Srnčí zvěř v okrese Zlín

Ing. Jaroslav Šarman, ÚOLM FLD MZLU Brno

Srnčí zvěř je dnes zvěří hlavní ve většině honiteb České republiky. Nejinak je tomu u honiteb v okrese Zlín. Srnčí je zde normováno na 79 426 hektarech v počtu 4183 kusů. V I. bonitě na 7055 ha, ve II. bonitě na 29273 ha, ve III. bonitě na 32735 ha a ve IV. bonitě na 10463 ha. Průměrná hustota populace srnčí zvěře na normované ploše je 5,2 ks na 100ha (6 ks na 100 ha v I. bonitě a 3,4 ks na 100 ha ve IV. bonitě). Početní stavy jsou v honitbách okresu poměrně stabilní, stejně jako plány lovu a realizovaný lov. Mezi lety 1990 a 2000 došlo v tomto směru k jedinému výkyvu, který se uskutečnil v roce 1992. Zajímavostí je, že v tomto roce byl i zvýšený plán oproti ostatním letem splněn téměř na 100%. V následujících letech došlo jak ke snížení plánu lovu, tak také k plnění tohoto plánu. Nejlepší plnění plánu je samozřejmě u srnců, kde však paradoxně jen málokdy přesahuje výrazně hranici 90%. Tradičně slabé je bohužel plnění plánu u zvěře holé. Negativní dopad tohoto faktu je nesporný a vede k narušení sociální struktury populace, která jen ve zcela výjimečných případech dosahuje poměru pohlaví 1:1. Nad uvedenou problematikou je nutno se zamyslet také v kontextu nového zákona o myslivosti, který zavádí finanční postihy za opakované neplnění schválených plánů lovu. Pokud tedy neplníme plány měli bychom zvážit, zda je to pouze v lidech, anebo s jakou zodpovědností provádíme sčítání zvěře a následné plánování. Provedený lov totiž neodpovídá našim plánům a stavy zřejmě hlásíme jen takové, abychom mohli lovit stále stejný počet srnců.Celkový stav i dílčí stavy plnění plánů u srn, srnců a srnčat zachycují připojené grafy. V dalších tabulkách je uveden poměr pohlaví uvedený v plánech lovu a následně v realizovaném odstřelu. Z nich je patrno, že ani v plánech lovu se nedaří splnit ideální poměr 1:1, o to horší je pak poměr pohlaví u odstřelu.

Kvalita srnčí zvěře na okrese Zlín je dobrá až velmi dobrá a na každoročních přehlídkách se objeví zpravidla vždy několik trofejí s medailovým hodnocením. Nejkvalitnější zvěř podle tohoto kritéria se vyskytuje v oblasti kolem východní hranice okresu, odkud pochází nejvíce medailových srnců. Tabulka nejsilnějších ulovených srnců ukazuje, že existují honitby, kde jsou medailoví srnci loveni pravidelně. Je zde však vidět, že i v ostatních honitbách se občas nějaký medailový srnec objeví. Správnost lovu u těchto srnců je proměnlivá, je možno konstatovat, že na srovnatelné úrovni s ostatními okresy. I zde je nutno apelovat na zodpovědnost každého z nás. Srnec ulovený již ve třech letech nám jistě nezanechá tolik potomků jako tentýž srnec ulovený v pěti či šesti letech. Uvedené tvrzení potvrzuje také průměrný věk medailových srnců, který je 5,9 roku, což opět dokazuje, že silný srnec by neměl být uloven před šestým rokem věku. Medailové hodnoty může za příznivých podmínek dosáhnout již srnec dvouletý, stejně jako srnec devítiletý - viz. tabulka.

Zcela nezastupitelnou roli v kvalitě populace má však lov holé zvěře. Nemáme - li v honitbě kvalitní srny a srnčata, těžko se dočkáme kvalitních srnců. Kontrola lovu holé srnčí zvěře pomocí předkládání spodních čelistí se v současné době na okrese Zlín neprovádí. Každý hospodář by však dle mého názoru měl provádět alespoň posouzení věku u ulovených srn a měl by také určit kritéria lovu holé zvěře ve své honitbě. Populace srnčí zvěře může být místně velmi proměnlivá a kdo jiný by tak její kvalitu měl umět lépe posoudit než ten kdo je s ní nejčastěji ve styku, tj. myslivecký hospodář.

Srnčí zvěř je pro svou proměnlivost a relativně dobrou přizpůsobivost v současnosti našim klenotem. Je na nás, abychom tento klenot svou zodpovědnou prací zachovali. Rok 2002 se může stát obdobou roku 1992 se všemi důsledky pro populace spárkaté zvěře. Je na nás, aby se to nestalo.

Myslivost č. 9/2002