Srnčí říje

Ing. Milan Slavinger

Srnčí zvěř žije téměř ve všech honitbách a krásy její říje může vychutnat každý myslivec. Stačí k tomu dalekohled, dobrá vábnička a chuť si ráno trochu přivstat. To sice není podmínkou, ale podle mne je ráno nejkrásnějším obdobím dne.

Zkušení staří myslivci, kteří úspěšně vábili srnce na list trávy, buku či březovou kůru, pomalu mizí a mezi myslivci středního věku je poměrně málo těch, kteří umí srnce přivábit alespoň koupenou vábničkou. Po několika chybných a proto marných pokusech se vzdávají a tím se připravují o krásné a vzrušující zážitky.

KDY ZAČÍNÁ ŘÍJE A KDY VÁBIT?

O tom, kdy začíná říje a kdy je nejlepší s vábením srnců začít, se mezi myslivci vedou dlouhé debaty. Začátek srnčí říje musíme odpozorovat přímo v honitbě. V období před říjí jsem vždy měl pocit, že v honitbě není téměř žádná srnčí. Zvěř vychází velmi pozdě, starší srnci se ukáží jen vzácně. Srny v této době ještě pravidelně vodí srnčata. Těsně před říjí je patrná zvýšená aktivita mladých srnců, které starší "kolegové” při narušení jejich teritoria prohánějí. Toto období je někdy mylně označováno za počátek říje. Spolehlivým znakem začátku říje je však větření srnce při zemi, při němž často nereaguje ani na čerstvou stopu člověka. Vlastní průběh říje podle mých zkušeností velmi ovlivňuje průběh počasí. Stálé a pěkné počasí má na říji příznivý vliv, změny a výkyvy naopak nepříznivý. Při velkých vedrech a měsíčních nocích proběhne říje převážně v noci, a úspěšnost lovu vábením je proto v této době velmi malá.

Každý myslivec má jistě svou zaručenou metodu, kdy a jak vábit. Někteří se domnívají, že největšího úspěchu lze dosáhnout vábením před říjí, kdy je srnec již pohlavně vysoce vydrážděn, ale žádná srna ještě není svolná k pokládání. Jiní jsou přesvědčeni, že by v tomto období měl myslivec nechat vábničku doma a v honitbě zachovat maximální klid. Přikláním se k druhému názoru, a to hlavně proto, aby staří srnci určení k odstřelu měli ještě možnost zanechat po sobě potomstvo. Podle mne to stojí za to i při vědomí rizika, že srnce třeba na konci říje neulovíme.

POZOROVÁNÍ A LOV SRNCŮ V ŘÍJI

Abych mohl alespoň trochu objektivně odpovědět na otázku, které období je během říje pro lov vábením nejvhodnější, vzal jsem si na pomoc loveckou knihu mého otce, který za svůj život ulovil 165 srnců, z toho 82 na vábení. Z celkového počtu srnců ulovených na vábení jsou tři z Protivína, třináct z Vimperka, deset z Hluboké na Vltavou, čtyřicet z Horní Plané na Šumavě a šestnáct z Karlovarska. Srnci byli uloveni v době od 26. 7. do 21. 8. Věkové zastoupení ulovených srnců je uvedeno v tabulce. Takto získané výsledky jsem porovnal se svými záznamy o úspěšnosti vábení v průběhu říje, které jsem si vedl několik let. Uvedené údaje jsou zprůměrovány za období několika desítek let ,a to z různých míst naší vlasti. Ke zprůměrování výsledků jsem přistoupil poté, co jsem zjistil, že mezi různými místy není výraznější rozdíl.

Srnci první věkové třídy byli loveni na pískání od 26. 7. do 21. 8., srnci druhé věkové třídy od 27. 7. do 16. 8. a třetí věková třída od 27. 7. do 21. 8. Zajímavé je, že jednoho srnce ulovil otec na vábení až 14. 9. Bylo to na Horní Plané, kdy se k srnci nemohl přiblížit na dostřel, a tak zkusil štěstí s vábničkou. Srnec normálně přiskočil jako v říji. Po několika letech ulovil stejným způsobem v září srnce na Karlovarsku. Z uvedených skutečností vyplývá, že srnci reagují v průběhu říje na pískání bez ohledu na věk. Mimo to je zde ještě jeden nový poznatek: srnce lze někdy přivábit i po říji, a to prokazatelně až do poloviny září.

