Televizní pořad - Směr Evropa - Welfare - pohoda zvířat

Název: Welfare - pohoda zvířat; Médium: ČT 1; Rubrika: 17:00 Směr Evropa; Datum vydání: 16.11.2003; ----------------------------------------

moderátor--------------------V českém zemědělství pracuje necelých dvě stě tisíc lidí, nejsou to ani dvě procenta obyvatel. Přesto tato profesní skupina asi nejzásadněji ovlivňuje tvář země, ve které žijeme, i kvalitu našeho života vůbec. Zemědělci pracují s živou přírodou, jejich činnost má okamžitý dopad na život zvířat i rostlin v krajině, a to nejen těch zemědělských. Vztah zemědělců k těmto produktům přírody odráží i celkový vztah naší společnosti k přírodě a k daru života vůbec. Stejně jako nám není lhostejný stav krajiny, ve které žijeme, nemělo by nám proto být úplně jedno, jakým způsobem je nakládáno třeba s hospodářskými zvířaty. Chov hospodářských zvířat je danost, která je důsledkem vývoje naší civilizace. Neděje se zde nic, co by lidé nečinili před sto nebo tisíci lety, jen ve velkém. Zrození živého tvora přitahuje vždy naši pozornost jako malý zázrak. Tady se plod v matce převrátil a přichází na svět zadníma nohama napřed. Hrozilo, že pokud člověk nezasáhne, mládě se v lůně udusí. Malá jalovička zůstane se svou matkou asi šedesát minut, dokud se nepostaví na nohy, pak ji už nikdy neuvidí. Narodila se v ohromném velkochovu a musí být odebrána dřív, než se stačí poprvé napít mléka. Krmena bude kontrolovanou standardizovanou stravou v odděleném kotci, aby se zamezilo jakémukoliv onemocnění. Musí co nejdříve dospět do velikosti a stavu, aby mohla sloužit účelu, kvůli kterému přišla na svět. Směrnice Evropské unie předvídají, že při tak hromadné produkci může dojít k záměně zvířete za věc a snaží se takovému stavu co nejvíce zabránit. Obecně se souhrn těchto norem nazývá Welfare a začíná platit i u nás.

Zbyněk SEMERÁD, Státní veterinární správa--------------------Chovatel musí zajistit dostatek krmiva, dostatek napájení, optimální životní prostředí, to znamená, světlo, větrání, musí kontrolovat, když to řeknu přirozeně, obsah třeba čpavku a tak dále, při manipulaci se zvířaty smí používat k pohánění jenom poháněcí zařízení, který je k tomu schválený, to znamená, na impulsy, nesmí to být třeba do elektriky, nesmí používat pohánění železné tyče, dřevěné, já nevím, klacky a tak dále. To je jedna věc. Musí ta stavba být taková, aby nedocházelo při tom běžným chovu k poranění těch zvířat, to znamená, nesmí tam být ostré hrany, nesmí tam být velké schody a tak dále. Zvířata, když se pohybují nějakýma uličkama, tak v podstatě by měla vidět za ten roh nebo uděláno tak, aby za tím rohem nebyla překážka a měly volný průběh. Nesmí vlastně podávat těm zvířatům nedovolený látky, provádět neodborná léčení a podobně, takže ta oblast tý pohody je velice široká.

Zdeněk BURDA, tajemník Ústřední komise pro ochranu zvířat--------------------Původně Welfare, kdybychom to otrocky přeložili, tak je to vlastně blaho, původně to byl sociální program ve Velké Británii, který se staral o člověka, ale to je dvě stě let dozadu. Teď ten Welfare vlastně používáme ve spojení člověk-zvíře-prostředí a samozřejmě ty kritéria jsou jiná, je to svým způsobem přenesený, taky v češtině se většinou používá pohoda nebo spokojená existence nebo něco takového.

moderátor--------------------Na pohodu zvířat v představách Evropské unie nahlížejí naši chovatelé různě. Úhel pohledu se odvíjí od doku zvířat, která chovají. Chovatelé masného dobytka v podstatě na Welfare připraveni jsou, nejtěžší hlavu mají producenti vajec. Jejich klece, v nichž nosnice mají, většinou neodpovídají velikostně normám Unie. Ta v rozměrech ustoupit nechce a před drůbežáři stojí problém ohromné investice do nových rozměrnějších klecí.

Svatopluk MARTÍNEK, předseda Zemědělského obchodního družstva Újezd u Uničova--------------------Jdou to podle mne v první řadě věci, který jsou z našeho provozního hlediska a mojeho hlediska ne až tak moc potřebný a prospěšný té drůbeži.

