Výskyt skládkových chorob u vybraných odrůd jabloní I.

V letech 2002 – 2004 jsme se v Holovousích zabývali vyhodnocováním výskytu skládkových chorob u jablek v průběhu jejich dlouhodobého skladování. Do sledování jsme zahrnuli celkem sedmnáct odrůd a jedenáct novošlechtění. Vzorky o velikosti jedné přepravky byly sklízeny v optimální sklizňové zralosti ze dvou různých výsadeb založených na podnoži M 9. Metodika vyhodnocováníPrvní výsadba nebyla ošetřována fungicidy proti chorobám, zatímco ve druhé byl uplatňován běžný způsob integrované chemické ochrany. Všechny vzorky jsme skladovali v chlazeném skladě při teplotě udržované na úrovni kolem 2°C až do doby, kdy většina plodů byla zničena hnilobami nebo jejich rozpadem. Počínaje únorem jsme vzorky pravidelně prohlíželi a plody napadené hnilobami odstraňovali. Příčiny hniloby jsme určovali podle typických symptomů, které jsou níže popsány.Během sledování jsme ve významném rozsahu zaznamenali výskyt těchto čtyř houbových chorob:? Moniliová hniloba – patogen Monilinia fructigena (Schröt. ex Aderh. et Ruhl.).? Modrá hniloba – patogen Penicillium expansum (Link. Thom)? Kruhová hnědá hniloba – patogen Pezicula alba (Guthrie) nebo Gloeosporium album (Osterw), Pezicula malicorticis (H.S. Jackson), Gloeosporium perennans (Zeller et Childs). ? Šedá hniloba – patogen Botryotinia fuckeliana (de Bary ex de Bary), syn. Botrytis cinerea (Pers. Fr.) Vzhledem k tomu, že v případě dvou posledně jmenovaných chorob nebylo často možno v raných fázích vývoje hniloby plodů vizuálně jednoznačně určit jejího původce a fruktifikační testy byly z důvodu omezené pracovní kapacity nerealizovatelné, byl výskyt obou těchto chorob v tomto sledování zahrnut pouze do jedné kategorie. Výskyt a škodlivost chorobMoniliová hniloba napadá plody na stromě, během skladování a po vyskladnění. V nechráněných výsadbách ve vlhkých letech může u citlivých odrůd zničit podstatnou část sklizně. Infekce proniká různými poraněními slupky, poškozením ptactvem, hmyzem apod. K infekci obvykle dochází již na stromě sporami, které se nejčastěji tvoří na mumifikovaných plodech ponechaných na stromě z minulé sklizně. Projevuje se ve dvou symptomaticky odlišných formách: na stromě a před uskladněním jako hnědá, a po uskladnění jako černá hniloba. V případě hnědé hniloby se kolem místa proniknutí houby vytváří okrouhlá skvrna rychle se zvětšující se při teplotách nad 10 oC. Skvrna postupně zachvátí celý plod. Napadená část hnědne (nepropadává se) a za vlhka a tepla se na ní tvoří koncentricky uspořádané kruhy s konidiemi. Dužnina má měkkou konzistenci, ale nekašovatí. Napadené plody zůstávají na stromě, zasychají (mumifikují se) a jsou zdrojem nákazy v příštím roce. Černá hniloba se projevuje při pozdní infekci až během skladování. Povrch plodu je leskle černý a dužnina hnědá až černohnědá. Nákaza se zřídka přenáší dotykem jednoho plodu s druhým.Modrá hniloba je rovněž běžnou a často velmi škodlivou chorobou skladovaných jablek. V sadech se vyskytuje na plodech jen výjimečně, většinou v pokročilém stupni dozrávání. Choroba způsobuje nejzávažnější ztráty koncem skladovacího období, kdy plody ztrácejí svou odolnost. Spory tohoto patogena jsou přítomny prakticky všude v půdě, na povrchu plodů, na obalech i ve vzduchu ve skladech. Hlavním místem pronikání houby do plodů jsou různá mechanická poškození, řezy, otlaky, požerky a vpichy způsobené živočišnými škůdci, dále napadení strupovitostí apod. Začátek infekce se projevuje světle hnědými nebo žlutavými skvrnami na povrchu plodů. Skvrny se zvětšují, slupka se mírně propadá a dužnina pod postiženými místy kašovitě měkne. Hniloba je nejdříve mělká a pak postupně proniká hlouběji. Později se za vlhka a tepla v okolí skvrny vytvoří zprvu bělavý, potom modrozelený nebo i sivě zelený nálet houby, který silně práší. Postižená dužnina je zhnědlá, vodnatá, sklovitého vzhledu, křehká a má velmi nepříjemnou vůni a chuť. V pokročilých fázích svého výskytu se choroba šíří pouhým dotykem napadeného plodu se zdravým plodem. Kruhová hnědá