Vláda shání peníze. Prodá Budějovický Budvar?

Státní kase chybějí peníze. Proto vláda přemítá, co by ještě mohla prodat. Vzpomněla si i na „rodinné stříbro“, jihočeský národní podnik Budějovický Budvar. Podle některých analytiků by se tržní cena pivovaru mohla vyšplhat až na 20 miliard korun. Budějovický Budvar je jako poslední mohykán mezi velkými pivovary v Česku jediný, který ještě neovládá zahraniční majitel. Předchozí vláda ho vyňala z privatizace. Kabinet Vladimíra Špidly už o ní uvažuje.Proti je ministr zemědělství Jaroslav Palas a představitelé Jihočeského kraje. Zřizovatelem Budvaru je ministerstvo zemědělství. Ministr Palas odhaduje účetní hodnotu podniku na tři miliardy korun. Skutečná cena pivovaru se však těžko odhaduje.

Do hry nyní vstupuje americký konkurent, firma Anheuser- Busch. Ta totiž také používá značku Budweiser (pivo z pivovaru Budweiser Dubois) a s jihočeským podnikem o ni vede po celém světě řadu sporů.

Kvůli Budvaru nemá se svým budweiserem přístup do asi stovky zemí, které uznaly ochrannou známku českého výrobce. Nemůže s ním ani do dalších 40 států, kde soudní spory ještě neskončily. Pokud by se americkému pivovaru podařilo ovládnout budějovický, zátarasy by padly. A kdo ví, co by byl ochoten za to zaplatit.

Jestliže se vláda rozhodne Budvar privatizovat, nabízejí se dvě možnosti. Buď ho prodá celý, jak „leží a běží“, nebo z něj vytvoří akciovou společnost a zahraničnímu partnerovi nabídne jen část akcií. Možná většinovou.

Bylo by to pro naše pivovarnictví neštěstí? „Pokud by americká pivovarská společnost Anheuser-Busch (AB) získala Budějovický Budvar, byly by zřejmě jejím hlavním cílem ochranné známky, a nikoli další rozvoj tohoto pivovaru,“ obává se sládek Budějovického Budvaru Josef Tolar.

Pravdou však je, že žádný z velkých českých pivovarů, které vlastní zahraniční majitelé, „neklekl“. A plzeňské pivo se stalo přímo vlajkovou lodí jihoafrické společnosti, která ho ovládá.

„Změny vlastníků pivovarů jsou i ve světě zcela běžné. Pokud by Anheuser-Busch koupil Budvar, zřejmě by usilovagt o ukončení soudních sporů a prosazení vlastní značky. Je ale otázka, proč by se snažil prosperující pivovar zničit,“ řekl ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík.

Při stoprocentním prodeji Budějovického Budvaru by podle jeho názoru byl problém stanovit cenu. Ten by odpadl při vytvoření akciové společnosti. „První malý balík, například deseti procent akcií, by se mohl prodávat aukčně. Cena by tak odpovídala nabídce a poptávce a řídil by se ji i postupný prodej zbytku akcií,“ vysvětlil ekonom Ševčík.

O tento způsob prodeje mají zájem představitelé Jihočeského kraje. „V případě vytvoření akciové společnosti by majoritu měl mít kraj spolu s městem České Budějovice, aby mohly rozhodovat o rozvoji tohoto podniku,“ je přesvědčen zástupce jihočeského hejtmana Karel Vachta.

Prodej Budvaru by byl podle ministra Palase možný až po několika legislativních změnách, které by musel schválit parlament.

Čí jsou největší české pivovary?

Plzeňský Prazdroj patří do jihoafrické skupiny SABMiller se 112 pivovary, která je druhou největší na světovém pivním trhu

Pražské pivovary jsou součástí belgické pivovarnické skupiny Interbrew, která je svým výstavem třetím největším výrobcem piva na světě

Budějovický Budvar založilo ve formě národního podniku v roce 1967 ministerstvo zemědělství. Jako jediný z velkých tuzemských pivovarů je doposud v českých rukou

Královský pivovar Krušovice je součástí nadnárodní skupiny Dr. Oetker

Starobrno je ovládán rakouskou nápojovou skupinou BBAG, k jejímu převzetí ale již získal souhlas nizozemský pivovar Heineken a mělo by k němu dojít do konce letošního roku.

Malé a střední nezávislé pivovary z několika zemí Evropy připravují vytvoření svého evropského svazu. Ustavující konference se uskuteční na přelomu července a srpna v Berlíně. Vznikající svaz se chce mimo jiné vyjadřovat k legislativním záměrům Evropské unie i národních parlamentů a vlád, jež se týkají zájmů malých a středních pivovarů.

„Považujeme za potřebné, aby náš hlas a názory, které jsou někdy dost specifické, byly slyšet v Bruselu a dalších evropských institucích,“ řekl prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek.

Tuzemským malým pivovarům klesl za letošní první pololetí meziročně výstav piva zhruba o šest procent na 968 tisíc hektolitrů. Pouze několik malých producentů mělo lepší výsledky.

Jak se ubránit konkurenci velkých pivovarů? „Malí výrobci hodlají inovovat výrobu zejména pivních speciálů,“ uvedl Fusek.

Rozvíjí se také projekt agroturistiky a pivních turistických cest. V květnu bylo v Česku 49 průmyslových pivovarů, tedy bez tzv. restauračních pivovarů. Zmíněný pololetní výstav kolem 970 tisíc hektolitrů se skládá z produkce 28 malých výrobců, kteří uvaří do 200 tisíc hektolitrů piva za rok.

Jihočeši letos opět zvítězili

Pivem roku 2003 se stal v anketě listu Pivní kurýr mezi světlými ležáky Budvar.