Často se také diskutuje o začátku říje ve vztahu k nadmořské výšce. Otec sloužil v Horní Plané na Šumavě a děda v Hluboké nad Vltavou, kam otec rovněž jezdil lovit. Prvního srnce na vábení ulovil otec na Hluboké 27. července, na Horní Plané 26. července. Podle jeho vyprávění nebyl v začátku říje mezi Šumavou a nížinou okolo Hluboké nad Vltavou žádný pozorovatelný rozdíl. Z toho se domnívám, že nadmořská výška nemá na začátek říje žádný vliv, nebo jen nevýrazný. Je však skutečností, že mezi začátkem říje v jednotlivých letech může být a je rozdíl třeba několika dnů. Na to má vliv především průběh počasí a možná i fáze měsíce, se kterou počasí souvisí.

Sledujeme-li průběh říje bez ohledu na místo a rok, je z podkladů zřejmé, že srnce lze lovit úspěšně na pískání od 25. 7. do 20. 8. V roce 1985 mi přiskočil srnec na pískání již 21. 7. Nejúspěšnějším a nejvhodnějším obdobím pro lov na pískání je však i s ohledem na výše uvedené skutečnosti období od 2. 8. do 13. 8., jak je patrné i z přiloženého grafu.

NĚKOLIK RAD PRO VÁBENÍ SRNCŮ

Shrňme si zjištěné poznatky a doplňme je pro úplnost několika praktickými radami pro méně zkušené a začínající myslivce:

- před prvním vábením si ověříme správný hlas a funkci vábničky buď sami, nebo požádáme zkušeného myslivce; před vábením nejíme, abychom si vábničku neznečistili zbytky z jídla,

- vábíme v krytu a s dobrým větrem poblíž míst, kde se srnčí zvěř v době říje zdržuje,

- vábit můžeme již od 25. července, říje však většinou vrcholí začátkem srpna,

- podle mých zkušeností je nejvhodnější denní doba pro vábení od rozednění do 7 hodin, od 10 do 12 hodin a po 16. hodině až do setmění,

- není dobré vábit za silného větru, před bouřkou, za odpoledního vedra (od 12 do 15 hodin), před 25. 7. a s vábničkou, jejíž hlas předem neověřil zkušený myslivec,

- po příchodu na místo začneme vábit nejdříve za 5 až 10 minut, které věnujeme důkladné prohlídce okolí pomocí dalekohledu a opatrné úpravě stanoviště - odříznutí překážejících větviček a odstranění suchých větviček a listí, které by při pohybu mohly zvěř zradit,

- po skončení vábení počkáme asi 10 minut a pak teprve velmi opatrně a potichu opouštíme místo. Starý zkušený srnec přichází opatrně, jistí a může někde v krytu vyčkávat, zda nejde o léčku. Celková doba vábení na jednom stanovišti nemá být kratší než 30 minut, zvláště vyskytuje-li se v místě starší srnec. Přitom platí, že méně znamená více,

- pokud vidíte, že srnčí přiskakuje na pískání, přestaňte vábit; pokud srnec zmizí, můžete se ho po chvíli pokusit znovu opatrně přivábit,

- je nesnadné přivábit srnce, stojí-li u srny; úspěchy s vábením v honitbě, kde je v kmenovém stavu více srn než srnců, proto mohou být problematické,

- vábení naříkáním používejte velmi obezřetně. Má své opodstatnění, pokud se vám nedaří odlákat obeznaného lovného srnce od srny. Otec jej někdy spojoval s lámáním tenkých suchých větviček,

- před stisknutím spouště je nutné si kus dobře prohlédnout. Kus bez parůžků, který přiskočil, velmi často nebývá hledaný knoflíkáč, ale srna,

- mladý srnec většinou přiskakuje rychle, starý pomalu, využívá krytu a mnohdy vás obchází v půlkruhu, aby chytil vítr. Je-li zrazen, odchází stejně potichu, jako přišel,

- po výstřelu vždy důkladně prohledejte nástřel a jděte kus po stopě. Srnec, který neznačí, nemusí být chybený. Znám případy, kdy i smrtelně zasažený kus po odskočení bekal,

- na vábení nebo po ráně vám může přijít i černá zvěř. Buďte na tuto situaci připraveni.

Správně vábit se myslivec nenaučí během jedné říje. Nejvíce praktických poznatků můžete získat pozorováním v přírodě a od zkušených myslivců. Chodil jsem s otcem řadu let a viděl desítky přivábených srnců v různém prostředí, době a počasí, než jsem sám začal pískat. Zkušenosti, které jsem získal, se nedají předat těmito několika řádky. Mohou pomoci pouze jako stručný návod, jak se vyvarovat nejčastějších chyb. Ani pak není zaručen stoprocentní úspěch.

Přeji vám mnoho krásných zážitků.

Svět myslivosti č. 7/2002