Úprava krajiny nejen pro koroptve polní

Text a snímky Ing. Jiří KASINA

S prací a výsledky v Oblasti pro ochranu a chov koroptve polní Křiby na okrese Žďár nad Sázavou byli již čtenáři seznámeni v sérii článků v jarních číslech Myslivosti. Pro seznámení a diskusi odborníků a zájemců o chov koroptví a úpravu krajiny byl 6. září uspořádán v Heřmanově odborný seminář Úpravy biotopu nejen pro koroptev polní. Pořadateli bylo Myslivecké sdružení Borovina Vidonín ve spolupráci s ČMMJ, Institutem ekologie zvěře VFU Brno, Ministerstvem zemědělství, OkÚ Žďár n/S a OMS ČMMJ Žďár n/S za finanční podpory Fondu Vysočiny Krajského úřadu Kraje Vysočina.

Zájem a účast byly nad očekávání, v dopoledním bloku mohli účastníci ze všech koutů republiky vyslechnout několik referátů. Doc.Ing. František Zabloudil, CSc. (Institut ekologie zvěře VFU Brno) kromě jiného v názorných tabulkách doložil vliv početnosti rostlinných druhů v minulosti a dnes na stavy koroptví. Z historických záznamů též vyhledal počty mrazivých a ledových dní a průběh zim v souvislosti s početními stavy koroptví. Například v letech 1929 a 1941-42 byly extrémně mrazivé zimy (podobně jako např. v letech 1969-70), kdy došlo k rapidnímu poklesu stavů. V předválečném období se ale stavy opět během dvou až tří let dostaly na původní úroveň - koroptev totiž v té době žila v ještě vhodném a vyhovujícím prostředí.

Dr. Miroslav Vodňanský (Institut ekologie zvěře VFU Brno) ve svém referátu porovnal situaci v České republice a Rakousku. V Rakousku došlo k radikálnímu poklesu stavů koroptví až v 70. a 80. letech. V roce 1985 byl dokonce v Dolním Rakousku zastaven lov koroptví, ale významný vliv na vzrůst početních stavů toto opatření nemělo. Je možno prokázat, že v tradičních nížinných produkčních oblastech poklesly stavy mnohem více než např. jižním podhůří Šumavy, neboť i v Rakousku došlo k vytváření větších polních celků v nížinných oblastech, zatímco ve vyšších polohách zůstala krajina více zemědělsky rozdrobená s větší pestrostí plodin a zachováním remízků a mezí. Dnes se stále v Rakousku loví v průměru 10 000 koroptví a jednoznačně se osvědčují opatření pro zvýšení úživnosti a pestrosti krajiny. Prvotní je vždy příprava krajiny a péče myslivců, teprve poté může následovat vypouštění. Pro zachování zájmu ze strany myslivců je ale třeba zachovat, byť jen v omezené míře, možnost lovu. V další části referátu Dr. Vodňanský prokázal důležitost živočišné potravy a možnost slunění pro zdárný vývoj kuřat v prvých dnech života.

O činnosti a výsledcích programu péče o koroptev v Oblasti chovu Křiby referoval Ivo Muhlhansl (MS Heřmanov). Stručně uvedl skutečnosti např. uveřejněné ve zmiňované sérii článků v Myslivosti. Na názornou představu a doplnění byly v jednacím sále vystaveny dokumentační fotografie a byl promítnut videofilm.

Prakticky zaměřeným bylo vystoupení Pavla Kříže (OkÚ Žďár n/S), kdy názorně seznámil přítomné s tím, jak a z jakých zdrojů je možné žádat a čerpat finanční prostředky na úpravu krajiny. Upozornil též na změny v souvislosti s reorganizací státní správy.

Ve vydaném sborníku referátů byly dále uveřejněny referáty: Petr Jobánek (MS Březí) - Úpravy polních biotopů pro koroptev polní, Josef Odehnal (MS Březí) - Zřizování pruhových potravních políček, dočasných remízů a biopásů, Josef Holý (MS Borovina Vidonín) - Potravní nároky koroptve polní, Ing. Jakub Urbanec, Dr.Ing.PhD. Jan Pintíř, Doc.Ing. Jaromír Šantrůček, CSc. (Česká zemědělská univerzita Praha) - Travní porosty na orné půdě uložené do klidu a jejich význam pro zvěř, RNDr. Stanislav Mottl, CSc. (OMS Beroun) - Program záchrany koroptve polní na Berounsku.

V odpoledních hodinách následovala exkurze do terénu, kdy na vlastní oči mohli účastníci vidět pruhová potravní políčka, biopásy, dočasné remízy a další krajinné prvky vzniklé péčí myslivců. Přímo na místě v honitbě probíhala neformální diskuse a konfrontace názorů. Je jen dobře, že velká účast a zájem svědčí o tom, že by do budoucna nemusel být projekt Oblasti chovu Křiby osamocený. Právě takovéto prakticky a pracovně zaměřené konference mohou být tím posledním vhodným závažím na vahách pro zahájení podobné a potřebné aktivity i v jiných částech republiky. Za to patří dík pořadatelům a místním myslivcům, o výsledcích a novinkách na Heřmanovsku budeme samozřejmě referovat i na stránkách Myslivosti.

Usnesení semináře

Účastníci semináře ”Úpravy biotopu nejen pro koroptev polní” konaného v Heřmanově dne 6. 9. 2002 na základě vyslechnutých odborných referátů, diskuse k nim a po shlédnutí realizovaných úprav životního prostředí drobné zvěře v okolních honitbách doporučují:

myslivcům v oblastech s vhodnými životními podmínkami pro chov koroptví:

- aby věnovali na základě doložených zkušeností maximální pozornost:

· úpravám životního prostředí zvěře zejména cestou vysazování remízků, zakládání biopásů apod.

· přikrmování zvěře v dobách potravní nouze

· zimnímu přikrmování koroptví

· maximální ochraně koroptví před všemi nepříznivými vlivy

· všem dalším známým chovatelským zásadám směřujícím ke zvýšení stavů koroptví

- aby využívali v maximální míře dostupných pozemků (zejména na základě spolupráce s vlastníky a uživateli těchto pozemků) k úpravám životního prostředí koroptví a ostatních volně žijících živočichů

- aby využívali co nejvhodněji dotačních možností z ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí ČR, zejména při komorování koroptví

obcím a orgánům místní samosprávy:

- aby v roli vlastníků honebních pozemků a účastníků řízení o komplexních pozemkových úpravách či územních systémů ekologické stability prosazovaly kroky vedoucí na nich ke zlepšování životního prostředí zvěře, tím i člověka a ve svých důsledcích i k ochraně krajiny před erozí, povodněmi či jinými nepříznivými následky

ministerstvům zemědělství a životního prostředí ČR:

- aby umožnila čerpání dotačních titulů směřujících ke zvyšování stavů obecně prospěšných koroptví v našich honitbách při maximálním zjednodušení administrativy v žádostech o přidělování těchto titulů

- aby v rámci příprav na náš vstup do EU navrhla dotační podmínky takových úprav krajin (a honiteb), které povedou ke zvýšení jejich biodiverzity a tím ke zlepšení životního prostředí volně žijících živočichů i lidí.

Myslivost č. 10/2002