Velkoslepice čeká po roce těžký životní úděl

Velkochovatelé nosnic mají starosti. Slepice jim vydrží snášet vajíčka tak rok, pak jsou snad v přechodu, nebo začnou stávkovat. A co pak s nimi?

Těch nepotřebných nešťastnic se v některých halách tísní až statisíce. O poražené "vynesené" slepice prý není zájem. A to už ani za cenu jedné koruny, kterou by za ni chovatel dostal. Zdá se, že v době polévek ze sáčku nikdo nechce pořádnou slepičí.

Když by nechat velkochovatel slípku zlikvidovat v asanačním podniku, musí za to ještě platit. Za kus deset až čtrnáct korun. Pokud má někdo slepic, které už nenesou, sto tisíc, dal by za jejich semletí do masokostní moučky nejméně milion. Takové řešení samozřejmě chovatele dvakrát neláká. Ještě je možné jakž takž bývalé nosnice prodat jako čerstvé maso na jatkách coby krmení pro masožravce.

Nu, obnova výrobních prostředků, v tomto případě živých tvorů, něco stojí. Možná by podnikatelům pomohlo, kdyby jim nosnice déle vydržely. Třeba by jim dokázali zlepšit podmínky k životu, aby byly déle produktivní. Doma na dvorku lidé nechávají jednu slepici snášet až čtyři roky. A kdyby z ní pak neuvařili polévku, běhala by si třeba sedm let, než by ji sklátilo stáří. Krásná vyhlídka oproti ročnímu životu ve výrobně vajec.