ZÁCHRANA VELKÝCH ŠELEM

Ing. Jiří ŠILHA

Českomoravská myslivecká jednota pozvala pověřené pracovníky vybraných organizací na pracovní jednání, které proběhlo dne 9. 12. 2004 od 10.00 hodin v budově sekretariátu Českomoravské myslivecké jednoty na téma: „Problematika záchrany velkých šelem v ČR“. Impulzem byl průběh předchozích jednání o záchranném programu pro velké šelmy, který byl zaměřen především na mediální prezentaci této problematiky. V zásadě nebyly řešeny otázky týkající se vhodnosti rozšíření velkých šelem na celém území našeho státu, priority ochrany jednotlivých druhů chráněných živočichů, otázky dotací pro uživatele pozemků, pro držitele a uživatele honebních pozemků, adekvátní náhrady škod na hospodářských zvířatech, zvěři a ostatním majetku, případně regulace velkých šelem ve výjimečných případech atd.

Na jednání byli přizváni zástupci Ministerstva zemědělství ČR, Ministerstva životního prostředí, Lesů České republiky, s. p., Vojenských lesů a statků ČR, s. p., Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Hnutí Duha, Institutu ekologie a chovu zvěře, Akademie věd ČR a Českomoravské myslivecké jednoty.

Cílem tohoto jednání je koncepčně přispět k ochraně velkých šelem a prodiskutovat opatření, na jejichž základě by bylo možné zjistit skutečná data ohledně života velkých šelem, zvláště co se týká jejich populační dynamiky. Důležitá je také otázka pytláctví na velkých šelmách a možnosti řešení tohoto problému, přičemž nezanedbatelná není ani problematika výkonu práva myslivosti týkajícího se druhů potenciální kořisti včetně ekonomických aspektů.

Na úvod všechny účastníky diskuse přivítal jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Vladimír Broukal. Vyzval zúčastněné k věcné diskusi a k hledání toho, co jednotlivé účastníky jednání spojuje a co by bylo možné předložit jako společný názor pro odbornou i neodbornou veřejnost.

Ing. Luděk Králíček (ČMMJ) informoval o stanovisku FACE k velkým šelmám, se kterým se ČMMJ shoduje a vyjádřil ochotu ČMMJ přispět k řešení této problematiky. Je známo, že ekologicky zaměřená občanská sdružení mediálně prezentují podporu velkých šelem, ale přitom se někdy zapomíná na početnou skupinu lidí hospodařících v přírodě a krajině, kterým nepochybně mohou vznikat škody na majetku. Dále zmínil, že by v diskusi měly zaznít připomínky ke stanovisku FACE. Zmíněna by měla být i problematika finanční podpory státu a finanční náhrady za újmy způsobené velkými šelmami především pro uživatele pozemků a vlastníky hospodářských zvířat. Předmětem diskuse by měla být i konkrétní opatření, která by mohla učinit ČMMJ pro zlepšení ochrany velkých šelem.

Zástupce AOPK Mgr. Pavel Marhoul zmínil, že všechny tři druhy šelem (rys, vlk, medvěd) jsou řazeny do silně a kriticky ohrožených druhů a proto byla nutnost vytvořit záchranný program. Ten AOPK realizuje za pomoci grantu, který v současné době dokončuje s cílem vytvořit managementový plán a záchranné programy pro jednotlivé druhy velkých šelem. Odborné záležitosti do tohoto grantu zpracovává ÚBO AV ČR a část týkající se mediální propagace zpracovává Hnutí Duha. Již v roce 2000 byly vytvořeny zóny s různým přístupem k ochraně a program ochrany. Doposud se nepodařilo plně stabilizovat populace velkých šelem. Jedním z prostředků ochrany označil Naturu 2000, kde jsou vymezena dvě velkoplošná území pro ochranu těchto tří druhů Šumava (pro rysa) a Beskydy (pro všechny tři šelmy). Natura 2000 je jedním z prostředků jak dosáhnout stabilizované populace.

