VÝZNAM VČASNÉHO PRŮBĚRNÉHO ODSTŘELU SRNČAT

Dr. Miroslav Vodňanský, Středoevropský institut ekologie zvěře Wien Brno Nitra

Nejen celoročně dobrá nabídka kvalitní paše a dostatek vhodného životního prostoru pro srnčí zvěř v honitbách, ale také včasné provádění průběrného odstřelu jsou důležitým předpokladem pro zvyšování kvality této zvěře. Zvlášť důležitou roli přitom hraje důsledný selektivní odstřel srnčat, který je třeba provádět již na začátku stanovené doby lovu.

Nejlépe lze vývojový a kondiční stav srnčat poznat do období výměny srsti. Na snímku jsou tři stejně stará srnčata, která dokumentují jak rozdílnost ve velikosti, tak i ve zbarvení. Při obeznávání srnčat později, kdy již mají zimní srst, by měli mít myslivci na zřeteli, že ve zježené zimní srsti vypadají kondičně slabší srnčata vždy jako větší a mohutnější.

Srnčí zvěř je nejen značně přizpůsobivá, ale navíc nachází vsoučasné kulturní krajině často vhodné životní podmínky. Proto není ve většině honiteb příliš obtížné dosáhnout toho, aby se vyskytovala v poměrně vysokých početních stavech. Pokud je však prioritním cílem mysliveckého hospodaření dosažení co nejlepší kvality srnčí zvěře a ne pouze udržení její kvantity bez ohledu na průměrnou tělesnou hmotnost a sílu paroží, pak je zapotřebí důsledné práce podložené vysokou odbornou fundovaností. Důležité je přitom dbát na to, aby byly současně splňovány tři základní předpoklady:

* Celoroční dostatek vhodné potravní nabídky, která musí kvalitativně a kvantitativně odpovídat fyziologickým potřebám srnčí zvěře.

* Přiměřená populační hustota srnčí zvěře v závislosti na možnostech daného životního prostředí.

* Včasné odstranění všech slabých jedinců důsledným selektivním odstřelem.

Zejména včasnému selekčnímu lovu všech slabších a ve vývoji zaostalých kusů je v myslivecké praxi velmi často věnována stále ještě příliš malá pozornost. Mnozí myslivci vycházejí z představy, že ke zvýšení kvality srnčí zvěře stačí pouze zlepšit potravní nabídku, což se snaží řešit především pomocí intenzivního zimního krmení. Jiní se naproti tomu zase domnívají, že dostatečně vysoké odstřely podle zásady “počet je důležitější než výběr” za účelem snížení populační hustoty jsou tou jedinou správnou cestou kezlepšení kondice srnčí zvěře. Oba tyto názory však nelze přijímat bezvýhradně.

Zimní krmení vytváří dobré předpoklady pro zvýšení kvality zvěře, pokud jsou předkládána vhodná krmiva v dostatečném množství a na vyhovujících stanovištích. Zlepšení potravní situace během zimy a vpředjaří má u jednotlivých kusů srnčí zvěře prokazatelně pozitivní vliv na kondici. Na druhou stranu ale zůstávají vpopulaci také četní slabí jedinci, kteří by jinak zimní období nepřežili. Z toho vyplývá, že zimní krmení nemusí automaticky vést kezvýšení průměrné kvality srnčí zvěře, pokud tato není správným selekčním lovem dostatečně regulována. Proto platí důležitá zásada: “Chtít dobře krmit, znamená muset správně lovit”. Přitom rozhodující otázky jsou: Kolik, co a kdy? Se zřetelem na zabránění nebo alespoň zmírnění případných škod na lesních porostech, k tomu přistupuje ještě další důležitá otázka: Kde?

Průměrný tělesný vývoj srnčat v závislosti na době kladení: Slabá a ve vývoji opožděná srnčata hmotnostní ztráty zpravidla již nedohoní. Jejich včasný odstřel je jedním z hlavních základů správné myslivecké péče o srnčí zvěř.