Zdeněk BURDA, tajemník Ústřední komise pro ochranu zvířat--------------------To je na jednu stranu velmi těžké posoudit, protože se nemůžeme zeptat těch samotných zvířat. Nicméně existují srovnávací metody, které hovoří o tom, že těch stresorů vyplavených a vápníku do té krve nosnic je míň. Z toho se vlastně usuzuje, z toho hlediska biochemickýho, že i to chování nebo že i ten stres těch nosnic umístěných do takovýchto podmínek je lepší.

Svatopluk MARTÍNEK, předseda Zemědělského obchodního družstva Újezd u Uničova--------------------Jsou to věci, který jsou velmi nákladný a který do některých těch klecí, který v současný době máme namontovaný, dost dobře ani nepůjdou namontovat.

Zbyněk SEMERÁD, Státní veterinární správa--------------------Požadavek Unie je takový, aby ke dni vstupu byly nosnice chovány za podmínek, který oni stanovují. My pouze máme přechodné období na takzvané neobohacené klecové systémy, to znamená, jednoduché klece, které jsou již nainstalovány, a to z důvodu výšky klece. Tam je v tom, v tý směrnici rady je požadavek, že výška klece musí bejt čtyřicet centimetrů na šedesáti procentech plochy klece a nesmí klesnout pod třicet pět centimetrů. U nás některé klecové systémy nesplňují to asi o centimetr a půl. Tak na to máme výjimku, ale ta výjimka je ještě podmíněna tím, že ta technologie se smí používat maximálně do šestnácti let stáří.

Svatopluk MARTÍNEK, předseda Zemědělského obchodního družstva Újezd u Uničova--------------------Pokud dále vejce budeme chtít vyrábět a budeme chtít v této problematice se pohybovat nebo v tomto podnikatelském záměru a budou mít ten nůž na krku všichni, tak holt prostě nezbude, než abychom ten zdroj opět někde našli, zas se zadlužili a zas to překonali a pokračovali dál.

Jaroslav PALAS, ministr zemědělství--------------------Po vstupu do Evropské unie se ceny, farmářské ceny do jisté míry srovnají s cenami v jiných státech Evropské unie, takže má šanci vstupem do Evropské unie mít vyšší tržbu, to je jedna věc. Jsem přesvědčen, že ta ekonomika bude nastavena tak, že si na nové technologie vydělá svým podnikáním.

moderátor--------------------Je poctivé přiznat, že část investic do Welfare bude muset zaplatit spotřebitel. Například ceny vajec rozhodně půjdou nahoru. Největší velkochovy u nás produkují vepřové a hovězí maso a mléko. Jsme ve velkochovu prasat v Dlouhé Loučce na Olomoucku. V několika ohromných halách polehávají v jednotlivých boxech stovky prasnic. Selata společně s matkou tady stráví jeden měsíc. V tomto typu chovu jsou pak rozděleny na budoucí matky a porážkové kusy. Prasata na výkrm jsou rychle vykrmována do hmotnosti osmdesáti až sto dvaceti kilogramů a tím jejich život končí. Prasnice musí osmkrát porodit a čeká je stejný osud.

Pavlína SLÁDKOVÁ, veterinářka--------------------Tak ten jejich život je striktně řízenej, že jo. Někteří dokonce na to prase pohlíží jako na stroj, jako na výrobní prostředek na produkci vepřovýho masa, jen záleží na úhlu pohledu, jak se na to prase díváte.

Miroslav GRENAR, ředitel firmy Vepaspol--------------------Produkce té prasnice se rovněž značným dílem promítá na ceně potom těch odstavených selat, protože ona vlastně svou výrobu nebo své vychování musí zaplatit za svůj život produkcí selat, a ty selata to musí zase zaplatit nejen tu svou výrobu, ale ještě se podílet na ostatních nákladech s tím spojený, to znamená, my všechno platíme vlastně tržbou z jatečních prasat.

Pavlína SLÁDKOVÁ, veterinářka--------------------I já osobně pořád na to prase koukám jako na zvíře, jakýkoliv jiný zvíře, kůň, pes, nějaký rodinný miláček. Pořád je tady ta druhá stránka, ta ekonomická, která vás tlačí k tomu, aby se dělaly takový opatření, jaký se dělají. V tom velkochovu je složité léčit, tady se vlastně jedná téměř výhradně o preventivní kroky. Jde o to, maximálně to zvíře využít. Tady se dělají takové opatření nebo ty technologie jsou takové, které minimalizují výskyt stresu. Při jakýchkoliv úkonech s prasetem už ten personál je poučený, zná to, ví, jak předcházet, takže ať se to týká manipulace se zvířaty, přehánění, převádění, vyhánění na jatka, dělá to takovým způsobem, aby prostě k tomu stresu nedocházelo vzhledem k tomu, že to má vliv na kvalitu života toho zvířete, třeba i na kvalitu toho konečnýho produktu.