MVDr. Jaromír Bláha (Hnutí Duha) informoval o připravovaném plánu osvěty působení na veřejnost s cílem zlepšení chápání významu velkých šelem pro ekologickou rovnováhu, což je součástí výše zmíněného grantu. Osvětová část programu je základ, který povede ke zlepšení ochrany, působení na lokální i národní úrovni a jednotlivé argumenty a styl se budou lišit podle cílové skupiny obyvatel. Samotná ochrana je v kompetenci AOPK.

Ing. Jaroslav Červený, CSc. (ÚBO AV ČR) uvedl, že příčiny nestability populací jsou: izolovanost populací - může docházet k příbuzenské plemenitbě, hustá síť dopravních komunikací, fragmentace krajiny, intenzivní lesní hospodářství, urbanizace horských oblastí, negativní postoj obyvatel venkova a zvláště ilegální lov.

Ing. Králíček (ČMMJ) navrhl společnou koordinaci při monitoringu velkých šelem s tím, že je nutné myslivce aktivně zapojit do ochrany a monitoringu velkých šelem, protože tato problematika je jim profesně blízká a mohlo by to přispět k pozitivnímu vztahu k velkým šelmám. Zároveň požádal všechny účastníky, aby ČMMJ napomohla k co nejefektivnějšímu zapojení myslivců do ochrany velkých šelem.

Podle vyjádření Ing. Romana Vohradského z VLS ČR, s. p. je populace rysa na území spravovaného VLS stabilní. K pytláctví rysa na území obhospodařované VLS nedochází není doloženo.

Ing. Martin Žižka (MZe) uvedl, že postup orgánů státní správy myslivosti ve věci nelegálního lovu velkých šelem je určen právními předpisy. Vzhledem k tomu že jmenované šelmy, tedy vlk, medvěd a rys nemají stanovenu dobu lovu, budou v případě zjištění porušení zákona zahájena příslušná řízení, nebo budou poskytnuty podklady orgánům činným v trestním řízení. Sčítání jmenovaných šelem je z mnoha důvodů problematické a nepřesné. Pokud bude vypracována efektivnější a přesnější metoda sčítání, ministerstvo může doporučit tuto metodiku pro sčítání zvěře a může se využít následně v rezortním statistickém zjišťování. Výskyt velkých šelem v honitbách působí zásah do mysliveckého hospodaření uživatelů honiteb a bude mít vliv na myslivecké hospodaření jako celek.

Ing. Jaroslav Kostečka, Ph.D. (MŽP) seznámil přítomné se zkušenostmi po vysazení rysa ostrovida na Šumavě v polovině 80. let, kdy se zpočátku projevil silný predační tlak na srnčí zvěř a snížení celkového počtu. Postupně došlo k obměnění populací a srnčí zvěř přizpůsobila své chování přítomnosti rysa. Rys tak může v konečném důsledku zlepšit kvalitu srnčí zvěře. Od příštího roku je plánován odlov srnčí zvěře, protože již způsobuje vyšší škody než jelení zvěř. Protože je ale celkově srnčí zvěře méně, rys se naučil ke kořisti vracet a pohybuje se po větším území. To pro něj znamená rizika spojená s migrací, střetu s dopravními prostředky atd. Propagace by měla být vedena v duchu poznatků, že šelmy do přírody patří. Šelmy jsou tady původní, a nelze říkat, že rys nám bere zvěř. Myslivci by měli působit v oblasti propagace výskytu velkých šelem.

Ing. Králíček (ČMMJ) vyslovil názor, že by se měla zlepšit ekonomická motivace státu při podpoře majitelů pozemků, kde se velké šelmy vyskytují. Uživatelé honebních pozemků by měli být podpořeni tak, aby byl vytvořen i určitý účinný ekonomický stimul pro záchranu šelem. V Maďarsku jsou například vypláceny paušální dotace na výskyt dropa velkého také pro vlastníky a uživatele pozemků.

