Vědci zjistili, podle čeho hýlové volí migrační trasy
16.03.2021 | ceskenoviny.cz
Mezinárodní tým s českou účastí zkoumal, na základě čeho volí hýl rudý cesty mezi zimovišti a hnízdišti. Tito krásně zbarvení pěvci migrují na nepříliš prozkoumané indoevropské letové trase. Výzkumníci zjistili, že zatímco na jaře ptáci volí cestu s příznivými větrnými podmínkami, na podzim preferují tu, která nabízí dost potravy. O výzkumu za Akademii věd ČR (AV) dnes ČTK informovala Eliška Zvolánková v tiskové zprávě. Na projektu se podílel tým z Ústavu biologie obratlovců AV (ÚBO).
Nejznámější migrace jsou v severojižní ose - z Evropy do Afriky. Využívají je například čápi a vlaštovky. Přelety z Evropy na indický subkontinent jsou podle vědců méně prozkoumané.
Při sledování hýla se výzkumníci zaměřili na pozorování možných překážek a koridorů na této trase. Pomocí matematických modelů se snažili navrhnout ideální trasu pro hýly, následně ji porovnali se skutečnými cestami, které pěvci urazili. Kudy proletěli, zjistili odborníci díky geolokátorům, které ptákům připevnili na záda jako batůžky. Podle ornitologa Tomáše Albrechta jde o první studii, která kombinuje porovnání matematické predikce ideální trasy a trasy skutečné. Podle vědce je hýl rudý jedním z mála evropských ptáků, kteří migrují do Indie.
"Výzkum probíhal na lokalitách od Finska po Bulharsko, přičemž český tým sbíral data v ČR a Bulharsku," popsal Albrecht, který také patřil k iniciátorům studie. "V rámci sběru dat jsme spolu s kolegy překonávali úskalí lokálních povodní, kdy jsme se během odchytů hýlů rudých brodili chvílemi i po krk v rozvodněné Vltavě ve Vltavském luhu, ale zároveň si užívali nádherných scenérií během terénní práce na Šumavě i v pohoří Pirin," doplnil Albrecht.
Vědci nakonec zjistili, že zatímco na podzim chtějí ptáci ušetřit co nejvíce energie a zaměřují se spíše na potravní zdroje, na jaře spěchají na své sídliště. Proto využívají optimální větrné koridory.
Na studii spolupracovali vědci z 16 vědeckých institucí a sedmi evropských zemí. Publikoval ji vědecký časopis Journal of Biogeography.
Další články v kategorii Venkov
- Hasit je třeba dříve, než začne hořet (05.07.2025)
- Opuštěnou pilu proměnili v bydlení s vůní bylinek, kde tráva patří králíkům (03.07.2025)
- Lidé na jihu Moravy mají kvůli suchu zákaz zalévat zahrady. Hrozí pokuty (02.07.2025)
- Nová zelená úsporám je největší sociálně-ekonomický stimul posledních let, zaznělo na konferenci NZÚ 2025 (01.07.2025)
- Česko má další CHKO. Vznikla na soutoku Moravy s Dyjí, část místních je proti (01.07.2025)
- Vodní dílo Nové Heřminovy míří ke stavebnímu povolení. Povodí Odry o něj chce požádat do konce léta, výkupy pozemků jsou téměř dokončeny (26.06.2025)
- Je libo maliny? Plantáž u Telče nabízí samosběr, lidé o něm příliš nevědí (26.06.2025)
- Vyšebrodský klášter chce opravit zchátralý pivovar za stovky milionů korun (26.06.2025)
- Slatiňany slaví 80 let chovu starokladrubských vraníků v hřebčíně (26.06.2025)
- V ČR byl po deseti měsících potvrzen africký mor prasat u uhynulého divočáka (25.06.2025)