Zajdou myslivci brzy na úbytě?

Les je jejich druhým domovem, ať je venku jakékoli počasí. Pečují o zvěř, dodržují své tradice, zvyky, pověry, a tím i vlastní životní styl. Na druhé straně loví zvěř, udržují vysoké stavy zvěře a stávají se tak trnem v oku ekologických aktivistů. Myslivci se podle posledních čísel stávají stále ohroženějším druhem. Už za knížete Boleslava I. kolem roku 950 vznikaly první zákony a nařízení o myslivosti. Od té doby se změnil nejen ráz krajiny, ale i vnímání tohoto koníčku ve společnosti k nepoznání. Mladé lidi v dnešní době ovlivňují tvrzení ekologů, že myslivec je tu od toho, aby střílel zvěř. Na druhé straně pomyslné barikády stojí příznivci svatého Huberta, pro něž je les a především péče o zvěř tím hlavním.

Českomoravská myslivecká jednota zveřejnila analýzu, podle níž řady českých myslivců stále více řídnou. Zatímco jich ve druhé polovině sedmdesátých let minulého století bylo přes 120 tisíc, do konce roku 2003 jich ubylo více než 20 tisíc.

Zvěř to prý nezvládne Pokud se současný trend nezastaví, klesne podle analýzy počet myslivců během deseti let až na 80 tisíc. Jejich místním organizacím by tak reálně začaly hrozit finanční problémy. A jejich slučování by podle jednatele myslivecké jednoty Vladimíra Broukala vedlo jen k dalšímu snižování počtu "mužů v zeleném".

"V takovém případě by bylo vážně ohroženo zajištění nezbytné péče o zvěř, která se v současné kulturní krajině bez pomoci člověka neobejde," dodal Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty. V počtu myslivců se vůbec neprojevil populační nárůst 70. let. Současní třicátníci nemají o myslivost přímý zájem, stejně smýšlejí lidé ve věku nad dvacet let. Aby se udržela současná velikost členské základny, bylo by třeba, aby mladých myslivců bylo alespoň dvakrát tolik.

Méně zvěře i venkovanů

Za pokles může podle odborníků hlavně úbytek obyvatel žijících na venkově, stále menší množství drobné zvěře a zavedení přísnějších podmínek pro výkon myslivosti ze začátku 90. let. "Tehdy vstupoval v platnost nový zákon o zbraních a střelivu, který vyžadoval povinné přezkoušení, na což někteří převážně starší členové již nepřistoupili.

Řada z nich tak s myslivostí skončila," říká Šilha. Tato doba přinesla i zrušení povinného členství, rozšíření a zpřísnění zkoušek z myslivosti. Za prohřešky proti stanovám, mysliveckému řádu a zákonům je dotyčný vyloučen z řad této organizace a ztrácí výhody členství.

Dělají si špatné jméno

"Chybí hlavně prostor, kde by se i laici o přírodě a myslivosti jako takové dozvěděli něco víc," upozorňuje student Jaromír Janků, který je předsedou Studentského mysliveckého spolku České zemědělské univerzity v Praze. Samotní myslivci si podle něj dělají často špatnou reklamu sami. "Stačí jedno porušení nějakého předpisu a hned to vrhne špatné světlo na všechny," dodává Janků. Vladimír Broukal pro změnu upozorňuje na to, že myslivci nedokážou "účelně čelit ekologicky smýšlející veřejnosti".

Přesto se v řadách myslivců stále najdou tací, kteří mají niterný vztah k lesu a ke zvěři zažitý již od mládí. Myslivost se předává z generace na generaci. "Mladých lidí zvláště s biologickým vzděláním je v tomto oboru zvláště potřeba, protože ovládají ekologii, etologii a genetiku zvěře, což bylo v minulosti opomíjeno," upozorňuje Šilha.

A co je pro mladé začátečníky nejtěžší? Podle ostřílených profesionálů je to jedna jediná věc - dobře mezi ně zapadnout. I životní styl milovníků lesa má přece svá nepsaná pravidla a rituály.

FAKTA A ČÍSLA

. Nejvíce mysliveckých kroužků pro mládež mají ve Zlíně (6).

. S mládeží pracuje jen čtvrtina okresních spolků.

. V roce 2003 vykonalo zkoušku z myslivosti 2364 lidí.

. Dokonce i Praha má své myslivce – celkem 2899 členů.

Kde ubylo nejvíc myslivců

(1994–2003)

Frýdek-Místek 48,7 %

Karlovy Vary 31,2 %

Bruntál 27,1 %

Uherské Hradiště 25,8 %

Nový Jičín 25,6 %

Český Krumlov 24,7 %

Jak se stát myslivcem

. absolvováním střední nebo vysoké školy, kde je myslivost povinný předmět

. složením vyšších odborných zkoušek na ministerstvu zemědělství

. zvládnutím zkoušek u okresních mysliveckých spolků a policie

V čem spočívá zkouška

. kurz teoretických znalostí

. roční praxe v honitbě

. zkouška ze sedmi předmětů včetně ekologie

Ekolog: Les není velkovýkrmna

Ačkoliv ekologové zrovna dvakrát myslivce v lásce nemají, Jaromír Bláha z ekologického hnutí Duha tvrdí, že les myslivce potřebuje. Ale ihned dodává: jen do určité míry.

Myslivců je podle statistik čím dál méně. Má tato činnost v dnešní době ještě smysl?

Určitě ano. Měli bychom si ale uvědomit, že les není jeden velký chlév nebo výkrmna. Tento trend se musí posunout spíš k regulaci těch druhů, které nemají přirozeného predátora.

Ke stereotypu patří věta, že je myslivec jenom na to, aby střílel zvěř. Souhlasíte s tím?

Tak jednoznačně to říct nelze. Jejich úloha je důležitá. Problém je jinde. Myslivost je špatně nastavená, protože myslivci udržují uměle vysoké stavy zvěře k odstřelu. S tím jsou spojené vysoké výdaje na ochranu stromků a sazenic. Zvěře je potom tolik, že se les sám od sebe ochránit nedokáže. Ministerstvo zemědělství vyčísluje škody napáchané takto uměle vydržovanou zvěří na miliardu korun ročně.

Přikrmování zvěře v zimě přece pomáhá některým druhům přežít...

To ano, ale má i negativní důsledky. Na jedné straně sice umožní přežití, ale chybí tady přirozená selekce. Zároveň klesá i genetická kvalita zvěře.

Takže myslivost není jen o střílení?

Nikdo nic takového netvrdí. Bylo tu však období, kdy nebyl například lov chráněných šelem žádnou výjimečností. Dnes se to naštěstí zlepšilo.