Výstava kosatců v zemědělském muzeu

Národní zemědělské muzeum Praha (NZM) ve spolupráci s Botanickou zahradou hl. města Prahy pořádají ve dnech od 18. do 26. května 2005 ve vestibulu hlavní budovy muzea výstavu

„Kosatce“. Informoval o tom mluvčí NZM Lubomír Maršík. Návštěvníci podle jeho údajů uvidí ve skleněných válcích výběr z téměř osmi stovek kosatcových kultivarů. Rozkvetlé irisy (druhové označení kosatců je podle stejnojmenné řecké bohyně) pro výstavu věnovala Botanická zahrada hl.města Prahy v Troji a jsou mezi nimi, stejně jako v tamních kultivarových záhonech, snad všechny základní skupiny kosatců: nízké, vysoké a střední zahradní kosatce, kultivary kosatců sibiřského, žlutofialového, Kaempferova a nechybějí ani některé botanické druhy.

„Pěstování kosatců má v trojské botanické zahradě pevné místo a dlouholetou tradici, která se začala psát v roce 1972. Mezi nejpočetnější patří sbírka kosatců vysokých zahradních,“ upřesňuje Iveta Bulánková, kurátorka sbírky v trojské botanické zahradě. „Je jí věnována převážná část naší expozice, kde najdeme přibližně 500 kultivarů.“ Sbírku kosatců v Troji lze nalézt jak ve spodní části expozice zvané Středomoří, tak v zásobní zahradě.

V České republice začal se šlechtěním kosatců dr. Milan Blažek z Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích. Prvním úspěšným kultivarem se stal v roce 1965 kultivar Irenka.

V mnohých kulturách kosatce našly a stále ještě nacházejí využití pro své léčivé účinky. Některé jsou vhodnou poživatinou, jiné slouží jako barvivo nebo jako základní surovina při výrobě kosmetiky. A třeba oddenky kosatce německého poskytují známou drogu známou pod označením „fialkový kořen“. Svůj název získala díky silici, která při sušení oddenků způsobuje fialkový pach.