Školní statek Třebíč jde do dražby

Prodej školního statku v Třebíči jde do druhého kola. Navzdory neúspěchu kola prvního, v němž se krajem Vysočina požadovaná minimální cena 18 miliónů korun zdála všem potenciálním účastníkům vysoká, trvá kraj na stejné ceně i pro druhý pokus, který se povede formou dražby. Nešťastní zaměstnanci, kteří očekávají v nejbližších dnech výpovědi, už rezignovali a přejí si, aby všechno skončilo. Nadcházející 13. ročník populárního třebíčského Chovatelského dne bude mít mezi pořadateli školní statek minimálně pod tímto názvem zřejmě naposled.

Zoufalé ekonomické postavení školních statků mezi subjekty v zemědělské výrobě totiž přinutilo zřizovatele, kraj Vysočina, aby se statků postupně zbavil. Telčský školní statek převzalo na svá bedra město, třebíčská radnice takový krok ale odmítla. "Převod byl sice bezúplatný, ale jeho podmínky byly příliš svazující," připomněl mluvčí třebíčské radnice Ivan Přibík. Město by totiž muselo statek převzít se všemi zaměstnanci a využívat k veřejně prospěšným účelům, což při nezbytnosti investic bylo pro městský rozpočet velkým soustem.

Kraj trvá na jedné ceně

"I když jsem z Třebíče a vím, že mnoho lidí má ke statku srdeční vztah, jsem přesvědčena, že kraj ve snaze statek prodat vykročil správným směrem. Jeden z potenciálních kupců sám prohlásil, že kraj by ze statku mohl vybudovat skanzen socialistického zemědělství. Studenti se mohou naučit víc u fungujícího zemědělského subjektu," míní hejtmanova náměstkyně Marie Černá (nez.). Otázkou je, proč o skanzen v prvním kole prodeje, který měl proběhnout obálkovou metodou, nikdo nestál. Zaměstnanci statku, kteří si nepřáli uvést jméno, vesměs soudí, že krajem požadovaná částka je pro většinu zemědělců příliš vysoká, zejména pokud jsou nutné okamžité další investice. I pro další kolo, které hodlá kraj realizovat jako dražbu, se ale použila jako vyvolávací cena stejná cifra. Hejtmanův náměstek Miloš Vystrčil (ODS) je - jak Právu řekl - přesvědčen, že i mezi zemědělci jsou takoví, kteří si tuto cenu mohou dovolit zaplatit.

"Musíme udělat všechno pro to, aby se majetek kraje prodal za co nejvyšší cenu. Těch 18 miliónů korun je reálných, to hospodářství tu cenu má. Spíš se domníváme, že někdo ze zájemců čekal, zda nepůjdeme níž," naznačil Vystrčil. Jak doplnil, o odkup statku jeho zaměstnanci zájem neprojevili a možnost odprodat jim to na splátky formou např. ekonomického pronájmu nebyla pro kraj zajímavá. Třicet zaměstnanců tak v průběhu září dostane výpověď a zda se soubor budov, obklopený pozemky a tvořící ideální hospodářský komplex na téměř 800 hektarech, bude dál věnovat zemědělské výrobě, není jasné.

Škola statek oplakává

"V privatizační výzvě není podmínka, aby budoucí vlastník statku zabezpečil praxi pro studenty," upozornil ředitel třebíčské střední školy, která se zabývá i přípravou budoucích zemědělců, Miroslav Dočkal. Lítost nad ztrátou statku vyjádřil i šéf jezdeckého klubu při škole Ladislav Svoboda. Ředitelův dovětek, že krajský odbor školství se velmi iniciativně snaží žákům zabezpečit praxi jinde, však zastiňuje obava zaměstnanců: soukromí zemědělci prý budou studenty využívat spíš na podřadné práce a nepustí je k věcem, v nichž by bylo nutné získat praxi.

"V jednom má kraj pravdu: statek je prodělečný. V této právní formě nemá nárok na státní dotace, takže ročně přichází o čtyři milióny korun. Stačilo by ale, aby se změnil obchodní název a postupně bychom se z průšvihů dostali," řekl Právu jeden ze zaměstnanců.

"Jsou tu lidi, kteří vydrželi opravdu hodně a bude škoda tento kolektiv rozpustit. Ale na rovinu: teď už je situace tak zoufalá, že si většina z nás nepřeje nic jiného, než aby to skončilo," doplnil. Jak dodal, lidé nepřestávají doufat v příchod osvíceného majitele, který si většinu z nich nechá a bude spolupracovat i se školou. Poslední výpověď prý totiž dostane naděje.