Rybářství má v Evropě velkou šanci

Václav Šilhavý, výkonný ředitel Rybářského sdružení, říká:

Rybářství má v Evropě velkou šanci

V Evropě sice roste produkce lososovitých i uměle chovaných mořských ryb, ale výkonný ředitel Rybářského sdružení Václav Šilhavý říká, že ani v této konkurenci se český kapr neztratí. "Má své místo na trhu," dodává.

OTÁZKA: hn: Srpnové povodně způsobily řadě rybářských podniků stamiliónové škody. Poznamená to odvětví jako celek?

Samozřejmě, že ztráty na majetku a rybách, které přesáhly půl miliardy korun, budou postižené firmy ještě nějaký rok cítit i přes očekávanou pomoc státu. S tím se ale musíme vyrovnat. Jako celek však rybářství představuje atraktivní obor. V Evropě to je dokonce nejdynamičtěji se rozvíjející zemědělské odvětví. Proto se také řízený chov ryb pro mnohé zahraniční podnikatele stává únikovým podnikatelským odvětvím. Pro nás to znamená větší konkurenci, ale dosavadní vývoj ukázal, že se s ní lze vyrovnat. České rybářství je totiž i přes své vlastní problémy na vysoké úrovni.

OTÁZKA: hn: Statistiky ale ukazují, že Evropě chovatelsky dominují lososovité ryby a roste řízený chov mořských ryb. To je významná konkurence.

Pramení to nejen z tradice chovu pstruha ve Francii, Itálii, Dánsku nebo Německu, ale hlavně z nástupu chovu lososa zejména v Norsku a Skotsku. Kaprovité ryby, které jsou doménou českých rybářských firem, si proto udržují vymezený prostor zejména ve střední a východní Evropě, byť jejich trhy jsou i v západní a jižní části kontinentu.

OTÁZKA: hn: Jaká je konkurenční schopnost kaprů proti lososovitým rybám?

Omezená, ale kdo kapra umí dělat, perspektivu má. Bohužel poslední dvacetiletí bylo ve znamení enormního propadu středoevropské produkce kapra. Ta v 80. letech dosahovala 250 tisíc tun a to ještě 50 tisíc tun připadalo na další býložravé druhy ryb. Teď se pohybuje kolem 80 tisíc tun ročně. Konkurenční druhy ryb tento prostor dokázaly zaplnit. Ve středomořských státech, zejména v Řecku, jsme svědky intenzívního nástupu chovu mořských ryb. Ročně se jich vyprodukuje přes sto tisíc tun a produkce ještě poroste.

OTÁZKA: hn: Co takový propad produkce kapra způsobilo?

Hlavně enormní propad v bývalých socialistických zemích, hlavně v Rusku, Ukrajině, Bulharsku a Rumunsku. U nás, v Polsku, Maďarsku a Německu je sice snaha produkci zvyšovat, ale takové "ztracené" objemy se těžko nahradí...

OTÁZKA: hn: Co z toho plyne pro české rybáře?

Práce a zase práce. V řadě zemí, jako jsou Benelux, Francie, Itálie, SRN, Srbsko nebo Chorvatsko, má kapr u spotřebitelů tradičně silné postavení, ale každé naše zaváhání konkurence, včetně producentů drůbeže, využije a prostor zaplní. To je ale v tržním prostředí běžné.

OTÁZKA: hn: Evropská unie chovu ryb přisuzuje mimořádný význam. Pocítíme ho?

To se teprve uvidí. Pravdou ale je, že tímto tématem se třeba v říjnu zabýval už i Evropský parlament, když projednával materiál o strategii udržitelného rozvoje chovu ryb. Ten má při evropském deficitu přímých dodávek ryb z lovu velký význam, protože dokáže tento propad nahradit. Hodnota evropské produkce chovaných ryb se ročně pohybuje kolem 2,5 miliardy eur a to už má svou váhu.