Vesnice chtějí peníze za elektrárnu

Sjednotily jsme se a chceme peníze za to, že nám tu stojí jaderná elektrárna. To vzkazují skupině ČEZ po čtvrteční mimořádné valné hromadě sdružení Energoregion 2020 obce z dvacetikilometrového pásma kolem dukovanské jaderky. Toho, že stojí pod věžemi jaderného zařízení, si obce cení na deset haléřů za metr čtvereční svého katastru. Vesnice vzdálené do pěti kilometrů od jaderek požadují dvacet haléřů. Sto dva obcí sdružených v Energoregionu jednomyslně podporuje návrh zákona o poplatku z jaderného zařízení. ČEZ by musel v případě přijetí zákona rozdělit ročně mezi vsi asi 200 milionů korun.

"Valná hromada dala jasný mandát, abychom pokračovali v jednání. Naše snaha uzákonit prostředky, vychází z toho, že musíme plnit řadu specifických opatření souvisejících s provozem jaderného zařízení," vysvětlil předseda Energoregionu Josef Zahradníček.Dukovanští se opírají také o Jihočechy. "Podporujeme zákon, pomáhali jsme s jeho tvorbou. Je nás dvaatřicet obcí kolem Temelína," konstatoval starosta jihočeského Týnu nad Vltavou Karel Hájek.Mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž naopak soudí, že zákon bude naprosto nesystémovým krokem. "Uzákonění platby obcím pro nás není schůdné. Okolí jaderných elektráren podporujeme. Obce by měly argumentovat férově. Letos šlo do oblastí kolem Dukovan a Temelína minimálně deset milionů korun," reagoval Kříž.

Vadí nám Duhová energie

Starostové vesnic nezpochybňují Křížova slova. Vědí, že peníze do regionu jdou. Jedním dechem však dodávají: vadí nám, jak a kam prostředky plynou. Veškeré dotace totiž od letošního ledna rozděluje nadace Duhová energie."Potřebovali jsme zprůhlednit dotační systém, proto vznikla nadace. Je pravda, že podmínky přidělení dotací jsou přísné. Obce musejí předložit jasný projekt a zřídit samostatný účet. Jen tak můžeme prokázat, kde peníze z dotace skončily. Nelze je dávat obcím přímo do propočtů," míní Kříž.Jenže vesnice by raději viděly každý rok na účtu připsánu konkrétní sumu, bez toho, aniž by musely předkládat projekty. Proto přišly s návrhem na uzákonění poplatku za provoz jaderných elektráren. Starostové z okolí Dukovan zastupují poměrně velkou skupinu sto tisíc obyvatel. Právě pro lidi chtějí zajistit rozvoj vesnic. A dívají se i do budoucna, až provoz elektrárny skončí.

Pokud by zákon o pěti bodech, který nyní leží na ministerstvu průmyslu a obchodu, prošel, zajistil by všem vsím ve dvacetikilometrové vzdálenosti od věží pravidelný roční příjem do rozpočtů."Jestliže chceme nějaké peníze teď, musíme spolupracovat s nadací Duhová energie. Ta podporuje jen některé akce. Ne všechny vesnice potřebují duhové fasády nebo duhová hřiště. Obce samy nejlépe znají svoje potřeby. Někde chtějí investovat do chodníků, jinde pomoci hasičům, nebo postavit dům pro seniory. Malé vesnice těžko připraví kvalitní projekt, který by uspěl při schvalování v nadaci," popsal náměšťský starosta Vladimír Měrka.S tím souhlasí místostarostka Myslibořic Alena Hostašová. "Jsme vděční za každé peníze, které dostaneme. Ovšem na tvorbu velkých projektů nemáme dostatek sil ani vlastních prostředků. Souhlasíme s návrhem zákona. Ten by nám zaručil jisté peníze do rozpočtu. Navíc bychom je mohli využít podle našich potřeb," shrnula Hostašová.

"Pro Dukovany by zákon znamenal asi čtyři miliony ročně. Díky těmto penězům bychom zabezpečili pro obyvatele plnohodnotný život i do budoucna, až skončí provoz elektrárny," zmínil se starosta Dukovan Vítězslav Jonáš.Lidé z regionu si také myslí, že elektrárna by měla finančně podpořit okolí. "Na západ od nás je ctí pro velkou firmu, že dává peníze třeba školám nebo na kulturu. A když je jaderka nejsilnějším zaměstnavatelem, měla by pro lidi kolem dělat víc," reagoval mladší muž z Hrotovic."Určitě by měla nějaké peníze na rozvoj dávat. Třeba na sport nebo i na opravu chodníků. Když to zrovna v té vesnici potřebují," konstatovala Marie Čermáčková.

Máme spoustu povinností

Zatímco počátkem devadesátých let plynuly do regionu stovky milionů korun, na přelomu tisíciletí už to byl podle zástupců obcí jen zlomek."Dukovanská elektrárna rozdávala před deseti lety velké peníze. Podařilo se jí vytvořit příznivé klima. Postupně však začala štědrá sponzorská politika vysychat," konstatoval Bedřich Mozor, ředitel Energoregionu.Dodal, že obecní rozpočty se ztenčují, zatímco povinnosti spojené s chodem jaderky zůstávají. "Obce v okolí jaderného zařízení mají jako jediné v zemi havarijní plány. K tomu je další spousta věcí, které řeší," podotkl Mozor, podle něhož by bylo férové, aby místo stovek milionů korun do reklamy dával ČEZ část peněz obcím.

"Musíme zajistit režim zóny havarijního plánování. Postarat se o obecní rozhlasy, záložní zdroje energie, distribuci havarijních plánů, jodidový program. Potřebujeme mít opraveny místní komunikace kvůli únikovým trasám," konkretizoval náměšťský starosta Měrka."Je zde také otázka psychického traumatu. Jaderné zařízení má negativní dopad na turistický ruch. Firmy sem nechtějí kvůli riziku. Elektrárna je odpuzuje" uvedl Tomáš Foral, místopředseda Energoregionu.Podle mluvčího dukovanské jaderky Petra Spilky není zdůvodnění obcí ničím podložené. "Jsou to velmi slabé argumenty. Havarijní plány mají i vesnice v povodňových oblastech a nevím nic o tom, že by jim příslušné povodí platilo peníze," kroutí hlavou Spilka. "Byla zpracována rozsáhlá studie vlivu elektrárny na životní prostředí. Ta jednoznačně vyvrací argumenty obcí. Elektrárna je jediným stabilním zaměstnavatelem na Třebíčsku. Psychický dopad na obyvatele elektrárna nemá. Naopak ji vnímají pozitivně," dodal Spilka.

S tímto řada obyvatel souhlasí. "Na věže jsem si za ty roky zvykl. A jaderná hrozba? To mě spíš sešrotuje nějaký ožrala za volantem, než aby se něco stalo za bránou elektrárny," směje se Pavel Lánský.Návrh zákona považuje Spilka za diskriminační. "Zdá se nám nespravedlivé, abychom platili něco navíc. Chápal bych obecnou průmyslovou daň pro všechny podniky. Nelíbí se nám, že se obce snaží selektivně prosadit zákon o poplatku z jaderného zařízení," soudí Spilka.Jak zákon dopadne, záleží na poslancích a ministerstvu. "Připravujeme materiál, kterým chceme podpořit obce, na jejichž území je jaderné zařízení. Uvidíme, zda to bude novelou atomového zákona, nebo jiným opatřením," řekl náměstek ministra průmyslu Martin Pecina.