalizovány. Pro lov v našich podmínkách se nepoužívá u zaměřovacích dalekohledů extrémně velkých zvětšení a u variabilních se nabízí maximálně 12x.

U nás je nejoblíbenější záměrná osnova dalekohledu ve tvaru písmene T. Nemám co bych proti ní namítal. Pokud má dalekohled osvětlení záměrné osy, volí výrobce i její optimální vzor.

S problémem paralaxy se není třeba u kvalitních dalekohledů z pohledu uživatele pro běžné myslivecké vzdálenosti vůbec zabývat. Před několika léty jsem měl možnost vidět celý postup výroby zaměřovacích dalekohledů u firmy Kahles ve Vídni a náročné seřizování paralaxy mě zvláště zaujalo.

Je samozřejmé, že použití jiného dalekohledu u téže zbraně je podmíněno novým nastřelením.

Průměr tubusu zaměřovacích dalekohledů je zpravidla 25 mm, v některých případech 30 mm. Tomu musí samozřejmě odpovídat montáž.

A nyní k montážím - na toto téma jsem již několikrát psal a zvláště zde bych s Ing. Dekánym nesouhlasil. Nerozděloval bych montáže na vysoké a nízké. Pevnou, to je neodnímatelnou, montáž jsem u lovecké zbraně nikdy neviděl. Klapková montáž musí být vyšší - jednak aby se mohl dalekohled pod daným úhlem do přední základny zasunout a aby bylo místo na samotné klapky. "Nízká” klapková montáž být proto nemůže. Montáž musí také umožnit pohyb válcového závěru u kulovnic, což je dalším limitujícím faktorem. Každá montáž musí umožnit, aby se tubus objektivu, který je největší, vešel nad hlaveň a někdy také nad hledí. Z toho důvodu umísťují dnes výrobci hledí blíže k ústí hlavně, aby při montáži dalekohledu nepřekáželo. Je jasné, že čím mohutnější dalekohled, tím vyšší montáž.

Naprosto odmítám spekulace o souvislosti významného vlivu "vysoké” a "nízké” montáže na vhodnost střelby na kratší či delší vzdálenost. Konstrukčně se dnes dává přednost montážím nižším, pokud to podmínky, které jsem popsal, dovolí.

Podhledy pod dalekohledem jsou dnes celkem zbytečné. Unikátní široký a tudíž funkční podhled nalezneme u násuvné montáže pro kozlici ZH a dalekohled Zeiss. U klapkových montáží je průhled dán odlehčením vlastní montáže. Průhled nejlépe nahradí variabilní dalekohled s možností volby nejmenšího zvětšení se širokým zorným polem.

V balistických tabulkách bývají údaje o převýšení dráhy střely v různých vzdálenostech při vzdálenosti osy hlavně od optické osy dalekohledu 5 cm. Bude-li tato vzdálenost u vaší zbraně odlišná, je třeba pro vyšší náročnost na přesnost střelby údaje o převýšení korigovat. Ale přiznám se, že jsem se nesetkal s myslivcem, který by tak činil, nebo mě o tuto službu požádal.

Nízká stavba montáže má příznivý vliv na pohotové zamíření. Neexistuje rozumný důvod pro "vyšší” montáže, než je z konstrukčních důvodů nutné.

U drahých a specifických zbraní jsou tyto parametry jednoznačně určeny a nikdo nemá šanci něco vymýšlet a měnit. Jako příklad uvádím lovecké zbraně Blaser, které mají úchyty pro sedlovou montáž Blaser (Sattelmontage), která je opět určena pro nejdražší dalekohled Zeiss s vnitřní šínou. Čtenář jistě pochopí, že se jedná o natolik profesionálně připravený zbraňový komplet, že by zde bylo jakékoliv laické, ale i profesionální vymýšlení jakýmsi rouháním imaginárnímu puškařskému bohu.

Jaký zaměřovací dalekohled volit?

Žádný dalekohled se zvětšením 36x se u nás nevyskytuje, ani se v katalozích (Frankonia, Kettner) nenabízí. Dříve všeobecně oblíbená "čtyřka” je na ústupu a nachází uplatnění spíše u malorážek. S tím se nedá nic dělat. U dalekohledů s konstantním zvětšením se dnes volí nejčastěji parametry 6 x 42. Do této situace na trhu zasáhla s maximálním vtipem Meopta Přerov se svými unikátními zaměřovacími dalekohledy 7 x 50 a variabilním 3 - 12x 50. Toto řešení totiž uspokojuje v širokém spektru zájem o co nejvýkonnější a přitom o nikoliv extrémně mohutné dalekohledy. Pokládám je jak z hlediska parametrů, tak z hlediska kvality za optimální, a to i pro nejnáročnější lovce. Jen uvažte: průměr objektivu je stejný jako u nejrozšířenějších triedrů 7 x 50 a 10 x 50 a s tím jsou i porovnatelné pozorovací podmínky. Lze si přát něco lepšího? Myslím, že sotva. Navíc si lze zvolit i provedení s osvětlením záměrného kříže.

Všechny dalekohledy vyráběné po druhé světové válce mají antireflexní vrstvu. Ty dražší ovšem kvalitnější. Ani zde není v podstatě co řešit. Přesvědčil jsem se na místě jak optické firmy v tomto oboru střeží svá tajemství.

Koupě zaměřovacího dalekohledu

Sami moc nevymýšlejte a poraďte se s odborníky. Svěřte jim i nákup, namontování a nastřelení zbraně. Respektujte jejich pokyny. Nic sami nezkoušejte! Značkovým výrobkům, jakými jsou Zeiss, Swarovski, Kahles a také našim dalekohledům Artemis z Meopty Přerov lze plně důvěřovat. Není je třeba prověřovat potápěním do vody a vkládáním do mrazáku. Výrobci provádějí v tomto směru přísné testy. Měl jsem příležitost se jim obdivovat.

Dalekohled sami nemontujte ani nenastřelujte a svěřte vše odborníkovi. Nic nevymýšlejte, v ničem se nešťourejte.

Připouštím ovšem, že pro nejvyšší nároky, jako je drahý poplatkový lov v zahraničí, a to ještě na velkou vzdálenost, nejsou požadavky Ing. Dekányho tak úplně od věci. To je ale o něčem jiném. Chci jen napsat, že moje zkušenosti v našich podmínkách s těmito požadavky nekorespondují a že nevidím věci v tak velké složitosti.

Vážení zelení přátelé, tolik můj pohled z našeho menšího českého břehu.

Myslivost č. 11/2002