Sokol stěhovavý na území Českosaského Švýcarska
08.06.2000 | Agris
Obr. 1 - Snižování stavu sokola stěhovavého ( Falco peregrinus T.)

Obr. 2 - Zvyšování stavu sokola stěhovavého ( Falco peregrinus T.) po aplikování reintrodukčního programu na území Českosaského Švýcarska

Sokol stěhovavý je kriticky ohroženým druhem, jehož populace se jen pozvolna zvyšuje. Sokol je denním ptákem, který se specializuje na lov ve vzduchu. Jeho hlavní potravní složkou jsou divocí holubi, hrdličky, drozdovití ptáci aj.
Podle zpráv z roku 1938 bylo na celém území Českosaského Švýcarska přibližně 16 hnízdišť. Z toho bylo ročně obsazeno cca. 13. Nejvíce se na sokolí populaci podepsalo intenzívní zemědělství a s ním spojené používání pesticidů, hlavně DDT a HCH. Tyto chemické látky se potravním řetězcem dostaly až k sokolům a způsobily u nich odvápňování vaječných skořápek a tím jejich následná křehkost a nefunkčnost. První záznam o tenkostěnných vejcích je z roku 1955. Pak začala hustota sokolů klesat (v r. 1960 pouze 7 mláďat a v r. 1964 dokonce jen jedno!). Úbytek se rychle projevoval i u dospělých sokolů až v roce 1972 byl viděn poslední jedinec.
Teprve v r. 1987 byl sokol opět zaznamenán a po dvou letech, kdy se v r.1989 objevili dva dospělci, byl zahájen program reintrodukcí tohoto druhu na území Českosaského Švýcarska. Tento projekt si do současnosti vyžádal 510 pracovních dní a 30 500 DM, které investoval svobodný stát Sasko. Mladí sokoli byli dováženi z Berlínské chovné stanice Lilienstein a postupně vypouštěni až do r. 1996. Během trvání programu bylo do přírody vypuštěno kolem 90 sokolů, kteří vyvedli 65 mláďat (evidovaných). Přibližně 30% z nich se i nadále zdržuje na území Labských pískovců, ostatní se odsud distribuují do okolních oblastí a asi 5% zemře v rámci přirozeného přírodního výběru nebo lidskou rukou. První dva páry se v Českém Švýcarsku objevily v r. 1997. Od té doby nebyla populace nijak uměle dotována a v současné době ji lze prohlásit za ustálenou.
Správa CHKO Labské pískovce, NP České Švýcarsko a NP Saské Švýcarsko i nadále zajišťuje bezpečnost hnízdišť jejich hlídáním, zákazy vstupů horolezcům a jinými omezeními, která umožňují sokolům klid během doby hnízdění a vyvádění mláďat. Výsledkem této činnosti je asi 12 hnízdících párů na celém českoněmeckém území Labských pískovců.
Případné dotazy volejte prosím na číslo 0412 518 202 (Správa CHKO Labské pískovce).
Ing.W.Hentschel, M.Chochel DiS.
Další články v kategorii Venkov
- Monitoring potvrdil narození několika vlčích mláďat v různých oblastech ČR (07.11.2025)
- Revitalizace rybníčku u Starých Hutí pomohla vzácným střevlím a slunkám (06.11.2025)
- V zoo Dvůr Králové se narodily volavky černé, jde o první odchov v zoo na světě (06.11.2025)
- Veterináři: Myxomatóza zajíců se rozšířila do Olomouckého a Zlínského kraje (05.11.2025)
- Myslivci: Počet zajíců v Česku nevzroste bez spolupráce se zemědělci (04.11.2025)
- Obce mohou modernizovat veřejné osvětlení. Ministerstvo životního prostředí pro ně připravilo půl miliardy korun z Modernizačního fondu (04.11.2025)
- Záchranné stanice plní ježci. Ne všechny je ale třeba zachraňovat (03.11.2025)
- Rybníky na Pardubicku měly méně vody, kormoráni lovili rybí násady (03.11.2025)
- Jediný šlechtitelský chov hus v Česku v Byňově letos nezvýšil ceny (03.11.2025)
- Používání dronu k monitorování biomasy v novomlýnské nádrži se osvědčilo (01.11.2025)

Tweet



