Skrytá města uprostřed pralesa

V amazonských pralesích, kde podle dosavadních představ žili před příchodem Evropanů lidé na úrovni doby kamenné, kdysi kvetly vesnice a městečka propojené sítí silnic.

Po bájných městech v amazonské džungli s bohatou architekturou a spoustou zlata pátrali mnozí. Také britský cestovatel plukovník Percy Fawcett (1867-1925?), údajná předloha postavy Indiana Jonese. Skutečnost je zřejmě prozaičtější než pohádkové Eldorado, avšak neméně zajímavá.

Z důkazů, které shromáždil mezinárodní tým vědců, plyne, že v dnešní džungli na horním toku řeky Xingu v Brazílii, kde se ztratila Fawcettova výprava, existovala před a těsně po příchodu Evropanů do Nového světa integrovaná městečka a vesnice.

Žádný druhý Tenochtitlán či Cuzco, ale sídla na úrovni urbánní krajiny ve starém Řecku či ještě ve většině středověké Evropy. Tato fakta publikoval Michael Heckenberger z Floridské univerzity v Gainesville spolu s kolegy ze stejné instituce a Brazílie. Členem týmu - a spoluautorem článku v dnešním čísle časopisu Science - byl i amazonský indián z místního kmene Kuikuroů.

Stavitelé a zemědělci

Na jihu a jihozápadě Amazonie se před několika lety našly stopy velkých sídel s plochou nad 30 hektarů z doby před Kolumbem. Jejich obyvatelé výrazně změnili krajinu kvůli pěstování plodin a chovu ryb v rybnících i v opakovaně řekami zaplavovaných úsecích lesa. Kolem sídel si navíc budovali mohutné obranné zemní valy a vodní příkopy.

Názornou ukázkou je horní tok řeky Xingu. Leží v jižní Amazonii na území brazilského státu Mato Grosso. Heckenberger s kolegy o tamějších dávných sídlech psal již před pěti lety. Podrobnější výzkum nyní odhalil doklady sídelního plánování a lokální integrace: městečka, vesnice a osady propojené s rozmyslem koncipovanou sítí silnic.

Sídla vždy byla organizována kolem jakýchsi náměstí (plaza), středisek obcí či politických jednotek, které zabíraly typicky 250 kilometrů čtverečních. Středisková „zahradní městečka“ měla plochu do 50 hektarů, vesnice pod 10 hektarů. Obce zřejmě byly politicky rovnocenné, o regionální organizaci se zatím neví.

Heckenberger s kolegy podrobně prozkoumal celkem 28 sídel dvou obcí. Centra obklopovaly až 2 kilometry dlouhé, až 10 metrů široké a až 3 metry hluboké příkopy. Zahrnovala vyvýšené etáže a dřevěné palisády. Náměstí v centrech byla orientována ze severovýchodu na jihozápad, zjevně kvůli rituálům letního slunovratu. Obce měly několik tisíc obyvatel.

Les na horním toku Xingu leží mezi hustou džunglí jádra Amazonie a křovinatým lesem a řídce zalesněnou savanou pahorkatin střední Brazílie. Lidé ho výrazněji osídlili před 1500 až 1200 lety. Shluky městeček a vesnic tam prosperovaly před 750 až 450 lety. Po zahájení kolonizace Nového světa Evropany nastal úpadek a vylidnění -nejspíše důsledek zavlečení infekčních nemocí přes prostředníky. Samotní běloši do této oblasti nemuseli vůbec proniknout. Sídla během staletí zarostla lesem.

Podle odhadů mohlo prvnímu střetu s infekcemi Starého světa padnout za oběť až devadesát procent původních Američanů, určitě desítky milionů lidí. Epidemie nepodvrátily jen říše Aztéků a Inků či mayská království. Na vrub nepřímo zavlečených infekcí pocházejících ze Starého světa lze připsat i zánik lidnatých, rovněž zčásti městských kultur na jihu a ve středu dnešních USA. Španělští konkvistadoři tam našli už jen nedávno vymřelá velká sídla.