Zahrádkáři stále ještě mohou vysévat špenát nebo ředkvičky

Dokončujeme řez peckovin jako jsou broskvoně, meruňky, třešně, višně a ranné odrůdy švestek. Pokračujeme ve výsadbě jahodníku. Současné vlhké počasí je ideální pro jeho zakořenění. Uvolněné zeleninové záhony zatím neryjeme k zimnímu odpočinku, ale stále ještě vyséváme kopr, špenát a ředkvičky. Ředkvičky snesou i mírné mrazíky, které nás v září mohou překvapit. Pokud uvažujeme o výsevu směsek na zelené hnojení má toto smysl do poloviny září. Pozdější výsevy již nevytvoří dostatečné množství zelené hmoty.

Při výsevu je nutné pamatovat i na následnou závlahu. Stačí zavlažit jednou týdně. Pamatujeme rovněž na květinky. Připravíme si záhony pro dvouletky a trvalky. Půdu hluboko zryjeme a zbavíme ji kořenů vytrvalých plevelů. Do zpracované půdy vysázíme dvouletky z výsevů a trvalky, které jsme množili dělením trsů. Rostliny do konce vegetace dobře zakoření a není nebezpečí vymrzání. Z letniček sbíráme semena a použijeme je k dalšímu množení v následujícím roce. Průběžně sekáme trávník a nezapomínáme na jeho přihnojení. Balkónové květiny zaléváme hnojivou závlahou. Odstraňujeme odkvetlá květenství. V srpnu lze úspěšně množit pelargonie páskaté řízkováním. Vysazujeme narcisy. Pro tyto cibuloviny platí pravidlo, že je vyndaváme když děti končí školu a vysazujeme opět, když děti do školy nastupují. Cibule potřebují ke svému zakořenění větší teplotu něž další cibuloviny, například tulipány a hyacinty. Hloubka výsadby se řídí velikostí cibule. Zhruba by měla být vrstva půdy nad cibulí 1,5 krát větší než je cibule vysoká. Pokud budou hrozit později holomrazy, je vhodné záhon překrýt vrstvou rašeliny nebo listí ve výšce 10 centimetrů. Tato nastýlka se na jaře před rašením odstraní.

Věra Chodorová