Ing. Jan Šíma (MŽP) řekl, že v současné době jsou realizovány například dotace na výskyt chřástala polního z agroenvironmentálních programů. Dále uvedl, že podle stávající právní úpravy zvěř majiteli honitby nepatří. Patří mu honitba a zvěř si po ulovení přisvojuje, a za to mu vznikají povinnosti. Tudíž mu nevzniká žádná škoda, což bude tedy i problém při nastavení dotace. Z těchto důvodů to prakticky nelze. Ani vysoké nájmy za honitby nejsou dostatečným důvodem, protože je na uživateli, zdali akceptuje takovou honitbu, kde šelmy jsou. Dále uvedl, že nelze hradit náhradu za škodu na zvěři, ale bylo by dobré nastavit dotaci na výskyt šelem.

Ing. Petr Zvolánek (LČR, ČMMJ) uvedl, že by při hrazení škod na hospodářských zvířatech měla být hrazena i chovatelská hodnota. Chovatelé obecně nechtějí akceptovat, že by jim byla hrazena pouze ztráta podle hmotnosti, bez přihlédnutí k chovatelské hodnotě, která může ztrátu mnohonásobně převyšovat. Tato skutečnost může, stejně jako u pernatých dravců, přispět k ilegálnímu pronásledování velkých šelem.

Ing. Jaroslav Kostečka, Ph.D. (MŽP) informoval, že od roku 2007 jsou připravované dotační programy na podporu hospodaření v lesích, a jedna z podpor by mohla být i na výskyt velkých šelem, přičemž by byly jasně a srovnatelně dané podmínky pro možnost získávání těchto prostředků. Je třeba řešit tyto přístupy, aby se nepřehlížel vztah uživatele pozemků.

Ing. Petr Zvolánek (ČMMJ) poznamenal, že doposud nebyly stanoveny žádné cíle rozšíření velkých šelem. Není možné považovat celé území za vhodné a navrhl, aby byly stanoveny kvalitativní a kvantitativní parametry ochrany. Dalším problémem je zajištění prostoru, protože celá krajina je propojena produktovody, silniční a železniční sítí, intravilány měst a obcí. Zavádění predátorů do krajiny či jejich podpora tak naráží na hospodářské a jiné zájmy člověka. Bez vymezení vhodného území a cílových počtů, a to na základě shody všech zainteresovaných subjektů, nelze provádět racionální ochranu velkých šelem. Tato skutečnost je všeobecně známa z problematiky, týkající se pernatých predátorů.

Mgr. Pavel Marhoul (AOPK) na dotaz, zda tedy na ostatním území ČR bude rys nějakým způsobem regulován, sdělil, že podle zákona na ochranu přírody a příslušné vyhlášky je rys zvláště chráněným druhem, a proto jej nelze regulovat.

MVDr. Jaromír Bláha (Hnutí Duha) reagoval na předchozí diskusi, že cílem u velkých šelem je zajištěná populace na takové úrovni, aby umožňovala jejich trvalou existenci a minimalizaci dopadů na hospodaření. Plošné vymezení výskytu a jeho optimální početní stav na našem území nelze určit. Naopak doporučil snížit nájemné u honiteb, ve kterých se velké šelmy vyskytují.

Ing. Jaroslav Červený, CSc. (ÚBO AV ČR) uvedl, že určení cílových stavů je věc problematická, z hlediska biologického nelze určit hranici, je spíše nutné vymezit území a tam ho chránit. Je rovněž obtížné hodnotit změny krajiny.

Ing. Jaroslav Zátopek (LČR) - Pro zajištění populací šelem je předem nutné určit podmínky, za kterých bude prováděna regulace. Je velice důležité řešit konfliktní otázky při styku s hospodařením člověka. Současná výměra vymezené oblasti v Beskydech 119 000 ha je včetně obydlených oblastí, a proto vymezení určitých částí z těchto oblastí je naprosto nezbytné.

Ing. Jiří Mlčoušek (LČR) - Problematika výskytu velkých šelem je dlouho sledovaný program, avšak současný výzkum nijak nenavazuje na program Lynx lynx z poloviny 80. let. Dále poznamenal, že monitoring nelze sloučit s mysliveckým sčítáním a vzhledem k biologii šelem nelze vztáhnout sčítání k určitému datu.