Dostatečně vysoký odstřel srnčí zvěře je nezbytný k tomu, aby byl udržován vyvážený poměr její populace kdanému životnímu prostředí. Pokud je kvalita srnčí nízká v důsledku příliš silné vnitrodruhové potravní a prostorové konkurence zvěře (výsledek příliš vysokého stavu), lze ji zvýšeným odstřelem do jisté míry krátkodobě zlepšit. Trvalé kvalitativní zlepšení populace ale nelze samotným zvyšováním odstřelů tak lehce dosáhnout, neboť srnčí zvěř je schopná svou populační dynamikou do značné míry úspěšně vyrovnávat i zvýšený odlov. V prvé řadě se při vyšší míře lovu snižují ztráty působené jinými faktory, jako například silniční dopravou nebo úhyny v důsledku různých onemocnění (kompenzační úmrtnost). Vedle toho vede při vyšším odstřelu zlepšená potravní a prostorová nabídka u zbývajících kusů ke zvýšení populačních přírůstků. Navíc se tím snižuje i migrace části mladé zvěře do jiných lokalit. Z toho vyplývá, že teprve až po radikálním zvýšení loveckého tlaku dojde ke skutečnému trvalému snížení početních stavů srnčí zvěře. Dříve než k tomu však dojde, zhorší se její pozorovatelnost, což znamená, že i lov se stává stále více obtížnějším. Dlouhodobě nadměrný lovecký tlak se přitom může na kondici zvěře v důsledku jejího nadměrného zneklidňování vkonečném efektu projevit dokonce negativně.

Pro zvýšení kvality srnčí zvěře hraje velkou roli nejen celková výše odstřelů, ale především její cílený průběrný lov. Tato zásada je většině myslivců přinejmenším v teorii dobře známa. Pokud je však v praxi skutečně uplatňována, pak se to děje zpravidla pouze u srnců. Ve většině případů se přitom hledí na jediné kritérium: paroží. Přitom ve skutečnosti je mnohem důležitější provádět včasný selektivní výběr v prvé řadě u srn se špatnou kondicí a slabých nebo pozdě kladených srnčat. Především včasně provedený odstřel slabých srnčat by měl být hlavním základem kvalitativně orientované myslivecké péče o srnčí zvěř.

Mnozí myslivci však nemají příliš velkou chuť lovit slabá srnčata a snaží se jejich odstřel co nejvíce pozdržet. Často je to zdůvodňováno tím, že nedostatečně vyvinutým srnčatům by mělo být ponecháno více času ke zvýšení tělesné hmotnosti, aby bylo možno později získanou zvěřinu lépe zužitkovat. Přestože se tato argumentace zdá na první pohled logická, mluví více závažných důvodů pro co nejrychlejší provedení průběrného odlovu slabých ještě koncem letního období a začátkem podzimu srnčat. A to bez ohledu na jejich nízkou tělesnou hmotnost. Vprvní řadě se tak zmenší vnitrodruhová potravní konkurence právě v době, kdy srnčí zvěř má zvýšenou potřebu živin na tvorbu a ukládání tělesných zásob na zimní období. V průběhu podzimního období se ale potravní nabídka v mnohých oblastech jak kvalitativně, tak i kvantitativně snižuje. Když se například u vodící srny se dvěma srnčaty včas odloví slabší srnče, má to za následek nejen určité fyzické odlehčení pro srnu, ale především výrazné zlepšení potravní situace pro druhé mládě. Jak srna, tak zbývající srnče mají tak lepší možnost připravit se na nastávající zimní období. Tento pozitivní efekt je o to výraznější, čím dříve je slabší srnče odloveno. Při pozdě provedeném odstřelu je uvedený pozitivní vliv na srnu a zbývající srnče podstatně zeslabený nebo se dokonce již vůbec neuplatní. Přitom je ale samozřejmé, že se při průběrném lovu srnčat nesmí zapomínat také na zachování správného poměru pohlaví.

