Vědci: Krmné biopásy v polích významně pomáhají ptákům i menším savcům

Krmné biopásy v zemědělské krajině významně zvyšují početnost i druhovou rozmanitost polních ptáků a malých savců. Vyplývá to ze studie česko-polského týmu vědců, o které dnes informovala Akademie věd ČR (AV). Podle odborníků dosud chyběla data, která by ukázala skutečný vliv biopásů na různé skupiny živočichů během zimy. Nyní se prokázalo, že jsou přínosem pro řadu zvířat. Biopás je pruhové potravní políčko o šíři šest až 12 metrů, které je umístěné na okraji nebo uvnitř půdních bloků.

"V naší studii zkoumáme přínos krmných, na semena bohatých biopásů na několik taxonů a druhů typických pro zemědělskou krajinu, jako jsou ptáci, zajíci, srnčí zvěř a drobní savci během zimy, která je kritická pro přežívání mnoha druhů z důvodu nedostatku potravních zdrojů. Právě špatné přežívání zimního období je často uváděno jako jeden z důvodů poklesu počtů některých druhů zemědělské krajiny," uvedl Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV.

Tým během tří let zmapoval 76 biopásů a stejný počet kontrolních oblastí napříč různými typy zemědělské krajiny v Česku. Výzkum ukázal, že druhová bohatost i početnost polních ptáků, včetně ubývajících druhů, zajíců a drobných savců byla výrazně vyšší v biopásech než v okolní zemědělské krajině. Jedinou výjimkou byla podle odborníků srnčí zvěř, u níž se efekt biopásů neprojevil.

Studie také ukázala, že nejvíce ptáků se vyskytovalo v biopásech kolem křovinatých koridorů. Největší rozdíly v početnosti a druhové rozmanitosti však vědci zaznamenali u biopásů uprostřed polních bloků - především v případě zajíců a drobných savců. Tým také zjistil, že v druhé polovině zimy v biopásech výrazně poklesla početnost i rozmanitost ptáků, což znamená, že kvůli vyčerpání zásob přestaly plnit svou funkci. Výzkumníci také zdůraznili, že ačkoliv početnost ptáků a savců je obecně vyšší ve větších biopásech, pro řadu druhů jsou důležité i ty malé.

"Naše studie přináší první rozsáhlé a ucelené ověření účinnosti různých typů biopásů na biodiverzitu polní krajiny. Výsledky dokládají, že mohou představovat relativně levné a jednoduché opatření pro podporu mnoha druhů ptáků, zajíců a drobných savců a jejich správné nastavení nám může ušetřit opravdu velké množství peněz, ale i efektivnější ochranu ubývajících druhů," uvedl Šálek.

Do budoucna je podle něj důležité se zaměřit na vhodný výběr semen k výsevu těchto biopásů, aby se zvýšila nabídka semen i v průběhu druhé poloviny zimy. "Rovněž doporučujeme zakládat biopásy v nížinných oblastech, kde se převážně nacházejí velké lány bez dalších krajinných prvků, jako jsou remízky, aleje, travnaté meze či křovinaté koridory," dodal vědec.

Podle AV zemědělci v současnosti zavádějí biopásy jen zřídka, byť je lze celkem snadno založit či odstranit orbou. V Česku jsou biopásy pouze na 0,09 procenta polních bloků a v každém pokrývají jen do několika procent orné plochy.

Studii publikoval časopis Agriculture Ecosystems & Environment.

Autor: ČTK