Zahraniční experti: Zastavte kácení na Šumavě

Minimálně třetina Národního parku Šumava má zůstat ušetřena jakéhokoliv lidského zásahu, tedy i kácení stromů napadených kůrovcem. Shodli se na tom zástupci vedení Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN), kteří navštívili park po tříleté přestávce. Zatímco vedení národního parku, které tuto koncepci do budoucna prosazuje, závěry mezinárodních expertů přivítalo, někteří šumavští starostové se záměrům ochranářů brání. "Musíme dát šanci přírodě, a ne si hrát na boha, který může přírodu obnovit," řekl na setkání se šumavskými starosty a zástupci parku Rogert Crofts, místopředseda evropské IUCN pro chráněná území.

Se dvěma svými kolegy znovu podpořili požadavek na sjednocení prvních, nejcennějších zón Národního parku Šumava do jednoho velkého celku, obklopeného územím s menším stupněm ochrany. V první zóně by ale člověk neměl nijak zasahovat do přírodních procesů, a to ani v případě napadení stromů lýkožroutem.

Zástupci některých šumavských obcí ale tvrdí, že taková koncepce ochrany přírody na Šumavě představuje nikdy nevyzkoušený experiment ohrožující místní turistický ruch i kvalitu života obyvatel. Pohled na uschlý les ponechaný svému osudu a přirozenému vývoji může údajně odrazovat turisty. "Navíc už mise IUCN byla podle mého názoru mediálně zneužita vůči lesníkům, kteří se o Šumavu dokázali dlouho dobře starat a udržet její přírodu ve velmi zachovalém stavu," řekla starostka Kašperských Hor Alena Balounová. Kdyby lesníci zasahující proti kůrovci postupovali špatně, nemohl by být na Šumavě v roce 1990 vyhlášen národní park.

Vedení národního parku spolu s ekology a některými vědci je však přesvědčeno, že příroda, v níž člověk nebude nijak zasahovat, se může stát podobným turistickým lákadlem jako sousední Národní park Bavorský les. V něm se kůrovcem napadené stromy také nekácí. Obce na Šumavě navíc mohou vedle příjmů z turistického ruchu údajně získat finance i z evropských a státních dotací zaměřených na ochranu přírody.