Srpen v honitbě

Srpen je časem žní, dovolených a prázdnin. Pokud chceme z prázdninových procházek odcházet z přírody s poznáním, dosyta občerstveni rozmanitostí přírody, nechť nás na našich toulkách provází také ohleduplnost ke zvěři.

poslední snop z pole, první zrno do zásypů. Koncem srpna začínají myslivci přikrmovat zvěř, protože jak tvrdí stará myslivecká zásada „poslední snop z pole, první zrno do zásypů“. Tedy s přikrmováním začít hned po sklizni obilnin. Kombajny rychle sklidí obilní pole s malými ztrátami, okamžitě následuje podmítka či orba. Pole se tak z vysoce úživného prostředí před žněmi rychle proměňuje na suchou potravní poušť, kde zvěř nemá prakticky žádný zdroj potravy ani vody. V polních honitbách začínají proto myslivci s přikrmováním jak bažantů, tak zajíců. Zejména tam, kde se pěstovaly velké plochy obilovin, řepky a následně bylo pole podmítnuto, je nutné zajícům nabídnout seno a podle možností i dužnatá krmiva, bažantům zasypat přiměřené množství zadiny do zásypů. Vzhledem k velkému poškození porostů obilnin suchem bude obilní zadiny dostatek. Po vzoru kolegů z Rakouska se rozšiřuje také umísťování napáječek do polí.

Velmi pozitivní roli v zajištění potravy pro zvěř sehrávají tzv. „biopásy“. To jsou části pole, které jsou osety speciální směsí plodin (proso, pohanka, jarní pšenice, krmná kapusta, oves, …), která tvoří potravní doplněk k sousední velkoplošně pěstované zemědělské plodině (pšenice, řepka, ječmen). Po dozrání zemědělské plodiny má možnost zvěř najít potravu na „biopásu“.

Po sklizni obilovin z polí je vhodné zasít co nejdříve plodiny na tzv. „zelené hnojení“ (hořčici, svazenku) - tyto plodiny mohou sloužit i jako potrava i kryt pro zvěř. Na políčkách pro zvěř by měly být co nejdříve zasety podzimní směsky. Nejčastěji se používá žito ozimé, žito trsnaté či speciální směsi plodin. Směsku bychom měli volit podle půdy a stanoviště. Na loukách se sklízí otava (druhá seč), která je méně vhodná pro přikrmování zvěře v zimním období.

srnčí říje. Nejzajímavějším dějem počátkem srpna je bezesporu srnčí říje. Srnci již od konce jara srdnatě hájí své teritorium a pravidelně obchází hranice a zanechávají pobytové stopy, jako je hrabánkování a strouhání. Hrabánkování srnec vytváří kopítky na hranicích svého teritoria, zvláště na okrajích luk a lesa. Při hrabání zůstane na místě i pachová stopa, kterou srnec musí pravidelně obnovovat. Dalším dobře viditelným projevem je strouhání stromků. To srnec provádí parůžky, kterými strouhá mladé stromky na okraji lesa. Tím zvýrazňuje svoji přítomnost a upozorňuje případné vetřelce, že tato oblast je již obsazena. Na přítomnost soka i člověka reaguje silným bekavým zvukem, se který můžeme zaslechnout prakticky kdekoliv. Pokud zjistí teritoriální srnec vetřelce (slabšího srnce) ve svém teritoriu, okamžitě se snaží ho vyhnat za hranice svého území. Při naší tiché procházce přírodou pak můžeme spatřit, jak slabší srnec utíká před silnějším, který ho pronásleduje a pochvíli se silnější vrací a ozývá se mohutným hlasem (bekáním).

Pokud vstoupí do teritoria přibližně stejně silný srnec, dochází k nelítostnému souboji. Před soubojem se nejprve poměřují hlasem a pohledem, a pokud ani jeden neustoupí, dochází k souboji. Souboj však může končit až smrtí jednoho z nich. Záleží na poměru kondice a síly obou soupeřů, a také na postavení a ostrosti parůžků. Ostrý parůžek totiž může dopomoci k vítězství i slabšímu srnci, ovšem takového jedince by správný hospodář neměl v době říje v honitbě mít, protože na takové „škůdníky“ je mimo jiné zaměřen lov již od poloviny května.

Teritoriální srnci jsou nejsilnější jedinci, kteří tvoří základ chovu, a je snahou myslivců, aby právě tito silní jedinci zanechali co nejvíce potomstva, a proto je myslivci v tomto období neloví.