Další důležitá výhoda dřívějšího lovu srnčat je snížený lovecký tlak koncem podzimu a začátkem zimy, což je opět velmi užitečné pro dobrou přípravu srnčí zvěře na blížící se zimní období. Kromě toho je posuzování vývojového stavu a kondice srnčat koncem léta a počátkem podzimu mnohem snazší než později, kdy je již ukončeno jejich přebarvení do zimní srsti. Vprůběhu měsíců září a října může navíc jako další hodnotící kriterium selektivního lovu posloužit i průběh přebarvování. Po ukončení výměny srsti se zdají být tělesně slabá srnčata podstatně robustnější, a proto je mnohem těžší provádět jejich průběrný odlov podle kvalitativních kriterií. Zdánlivě větší velikost srnčat vzimní srsti je velmi často jen optickým klamem.

Již 4 roky zkoumáme v našich experimentálních zařízeních na “Mezinárodním pracovišti výživy a ekologie zvěře při VÚŽVNitra” tělesný vývoj srnčat v průběhu roku v závislosti na různých životních podmínkách. Dosavadní výsledky nám ukazují, že srnčata rostou zhruba do konce listopadu. Vprůběhu zimních měsíců i při optimální výživě se jejich růst i při správné výživě zastavuje, dokonce může u nich dojít i ke ztrátě na hmotnosti. Další růst začíná asi od měsíce března. Později kladená srnčata jsou přitom ve značnénevýhodě, neboť jejich vývoj je také v období od listopadu do března přerušen. To znamená, že mají zkrácenou dobu růstu a vstupují do zimního období s nižší tělesnou hmotností než časněji kladená srnčata. Tím je snížena jejich schopnost překonávat nepříznivé podmínky během zimy. To samé platí i pro srnčata zaostalá ve vývinu v důsledku nedostatečné výživy nebo špatného zdravotního stavu. Průběh růstu srnčat během roku, co do hmotnosti vzávislosti na době jejich narození, je znázorněn vdoloženém grafu. Zdosavadních výsledků našich výzkumů je zřejmé, že ze srnčat, která mají na podzim mají podprůměrný vzrůst, se téměř vždy vyvíjí slabá srna nebo slabý srnec.

Vmyslivecké praxi je nutno počítat stím, že slabá srnčata jsou podstatně náchylnější vůči napadení parazity. Přitom nehraje vůbec žádnou roli, zdali je snížená kondice srnčat způsobena primárně parazitárním onemocněním nebo také jiným faktorem, jako např. zhoršenou výživou. Vkaždém případě je velmi důležité tato srnčata co nejdříve ulovit, neboť jejich přítomnost v honitbě představuje zvýšené nebezpečí šíření parazitů a dalších původců různých onemocnění vcelé srnčí populaci. Z tohoto důvodu je včasný odstřel slabých srnčat důležitým opatřením ku zlepšení zdravotního stavu srnčí zvěře.

Při mysliveckém hospodaření je třeba mít vzorném úhlu pohledu celou populaci srnčí zvěře a ne pouze jednotlivé kusy. Proto je včasný odstřel srnčat a zejména co nejrychlejší průběrný odlov slabých jedinců po zvážení všech argumentů pro a proti důležitý nejen z ekologického, ale také z ekonomického hlediska. Eventuální zvýšení hmotnosti srnčat mezi říjnem a listopadem, popř. prosincem není ve skutečnosti natolik výrazné,aby mohlo vyvážit všechny uvedené nevýhody pozdních odstřelů.

Kromě toho zkušenosti zpraxe ukazují, že u pozdě vykonávaného lovu je efektivní průběrný odstřel slabších kusů velmi obtížný nebo dokonce zcela nemožný, a to jak z důvodu obvyklého nedostatku času ke konci povolené doby lovu, tak i v důsledku obtížnějšího posuzování skutečného kondičního stavu srnčí zvěře v zimní srsti.

Kontaktní adresa:Institut ekologie zvěře VFU Brno Palackého 1-3 CZ-61242 Brno