hniloba je způsobena houbami, které byly dříve zařazovány do rodu G1oeosporium. Plody mohou být infikovány od května až do sklizně. Zdrojem nákazy jsou spory tvořící se v napadených větvích nebo v odumřelých pahýlech. Při dešti se dostanou spory na plody, kde později mohou vyklíčit a prorůst slupku nebo pronikat do plodů lenticelami, případně prasklinami ve slupce. Infekce až do doby sklizně zůstává latentní. Viditelné příznaky se projevují až po delším skladování, kdy plody v ztrácejí přirozenou odolnost. Kolem infikovaných lenticel se pomalu v koncentrických kruzích šíří hnědé okrouhlé skvrny. Jsou ostře ohraničené od okolního zdravého pletiva a jejich středy mírně vklesnou a většinou bývají světlejší než okraje. Četnější skvrny postupně splývají. Uprostřed skvrn jsou bílé fruktifikační orgány, kde se tvoří konidie. Dužnina se zbarvuje hnědě, má moučnatou a poměrně pevnou konzistenci a nahořklou chuť. Tato hniloba se obvykle během skladování nešíří z jednoho plodu na druhý. Ke konci zrání se četnost a rozsah napadení plodů prudce zvyšují.Šedá hniloba je vyvolávána nejběžnější plísní, která se vyskytuje prakticky všude a napadá celou řadu druhů ovoce. Plody mohou být infikovány již ve výsadbě nebo až v době skladování. Infekce plodů způsobují různá poškození, avšak nejčastěji to bývá poškozená stopka nebo kalich. V zahraničí byla rovněž prokázána latentní infekce plodů již v době květu. Zdrojem infekce může být jakákoliv odumřelá organická hmota nacházející se ve výsadbě, např. zelené hnojení, plevel odumřelý po aplikaci herbicidů, mulč apod. Nejvíce jsou ohroženy plody rostoucí v těsné blízkosti těchto zdrojů – ve spodních partiích korun, zvláště je-li výsadba silně zaplevelena nebo nebylo-li zapraveno zelené hnojení. Choroba se velmi dobře rozvíjí při nízkých teplotách v chladírně, a to především ke konci skladovacího období. Zdravé plody se nejčastěji infikují přímým kontaktem s plody napadenými. Stimulujícím faktorem rozvoje této choroby je velmi vysoká relativní vzdušná vlhkost.Výsledky hodnoceníTabulka 1 – Průměrný výskyt napadených plodů hnilobami (%) u citlivých odrůd ze sklizní 2002 – 2004Výsadba Moniliová Modrá Kruhová a šedá CelkemBez chemické ochrany 1,5 6,1 34,8 42,4Integrovaná ochrana 0,2 2,0 15,4 17,6Z celkových výsledků hodnocení skládkových chorob vyplynulo, že nejvýznamnějším faktorem snižujícím výskyt chorob houbového původu bylo požití chemické ochrany. Tento faktor relativně nejvíce ovlivnil výskyt moniliové hniloby a poměrně značně snižoval také výskyt modré hniloby. Výskyty kruhové a šedé hniloby, které jsou nejčastějšími příčinami skladovacích ztrát, používání chemické ochrany snížilo sice méně, avšak stále ještě o více než 50 %. Kromě používání chemické ochrany proti chorobám mají pro snižování výskytu hnilob během skladování značný význam bezpochyby i další fytosanitární opatření prováděná ve výsadbě, mezi než patří odstraňování zmumifikovaných plodů, odumřelých a rakovinou napadených větví nebo jejich částí včetně plodonosného obrostu, řádné ošetřování půdy ve výsadbách (sekání trávy, včasná aplikace herbicidů), používání čistých sklizňových obalů apod. Naše sledování dále prokázalo, že celkový výskyt hnilob jablek je v těsné souvislosti s jejich stupněm zralosti. K největším ztrátám z tohoto důvodu všeobecně dochází až ke konci doby uchovatelnosti jednotlivých odrůd, kdy plody ztrácejí svoji přirozenou odolnost proti těmto patogenům. Výjimkou je pouze moniliová hniloba, která se nejsilněji projeví již v prvních měsících skladování. U ostatních skládkových chorob houbového původu platí zásada, že veškeré postupy zpomalující procesy dozrávání jablek během jejich skladování mají také významný vliv na snižování těchto ztrát. Významný vliv zde má především včasný termín sklizně a optimální skladovací podmínky. Mimořádně účinné je v tomto směru použití skladovací technologie v podmínkách ULO, která výrazně zpomaluje procesy zrání v plodech a prodlužuje délku jejich skladovatelnosti. Autor: Ing. Jan Blažek, CSc., VŠÚO Holovousy s. r. o.