Srnčí říje se projevuje zvýšeným pohybem srnčí zvěře. Proto by měli v tomto období zvýšit svoji pozornost hlavně řidiči. Je poměrně častým jevem nenadálé vběhnutí srnců do vozovky, na což doplácí mnoho řidičů poškozením svého vozidla. K velké škodě dochází také na srnčí zvěři, protože v drtivou většinu srážek nepřežije. I když po střetu s vozidlem odběhne a nejeví žádné známky zranění, umírá krátce na to v houštině na vnitřní zranění. Řidiči jedoucí vyšší rychlostí prakticky nemají možnost zabránit střetu se zvěří, proto je na místě dodržovat přiměřenou rychlost a svou ostražitost zvýšit zvláště v lesních úsecích. Celkově jsou letošní ztráty na zvěři na silnicích nižší než v minulých letech. Tento fakt je možno přičíst dramatickému snížení stavů spárkaté zvěře po letošní kruté zimě, kdy došlo k průměrnému úbytku srnčí zvěře o 30%.

LOVIT SE MUSÍ BEZPEČNĚ. Červenec je dobou dovolených, a proto musí myslivci dodržovat všechny zásady bezpečnosti při lovu, zejména za snížené viditelnosti - večer a brzy ráno. Nejen s houbaři, ale dnes i s cyklisty, se můžeme v honitbách setkat na nejneuvěřitelnějších místech a v době, která někdy překvapí. Myslivce by již neměl zaskočit pohled na houbaře procházející temnou lesní houštinou za prvního ranního rozbřesku i za večerního soumraku, kdy jsou podmínky pro sběr hub silně omezeny faktem, že není nic vidět. Houbaření je vášeň, při která nedá lidem spát a je nutné s tím počítat.

Od počátku srpna se myslivci věnují průběrnému lovu jelení, zejména mladé samičí, zvěře. S lovem kolouchů je nutné uvážlivě počkat z důvodů neukončené laktace laní. Na strništích po obilninách a řepkách je možno lovit černou zvěř. Černá zvěř byla zvyklá chodit do obilí a několik dnů po sklizni chodí stejnou cestou. Předmětem lovu by měli být především selata a lončáci. Zásadně se neloví samostatné kusy. Jsou to zpravidla kňourci, kteří se oddělili od tlup, příliš neškodí a budou tvořit základ sociální struktury populace.

Je také nutno důrazně připomenout, že je zcela nepřípustné lovit na polích, kde probíhá sklizeň - zákon o myslivosti zakazuje lovit zvěř na pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň a také na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků.

PRÁCE MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE. Myslivecký hospodář vede záznam o hospodaření v honitbě, evidenci o ulovené zvěři, o vydaných plombách a podává hlášení dle dispozic státní správy myslivosti.

Myslivecký hospodář pokračuje ve spolupráci se zemědělci na vyhánění zvěře z polí před sečením, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám na zvěři. Uživatelé pozemků by měli informovat myslivce o plánované sklizni pícnin, aby mohli myslivci zajistit projití porostů a vyhnání zvěře. Otavy na loukách sice nejsou tak vysoké, zvláště při letošním suchém počasí, nicméně pojezdová rychlost žacích strojů při sečení je tak vysoká, že přesto hrozí zvěři zranění i smrt. Nejúčinnější metodou zabránění škod na zvěři je vyhánění zvěře z porostů před sečením myslivcem s pomocí lovecky upotřebitelného psa v kombinaci s pachovými či optickými plašiči. Sklízeče píce musí být ze zákona vybaveny platičem zvěře, tato povinnost není ze strany zemědělců dodržována.

Co dalšího se děje v honitbách?

V první polovině srpna:

- probíhá srnčí říje

- probíhá kaňkování kun

- odlétá rorýs obecný

- na zastíněných místech dozrávají maliny a ostružiny

V druhé polovině srpna:

- odlétá ťuhýk obecný a čáp bílý

- vychází časopis Myslivost 9/2006 s novými informacemi v myslivosti

Výstavy a konference, na kterých se podílí

Českomoravská myslivecká jednota

24. - 29. 8. 2006 Země živitelkaMísto konání: České Budějovice, Výstaviště33. ročník mezinárodního agrosalonuČMMJ připravuje vlastní mysliveckou expozici, která bude představovat hlavní druhy zvěře žijící na území ČR, systém myslivecké péče o zvěř, léčiva pro zvěř, ukázky správné preparace trofejí hlavních druhů zvěře a informační servis pro návštěvníky expozice. 7. - 10. 08. 2006 6th International Deer Biology Symposium Místo konání: Praha, ČZUMezinárodní konference o jelenovitýchVíce na webových stránkách akce5. - 12. 8. 2006 Letní kurz trubačů