Miroslav GRENAR, ředitel firmy Vepaspol--------------------Existují i jiné technologie a jinak, ale tato je jediná z těch, co jsme viděli, že zaručuje pro tu prasnici, jak vidíte, že ona je zde v klidu i po tom porodu, je zde myšleno, nebo pamatováno i na tu energetickou náročnost, to znamená, pod ní je litinový rošt nad tou hladinou vody, to znamená, že ona v to období, kdy ona potřebuje pro optimální výrobu toho největšího množství mléka čtrnáct stupňů, tak v tom samém období ty selata potřebují dvacet sedm a výš, třicet dva stupňů teplotu, to znamená, to jsou dvě protichůdný, prostě dva protichůdný požadavky na jedno ustajovací místo, a ta, prostě ta prasnice v těchto podmínkách má zajištěný to nejmožnější, nejdosažitelnější optimum.

moderátor--------------------Stupeň mechanizace i hygieny dosáhl v chovech tohoto typu asi maxima. Vstup dovnitř je možný jen na povolení veterináře. Obsluhu tvoří jen několik lidí. Pod prasaty jsou kovové rošty a nádrže s vodou, kam odtékají veškeré splašky. Ventilátory udržují stálou teplotu a odebírají zápach, takže v okolí vepřína je někdy paradoxně větší zápach než uvnitř. Okamžik zrození v takovém chovu může už postrádat éthos zázraku.

Pavlína SLÁDKOVÁ, veterinářka--------------------V případě, že nedodržíte určité podmínky, určité předpoklady po opršení, tak špatnou péčí třeba způsobíte to, že tam zůstanou nadbytečná selata, která se neuživí, protože tam záhy po narození vznikne takové rozvrstvení hierarchie, že každé si vybere svůj struk a ostatní selata nemají šanci. Nicméně je fakt, že ten pohyb toho zvířete je hodně omezený. Těch dvacet osm dní, co tam stráví, opravdu může vstát, sednout si, lehnout si a zase vstát, a to je tak všechno, ale tohleto prostě ten velkochov s sebou nese.

moderátor--------------------Hovězí dobytek je po prasatech celosvětově největším hromadně chovaným zvířetem. Přístup k chovu se liší podle toho, zda se jedná o skot jateční nebo na mléko. V souladu s Welfare se skot dostává z uzavřených stájí i na otevřenou pastvu. Není to dobré jen pro pocit, ale prokazatelně i pro zdraví zvířat. Vyloučeno však není, že třeba jateční býci nebo především dojnice za svůj život uvidí jenom stáj. V Krásné Hoře, odkud jsou tyto záběry, kombinují oba způsoby, chovu ve stáji i volného výběhu.

Jiří ZELENKA, předseda Zemědělského družstva Krásná Hora--------------------Zvířata jsme odvázali. Předtím byl problém s tím, že ..., já to nejlíp vidím, když se krávy telily, tak třeba někdy se stalo, že dojnice vůbec tele nepřijmula, protože to dneska při volném ustájení, anebo ve volný porodně někdy máme, tak v podstatě kolem devadesáti procent porodů probíhá samo a ty zvířata se perfektně o ty mláďata dokážou postarat, ať už je to olízání nebo to a prakticky se vracím k tomu, jak ty zvířata byly to ... Na druhý straně kravíny dříve se stavěly, já bych řekl, spíš pro lidi než pro zvířata, protože byly zateplený, já nevím, bylo tam zbytečně teplo tak, aby nebyla zima lidem, ale určitě to neprospívalo vysokovýkonným dojnicím. Jestliže ta kráva je schopna produkovat padesát litrů mléka denně, tak vyprodukuje úžasné množství energie, které musí ze sebe dostat, a proto tady třeba, tady, jak vidíme nad tím, to jsou ochlazovače, to znamená, tady sprchujeme, rosíme dojnice tak, aby v těchto horkách prostě ty krávy ..., a úplně vidíte, jak perfektně ony pod to jdou, protože se ta kráva potřebuje zchladit.

moderátor--------------------Velkým pokrokem ve velkochovech jsou porody na slámě ve volném prostoru. Kráva je před porodem přemístěna do zvláštní stáje, kde může v klidu bez stresování porodit. Pak už ale přichází proces, který jsme si popsali na začátku. Za hodinu mládě nastupuje samostatnou cestu k dospělosti.