Zvítězil již počtvrté. Druhé místo obsadil Prazdroj z Plzně a na třetí pozici se umístil Radegast. Desítkou roku zvolili účastníci ankety Staropramen, za ním zůstaly Gambrinus a Krušovice.

V kategorii tmavé pivo roku 2003, kde se soutěžilo bez ohledu na stupňovitost, získal největší přízeň desetistupňový Kozel z Velkých Popovic. V klání mezi jednotlivými pivovary zvítězilo Starobrno, druhý byl Staropramen a třetí Velké Popovice. Budějovický Budvar skončil na čtvrtém místě.

Ve zvláštní kategorii pro pivovary s produkcí do 200 tisíc hektolitrů ročně nazvanou Naše pivko dostala nejvíce hlasů Černá Hora. Další pozice obsadily pivovary Vyškov a Svijany.

Podle tabulek je v historii soutěže od roku 1991 mezi dvanáctkami nejúspěšnější Budvar s šesti prvenstvími a mezi desítkami Gambrinus s pěti prvními místy.

PIVO A MY

Průměrně každý vypijeme 160 litrů piva za rok, což je nejvíc na světě.

V Česku šlo v roce 1990 za průměrný výdělek pořídit 1400 piv měsíčně. V roce 2001 to bylo 1800 piv.

Průměrná cena půllitru piva je 15 korun.

Čeští spotřebitelé a turisté utratí ročně za pivo 48 miliard korun.

Za chvíli nebudeme vědět, co dřív pít

Konkurenční boj mezi pivovary a čím dál tím širší nabídka nových a nových značek piv není pro spotřebitele špatnou zprávou.

I když je spousta „skalních“ pivařů, kteří na to své nedají dopustit, jiní zase rádi experimentují. A budou mít další možnosti. Do Česka a dalších států střední Evropy chce například prorazit jihoafrická společnost SABMiller se svým pivem Genuine Draft, které je populární především ve Spojených státech. Prodává se již v Německu, Rusku a Británii. Je to však výhradně lahvový produkt v ceně asi sto korun za půllitr, takže bude pro většinu českých pivařů drahý. SABMiller v Česku vlastní Prazdroj a pozici piva Pilsner Urquell americké pivo díky své ceně neohrozí.

Naopak konkurentem plzeňského piva se v poslední době stávají belgické pivní speciály. Jasně žluté belgické pivo Hoggarden s příchutí pomerančové kůry a koriandru získává stále větší popularitu v Plzni, hlavně mezi mladými lidmi. I když se jeho cena pohybuje mezi 25 až 32 korunami za točený půllitr, je už v řadě klubů a restaurací pro mladé srovnatelná se značkou Pilsner Urquell, která přijde na 25 až 30 korun. Tento dovážený produkt vlastnické skupiny Interbrew distribuují Pražské pivovary. Polovina belgických speciálů, jako jsou Hoegaarden, Stella Artois a Leffe se prodá v Praze.

Na jihočeský trhu vstupuje od poloviny července pivovar z hornorakouského Freistadtu se svým pivem Freistädter Bier. Připravuje se tak na rozšíření trhu po vstupu Česka do Evropské unie. „Nechceme násilně potlačit vynikající jihočeská piva, ale my také umíme vařit vynikající pivo. Jsme přesvědčeni, že rakouské pivo má v jižních Čechách stejné opodstatnění jako české pivo v Rakousku,“ řekl vedoucí odbytu rakouského pivovaru Hubert Harrer.

Zřejmě nejstarší podnik na vaření piva v Česku, nyní uzavřený domažlický pivovar, možná koupí mexický investor, který se musí definitivně vyjádřit do 31. srpna Pravděpodobně by zde však v plánované přilehlé restauraci a hotelu prodával české pivo. Firma vlastní v Jižní Americe několik minipivovarů a restaurací s českým pivem.

Jasné je jedno. Dovoz piva do Česka bude zejména po vstupu do EU stále růst. Loni se pohyboval mezi jedním až dvěma procenty z celkové spotřeby piva a největší podíl na něm měl slovenský Zlatý bažant.

Naše pivo se dobře vyváží

Domácí pivovary vystavily v letošním prvním pololetí zhruba 8,735 milionu hektolitrů piva, což je o 15,5 tisíce hektolitrů více než ve stejném období loni. Loni byl přitom po roce 1993 rekordní rok – tuzemské pivovary vyvezly 1,975 milionu hektolitrů. Podle Jana Veselého, předsedy Českého svazu pivovarů a sladoven, stojí růstem exportu mimo jiné rozhodnutí zahraničních vlastníků některých domácích pivovarnických společností zařadit česká piva mezi své nejvýznamnější značky. „SABMiller prohlásil, že jeho nejsilnější celosvětovou značkou Pilsner Urquell,“ uvedl Veselý. Belgická pivovarnická skupina Interbrew, která ovládá Pražské pivovary, zase zařadila Staropramen mezi šestku svých nejsilnějších značek. „Nejde přitom jen o finanční možnosti nadnárodních pivovarských společností, ale také o jejich zkušenost a síť dceřinných firem v různých zemích, které lze při exportu využít,“ dodal .

Velké zdražení prý nebude

„Dokud výrazněji nevzrostou mzdy a platy, nemohou výrazně růst ani ceny piva,“ uvedl předseda Svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Obavy pivařů ze skokového zvýšení cen oblíbeného moku po vstupu do Evropské unie jsou podle něj zbytečné.

Výdaje za pivo podle Veselého představují nezanedbatelnou položku rodinných rozpočtů domácností, čímž by se snížila spotřeba. Ceny piva tak budou podle něj víceméně kopírovat vývoj mezd a platů.

Spotřeba piva odpočtu exportu činí asi 160 litrů na obyvatele a rok. Zhruba desetinu z toho vypijí turisté.