Vůči organizacím hospodařícím v lesích, které by vložily finanční prostředky do ochrany šelem je nefér, že nejsou vymezeny hranice a cíle. Není možné tvrdit, že nelze stanovit geografické rozšíření a počet.

Ing. František Havránek (IFER) uvedl, že absolutní ochrana je obecně kontraproduktivní, naproti tomu regulovaný odstřel je v jednotlivých případech zneužitelný. Lidé žijící na venkově se cítí právem být vyřazeni z možnosti podílet se na přípravě systému ochrany. Ti, kdo rozhodují o ochraně, většinou na venkově nežijí, a přitom obyvatelům venkova vymezují podmínky ochrany, které někdy zbytečně komplikují život, a přitom nejsou funkční. Dále jsou neustále podceňovány škody působené šelmami. Kromě hmotných škod je třeba kalkulovat i s emociálním postižením chovatelů. Měl by být podpořen chov šelem včetně jeho finanční stimulace a výjimečné regulace. Proto je nutné definovat cílový stav populace na základě vyvíjející se kapacity prostředí a jasně definovat možnosti ochrany ve spolupráci s postiženými subjekty v regionech.

MVDr. Jaromír Bláha (Hnutí Duha) připomněl, že dříve než cíl, je třeba se vrátit ke kritériím o tom zda regulaci připustit či nepřipustit, a ekonomickou škodu, která by vznikla, vyčíslit a pak žádat o náhradu.

Ing. Petr Zvolánek (ČMMJ) znovu zopakoval, že je třeba se vyhnout nárazovým řešením situace, a nečinit nejprve velkorysá jednosměrná opatření a pak s odstupem času zjišťovat, že příroda v současném stavu si opravdu sama pomoci neumí. Podobných případů je mnoho a nebylo by dobré je opakovat. Mediální prezentace má často znaky arogance vůči lidem pracujícím v krajině.

V diskusi zazněla obecná nespojenost se současnou podporou od státu, na který občané přispívají, stát projevuje zájem o výskyt těchto šelem, měl by potom hradit náklady spojené i s ochranou před šelmami ze 100 % včetně nákupu vycvičených ovčáckých psů a na výstavbu a údržbu ohradníků, a hradit plemennou hodnotu zraněných a zabitých zvířat prokazatelně od šelem tak, jak je to v některých státech Evropy. Vzhledem k přísné evidenci zvířat v ČR není problém dokázat původ zvířete, a tak jasně definovat plemennou hodnotu hospodářských zvířat. U zvěře je určení chovatelské hodnoty problematičtější.

Další záležitostí je vztah redaktorů tisku k této problematice. Projevuje se zde rozdíl mezi regionálními redaktory, kteří citlivěji přistupují k vyjádření problému oproti celoplošnému tisku, kde jsou uveřejňovány senzace a informace, které leckdy nejsou postaveny na reálných základech. Velmi škodí, když jsou poškození majitelé ovcí líčeni jako hlupáci, myslivci jako pytláci a ochranáři jako jediní poučení zachránci.

MVDr. Jaromír Bláha navrhl možná opatření, která by ČMMJ jako zastřešující organizace myslivců měla udělat, a to: sjednotit informační pole v dané problematice; zveřejňovat aktuální poznatky výzkumu a promítnout je do běžné práce přes myslivecké hospodáře; provedení zvláštní informativní kampaně, která by měla změnit pohled myslivců na velké šelmy.

Ing. Jiří Šilha (ČMMJ) uvedl, že většina navrhovaných opatření je již ze strany ČMMJ realizována a do budoucna budou hledány způsoby zlepšení motivace pro členy ČMMJ.

Závěry z tohoto jednání budou předloženy Ministerstvu životního prostředí jako podklad při zpracování koncepce záchranných programů pro jednotlivé velké šelmy.

Zápis provedl Ing. Jiří ŠILHA

jiri.silha@cmmj.cz