S unií přišel čilejší obchod a ostřejší konkurence

Střední a východní Evropu nezachvátila vlna zdražování. Londýn, Dublin či Stockholm nejsou plné Čechů, Maďarů či Poláků hledajících lépe placená místa. Kdo doufal či se bál, že vstup do EU přinese radikální změny, nedočkal se. Desítka nových zemí si právě dnes může odškrtnout první půlrok v EU. Nejviditelnějšími změnami je čilejší cestování, obchod a ostřejší konkurence. To platí pro země staré i nové Evropy.

Česká ekonomika momentálně prožívá nejúspěšnější období za poslední čtyři roky. Významně se na tom podepisuje fakt, že přes hranice poté, co v květnu padly poslední bariéry, proudí o třetinu zboží více než před rokem. Od května do srpna dokázaly české firmy prodat za hranicemi zboží v hodnotě o 29,9 procenta vyšší než před rokem. V českých firmách i obchodech však zároveň jen nepatrně pomaleji přibývá zahraničního sortimentu: o 22,6 procenta.

Země EU se přitom stávají čím dál důležitějším partnerem. Jen necelých 18 procent obchodu se odehrává se zeměmi mimo pětadvacítku. České firmy zároveň cítí za zády stále ostřejší konkurenci. Dobře to ilustruje příklad jihočeské mlékárny Madeta. Ta v pátek oznámila, že bude muset propustit kolem stovky lidí. Nikoliv proto, že by ji ničila konkurence levnějších - neb výrazněji dotovaných - mléčných výrobků z unie, před nimiž varovali čeští farmáři.

Propouští, protože nemá mléko, z něhož by mohla vyrábět. Zemědělci, kteří jí dosud dodávali, nebyli spokojeni s cenou, kterou jim Madeta nabízela. A tak se mléko raději rozhodli vyvézt do Bavorska, kde jim lépe zaplatí. S podobným argumentem už vyrukovali na své odběratele i chovatelé vepřů.České konkurenci zase nedokáže přijít na jméno řada Francouzů a Němců. Šéfové firmy Bosch postavili zaměstnance továrny nedaleko Lyonu před volbu: buď zapomenete na pětatřicetihodinový pracovní týden a za stejný plat strávíte v práci pět hodin navíc, nebo se stěhujeme do Česka. Lyonští dělníci nakonec souhlasili.

V podobném duchu se nesla vyjednávání v řadě německých automobilek. Češi či Poláci se tedy nestěhují za lépe placenou prací, ale investoři jdou za jejich levnější pracovní silou přímo k nim domů. "Za milión investovaných eur se dá získat práce 70 lidí v Polsku, 60 v Česku, 50 v Maďarsku a 150 v Číně," říká Ognian Hishow z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti. Většina firem stále přesouvá do nových zemí především výrobní závody, případně strategické služby, jako je účetnictví či správa počítačových sítí na dálku.

Daleko menší roli hrají obory, kde dominují znalosti: vývoj a výzkum či design. Hishow upozorňuje, že s tím, jak porostou ve střední a východní Evropě platy a životní úroveň, bude klesat jejich atraktivita. Pokud do té doby nedokáží ostře konkurovat v kreativních službách, které vyžadují vyšší úroveň vzdělání.Německý kancléř Gerhard Schröder či francouzský ministr financí Nicolas Sarkozy však vidí hlavní důvod úprku na východ v nižších firemních daních. Oba již navrhli, aby zemím s nízkými daněmi byla zastaveny dotace ze strukturálních fondů. Jejich nápad, stejně jako snaha daně z příjmů v Evropě sjednotit, však zatím nemají velkou šanci na úspěch.

Ceny zboží, ale především služeb v Česku rostou sice letos rychleji než loni. Nepodepsala se na tom však Evropská unie, ale hlavně česká vláda, která zvýšila DPH. Zdražují tak hlavně telefony, internet, kadeřnictví či čistírny. Ostrá evropská konkurence naopak zlevnila většinu spotřebního zboží: od oblečení a bot přes mobilní telefony, počítače až k televizím a myčkám. Přesně se tak naplňují očekávání většiny ekonomů. V Praze či Ostravě stál totiž stejný svetr či televize o desítky procent více než v celkově mnohem dražším Londýně či Paříži jen kvůli slabší konkurenci.

Tisk

Další články v kategorii Venkov

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info