Ubývá tmavých ovcí. Platí Darwinova teorie?

Na izolovaném ostrově St. Kilda ve Skotsku žije populace divokých ovcí Soay. Silných černých kousků ale mezi nimi ubývá. Zdá se, že za to mohou geny a vědci si teď lámou hlavu, proč tady nefungují pravidla o přirozeném výběru a evoluci.

Ve stádu bývají asi tři čtvrtiny tmavých ovcí, ale jejich počty se pomalu snižují. Přitom tmavé ovce bývají větší, a měly by tedy mít větší šanci přežít drsnou zimu.

„Pokud je velikost výhodou a tmavé ovce jsou větší, pak bych předpokládal, že jich bude přibývat,“ uvedl John Slate, výzkumník z University of Sheffield, ve studii uveřejněné v časopisu Science. „Je to evoluční záhada.“

Aby vědci přišli problému na kloub, analyzovali geny, které jsou zodpovědné za zbarvení srsti. Jako všechna ostatní zvířata zdědí ovce po každém rodiči jednu verzi každého genu: buď geny tmavé, nebo světlé, anebo kombinaci světlého a tmavého.

Díky tomu, že tmavý gen je dominantní, mají tmavý kožich i ovce, které mají jak světlý, tak tmavý gen. Právě tahle varianta je pro ovce z evolučního hlediska nejlepší. Světlý gen totiž zvyšuje u ovcí odolnost.

Kusy, které mají ve své genetické výbavě dva tmavé geny, jsou méně odolné. A proto ubývají. To, že jsou větší, jim bohužel nepomůže.

Všechny záhady však vědci ještě nerozpletli. Proč právě světlé geny zvyšují odolnost, se totiž nepodařilo odhalit. „Vývoj je v rozporu s naším očekáváním, ale zároveň je v souladu s evoluční teorií,“ uvedl Slate.

„Pomohlo nám to objasnit, proč někdy nedochází k očekávaným evolučním trendům.“