Tradice českých strakatých krav nezmizí

Hospodářství v krkonošském podhůří nemusí jít cestou likvidace tradičních plemen. Primát českého strakatého skotu v Podkrkonoší spolu s umem zdejších chovatelů potvrdil tradiční Chovatelský den v Úbislavicích na Jičínsku. Chovatelský festival demonstroval možnost hospodařit v tvrdých podmínkách hor formou velkochovu tradičních plemen a neskončit likvidací. „Český strakatý skot produkující kvalitní mléko a maso sem patří. Nemyslím, že někdy v budoucnu ho nahradí jiné plemeno,“ tvrdí ředitel letos pořadatelského podniku Agrochov Stará Paka, a. s., Otakar Ruml.

Dominovaly krávy z Agrochovu

Dojnice ze staropackého chovu suverénně obsadily první příčky ze čtyřiadvaceti hodnocených krav vybraných z chovných stád podniků podhorské části Libereckého a Královéhradeckého kraje. Bonitér během soutěže neznal domovskou stáj hodnocených dobytčat. „Hodnotil se zevnějšek zvířat. Agrochov má oproti ostatním výhodu největší chovné základny,“ přiblížil tajemník Sdružení východočeských chovatelů hospodářských zvířat Josef Kadečka. Agrochov roku 1997 začínal s 650 kusy skotu. Počet dobytčat vzdor nezřídka pro mnohé zemědělce smrtícím rozmarům trhu letos dosáhl 1050. Mléko krav ze stájí jednoho z největších chovatelů skotu v republice standardně dosahuje nejvyšší kvality.

„Bohužel výkupní cena mléka kvůli diktátu obchodních řetězců nyní klesla na 8,30 Kč. za litr, což je hranice rentability. Mléko prodávané řetězci v podstatě za výkupní cenu je pouze obchodní trik, který podráží nohy výrobcům i zpracovatelům. Jde však o odtučněné mléko nemající daleko k vodě zbavené výživných hodnot,“ tvrdí Ruml.

Konkurovat něco stojí

Schopnosti konkurovat v evropském měřítku dosáhl horský zemědělský podnik hospodařící s necelými devadesáti zaměstnanci na 2850 hektarech masovými investicemi. „Poslední roky jsme investovali zhruba 60 miliónů korun do výroby. Dostáli jsme tak podmínkám Evropské unie,“ upřesnil Ruml. „Agrochov hospodaří se třemi pracovníky na sto hektarů, což představuje v evropském měřítku nebývalou efektivitu,“ doplnil Kadečka. Možnost čelit cenovému diktátu obchodních řetězců přesto horští zemědělci nemají. „Investicemi do vlastní zpracovatelské a obchodní sítě bychom neuspěli. Mléko má nejnižší přidanou hodnotu,“ přiblížil Ruml.

Hospodařit v horách, kde připadá v úvahu s ohledem na udržení stavu krajiny hlavně chov skotu, vyžaduje podle zdejších zemědělců jasnou koncepci, která nevylučuje citlivý přístup k přírodě. „Efektivně hospodařit lze bez bezuzdného drancování přírodních zdrojů,“ dodává Ruml.

Zemědělci neskrývají obavy

Obavy zemědělci z Úbislavic neskrývali ze zatím posledního dvacátého případu BSE diagnostikovaného v nedalekém Studenci na Semilsku, jemuž padne za oběť nejméně 118 krav. Nemoc šílených krav stihla Liberecký kraj potřetí. Naposledy loni v červnu v Agru Český ráj u Turnova. „Motá se to kolem dokola,“ pronesl rolník z Lomnice nad Popelkou, kde kvůli BSE zjištěné předloňský podzim padlo doposud rekordních 874 dobytčat ze zdejšího Zeosu a kooperujících podniků.