Místo konání: Chlum u Třeboně

Určeno pro zájemce o troubení na lesnici nebo borlici, a to i pro ty, kdož nemají vlastní nástroj a nevědí jak začít. Výuka bude probíhat v několika úrovních, a proto je určena i pro t, kdož se chtějí zdokonalit v loveckém troubení. Letní kurz lze zkombinovat s rodinou dovolenou v jižních Čechách!

Kontakt na pořadatele: p. Kirschner - 603 442 677

15. 7. 12. 8. 2006 Setkání mladých přátel myslivosti. Národní kolo soutěže o Zlatou srnčí trofej (29. 7. - 12. 8. 2006 probíhá druhý turnus pro děti z VI. až IX. třídy ZŠ).

Místo konání: Jizbice u Čechtic (ok. Benešov)

Setkání mladých přátel myslivosti pro děti se zájmem o ochranu přírody a myslivost pořádá ČMMJ. Více informací nahttp://mujweb.cz/www/zlatasrncitrofej/

Ing. Jiří Šilha

Pověřený pracovník ČMMJ pro styk s médii

Sekretariát ČMMJ

Jungmannova 25

115 25 Praha 1

e-mail:jiri.silha@centrum.cz

mobil: 604 953 043

KYNOLOGICKÉ A STŘELECKÉ AKCE POŘÁDANÉ ČESKOMORAVSKOU MYSLIVECKOU JEDNOTOU

a) Kynologické akce

- probíhají ve všech regionech během celého roku. Pořádají Okresní myslivecké spolky ČMMJ (OMS ČMMJ). Aktuální seznam akcí: http://www.myslivost.cz/vystavy/kynologicke.asp

V srpnu probíhají „Podzimní zkoušky malých plemen“, „Lesní zkoušky malých plemen“, „Speciální zkoušky z vodní práce“, „Lesní zkoušky ohařů a malých plemen“ , „Norovací zkoušky“ a „Podzimní zkoušky ohařů a malých plemen“.

26. a 27.8. 2006 se koná v Břeclavi Memoriál Richarda Knolla. Jedná se o:

• vrcholnou soutěž ohařů v ČR se zadáním titulu „Vítěz ČR roku“, CACT a Res. CACT

• koná se na počest Richarda Knolla (1893 1973) spoluzakladatele ČsMJ, který se zasloužil o založení české myslivecké kynologie

• v roce 2006 - 33. ročník

• ohaři soutěží v jednotlivých disciplínách: práce v lese, práce na vodě, práce na poli

Přehled dalších akcí:

b) Střelecké akce

probíhají ve všech regionech během celého roku, s cílem prověřit střelecké dovednosti myslivců a vštípit zásady správného zacházení se zbraní. Při střeleckých soutěžích je kladen silný důraz na bezpečnost a bezpečné zacházení se zbraní, což je nejlepší prevence před úrazy střelnou zbraní. Soutěže pořádají Okresní myslivecké spolky ČMMJ (OMS ČMMJ), myslivecká sdružení, firmy i jednotlivci. Aktuální seznam střeleckých akcí lze nalézt na webových stránkách:

http://www.myslivost.cz/vystavy/strelecke.asp/

Všichni členové ČMMJ, pokud se zúčastní střeleckých závodů vedených podle střeleckého řádu jsou pojištěni.

Legenda k tabulkám střeleckých akcí: B baterie, AB automat. baterie, BT běžící terč, DT double trap, K kňour, KP kňour běžící, KT kulový trojboj, KTM kulový trojboj malorážka, L liška, BL běžící liška, L3 lovecký trojboj, L5 lovecký pětiboj, L10 lovecký desetiboj, LK lovecké kolo, LS lovecký skeet, M malorážka, CP compakt parkur, LP lovecký parkur, P parkur, S skeet, SR srnec, S-b S-ball, T trapp, TO trapp open, TE tetřívek, UT univerzální trapp, VV vysoká věž, Z zajíc

Ing. Jiří Šilha

Pověřený pracovník ČMMJ pro styk s médii

Sekretariát ČMMJ

Jungmannova 25

115 25 Praha 1

e-mail:jiri.silha@centrum.cz

mobil: 604 953 043