Jiří ZELENKA, předseda Zemědělského družstva Krásná Hora--------------------První napití musí dostat do čtyř hodin po narození a pak už jsou takhle ve venkovních boudách. Jalovičky jsou v těchto boudách kolem dvou měsíců, to znamená, asi do těch šedesáti, pětapadesát až šedesát dnů a pak jdou do společný odchovny. A býčci, ti přecházejí do teletníku ve stáří patnácti dnů. Telata z venkovních bud, který jsme teda už viděli, jdou do odchovny tady hned za kravínama, tam se můžeme jít podívat, to znamená, že ty telata od mládí chodí venku v zimě, v létě. Máme u toho asi šestihektarový výběh, to znamená, v létě se pasou, v zimě chodí volně do výběhu, to znamená, že zvířata především přizpůsobujeme tomu, aby byly zvyklý už jako potom dospělý kusy, aby jim nevadila zima, aby měly pevný, a to je důležitý, pevný končetiny, dobře utvářený nohy, protože dneska ta zvířata si za vším musí dojít a uvidíme z posledního kravína, kolik jich chodí tři sta padesát metrů do dojírny úplně v pohodě. Sem přichází jalovice v sedmi měsících březosti, to znamená, jalovice přizpůsobený těmto technologiím. Tady projdou období s krávama nasucho, přizpůsobí se této technologii a logicky po otelení jsou tady až, než jdou na jatka. Dá se říct, že to je další věc, která zvyšuje ekonomiku podniku, abychom se dostali i do větší dlouhověkosti, to znamená, aby tu krávy byly schopný čtyři až pět laktací, minimálně aby tady prodělaly.

moderátor--------------------Při vymáhání respektu pravidel Welfare bude Evropská unie asi nejdůrazněji sledovat dopravu zvířat. Kontrolovat se bude nejen sklon nástupních ramp a velikost prostoru na jedno zvíře, ale také větrání, světlo, čistota a další možné stresové faktory. Není to náhodou. Sledování přípravy zvířat na jatka odhalilo v minulých letech po celé Evropě doslova hororové scény. Jestliže ne do této chvíle, pak při sledování následujících záběrů si snad každý musí připustit, že úroveň chování vůči hospodářským zvířatům by také měla být jedním z kritérií při posuzování vyspělosti civilizace. Welfare není otázkou jen pro velkochovy. Paradoxně nejmarkantnější případy porušování pravidel chovu hraničící s týráním zvířat mají za posledních pět let na svědomí malí a středí chovatelné a není to tím, že by se velkým měřilo jiným metrem. Je třeba pragmaticky přiznat, že všechny hospodářská zvířata se rodí za přispění člověka, přesto nepřestala být ani na moment živou bytostí. Je proto naší povinností chovat se k nim slušně až do posledního okamžiku.

Vlaďka PIVOŇKOVÁ, marketingová ředitelka Kosteleckých uzenin--------------------Zvířata, pokud nejsou týrány a jsou v pohodě, tak i ten produkt, který se potom získá na porážce, podstatně lepší zvířata nejsou stresována a kvalita toho masa je tedy podstatně lepší. Jednak je to podmínka, která prostě naplněna být musí, čili pokud chceme existovat i nadále, tak i tyto podmínky musíme splnit. Například při příhonu těch zvířat na porážku musí být všechny rampy, musí mít určitý sklon, aby ty zvířata tam netrpěly nějakým stresem, musí být zajištěno určité mlžení.

moderátor--------------------Welfare tedy znamená stav, kdy se zvířata cítí dobře, nejsou stresována. Nové technologie ustájení mají zvířatům zajistit možnost přirozených životních projevů, které jsou charakteristické pro každý druh, přitom by měla být zajištěna i nadále ochrana proti parazitům, nemocím a nákazám. Zabezpečení všech těchto požadavků bude znamenat pro chovatele větší náklady i pracnost. Evropa k těmto požadavkům dospěla na základě dlouhodobého vývoje, i nepříjemných zkušeností a není pravděpodobné, že by se nechala v tomto ohledu tlačit zpátky.

Zdeněk BURDA, tajemník Ústřední komise pro ochranu zvířat--------------------Je jeden velký rozdíl mezi zvířaty a člověkem, co zvíře nevydrží, to už taky nesnese.