Rybáři chtějí zpátky peníze za řádění kormoránů. Návrh míří na vládu

Majitelé rybníků mají šanci, že jim stát opět začne platit za škody, které v  jejich vodách působí kormoráni. Nárok na peníze za sežrané ryby ztratili po  vyškrtnutí tohoto ptáka ze seznamu zvláště chráněných živočichů. Novelu zákona  vracející rybářům finanční "bolestné" ve čtvrtek projedná vláda.

Rybníkáři byli léta zvyklí, že jim stát za škody způsobené nenasytným ptákem - kormorán velký  denně spořádá zhruba půl kilogramu ryb - posílal peníze. V posledních letech to bylo ročně celkem kolem  40 milionů korun. Situace se ale změnila letos 1. dubna, kdy začala platit  novela vyhlášky, ve které ministerstvo životního prostředí kormorána  vyškrtlo ze seznamu zvláště chráněných druhů.

Ministerstvo krok zdůvodnilo tím, že se počet kormoránů zvýšil  natolik, že tomuto druhu nehrozí vyhynutí a jeho dosavadní přísná ochrana je už řadu let nadbytečná. V Česku sice hnízdí jen  zhruba 300 až 350 párů, tisíce ptáku se tu ale zastavují při jarním a podzimním  tahu a dalších 8 až 10 tisíc jich u zdejších vodních ploch či toků zimuje.

"To už je číslo, které má fatální vliv nejenom na stav ryb a populace v  našich řekách i rybnících, ale také na stromy, které jsou i kvůli trusu  poškozovány," popisoval loni ministr Tomáš Chalupa (více  o podepsání vyhlášky čtěte zde). Chovatelé ryb podle resortu můžou škodám  způsobeným kormorány předcházet jejich lovem a plašením.

Rybáři ale namítají, že tím počet kormoránů příliš nesníží. Žádat o  výjimky k plašení a odstřelu, který provádějí myslivci, totiž mohli  již dříve. "A více je střílet už nezvládneme," říká vedoucí technik vodního hospodářství Rybářství Třeboň Petr  Sedláček.

Argumenty rybářů potvrzuje i ředitel sekretariátu České společnosti  ornitologické Zdeněk Vermouzek. "V posledních letech se u nás ročně odstřelily až čtyři tisíce kormoránů a na jejich počtu se to  nijak neprojevuje. Navíc tito ptáci nejsou hloupí, střelit je  není vůbec nic jednoduchého," tvrdí ornitolog.

Poslanci ze zemědělského výboru proto po diskusi s rybářskými  organizacemi připravili novelu zákona o poskytování náhrad škod způsobených  vybranými zvláště chráněnými živočichy, která nárok na kompenzování ztrát  obnovuje. "Kormorán je problém celoevropský. Dokud se Evropa neshodne, jak  redukovat jeho početní stavy, tak se musíme bránit alespoň na území Česka. Nechceme nechat zničit naše rybářství," prohlašuje  jeden z předkladatelů návrhu, místopředseda výboru Jiří Papež (ODS).

Podle něj došlo k paradoxnímu stavu, kdy sice postavení  kormorána změnila uvedená vyhláška, ale v zákoně o poskytování náhrad  zůstal zmíněn. Tento zákon nicméně hovoří jasně: Stát hradí náhrady za škody způsobené jen takzvanými "vybranými živočichy" (kromě kormorána je to bobr  evropský, vydra říční, los evropský, medvěd hnědý, rys ostrovid a vlk),  kteří jsou ale zároveň "zvláště chránění". A to kormorán už od apríla není.

Rybáři poslanecký návrh pochopitelně vítají. "Považuji to za správné, protože český stát se podílel na přemnožení kormoránů," říká prezident Rybářského  sdružení ČR a ředitel Rybářství Třeboň Jan Hůda. Jeho firma od státu dosud ročně dostávala přibližně čtyři miliony korun. "Přitom podle našeho odhadu byly škody  zhruba trojnásobné. Dochází i k poranění a stresování ryb," podotýká  vedoucí technik Sedláček.

Mimořádný apetit kormoránů potvrzuje i Jan Ševčík, bývalý dlouholetý  pracovník Správy Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, kde žije jejich  největší česká kolonie. "Vím, co dokážou dělat za obrovské škody. Na rybník  sedne hejno pěti set kormoránů, jedna řada je na hladině, druhá plave pod vodou, vynoří se a přelítne tu první. Takhle se valí jako  válec a ryby někdy v hrůze vyskakují na hráz," uvedl dříve zoolog.

Ministerstvo životního prostředí ale s poslaneckým návrhem  nesouhlasí. "Jde hlavně o rozpor s účelem zákona, který by měl kompenzovat škody působené druhy, u nichž z důvodu jejich ochrany není odlov povolován. To i  u kormorána fakticky neplatilo již dlouhou dobu (protože se mohlo žádat o  výjimky k odstřelu - pozn. red.)," zdůvodňuje mluvčí ministerstva Matyáš Vitík.

Ornitolog Vermouzek považuje za nesmyslné, aby byl povolený odstřel a  zároveň se vyplácely náhrady. "Rozumím ale tomu, že rybníkáři jsou v této chvíli  velmi nespokojení. Ministerstvo tuto problematiku neřeší koncepčně. My jako Česká společnost ornitologická jsme například už dlouho poukazovali, že kormorán zvláštní ochranu nepotřebuje," říká  odborník.

Ministerstvo zemědělství i poslanci neúspěšně žádali zachovat náhrady  pro rybáře už při přípravě zmíněné novelizované vyhlášky. Pod aktuálním  materiálem jsou kromě Papeže podepsaní i další členové výboru  Pavol Lukša (TOP 09), Ladislav Skopal (ČSSD) a Pavel Kováčik (KSČM). Jejich  stranická různorodost podle Papeže zvyšuje šance, že novela bude schválená.  "Říkáme tím, že to pro nás není politický, ale spíše odborný problém," míní zákonodárce.

Poslanci také navrhují, aby na náhrady měli nárok nejen komerční rybníkáři,  ale i rekreační a sportovní rybáři v rybářských revírech. "Ministerstvo životního prostředí zatím říká, že ryba v řekách je všech a není jasné, kdo by  si o náhradu měl požádat. My tam uvádíme, že škodu může uplatňovat uživatel  rybářského revíru, který má povolení," říká Papež.

Podle něj ale sami rybáři připouštějí, že prokázat tyto škody bude velmi  složité a úspěšných žadatelů nebude mnoho. "Jde spíše o princip, aby rybáři tu šanci měli," tvrdí poslanec. V novele tyto náklady s kolegy odhadují na 6  až 8 milionů korun ročně. Chalupův úřad to ale s poukazem na dřívější odhady  rybářských organizací vidí spíše na desítky milionů.

Těchto veslonohých ptáků žije v Evropě zhruba 700 tisíc, největší  hnízdiště jsou v Pobaltí a na břehu Severního moře. Počet kormoránů velkých výrazně narostl za posledních dvacet let. V Česku hnízdí zejména na  Třeboňsku, menší skupinky na jižní Moravě, Chomutovsku a v Poodří.  Ministerstvo životního prostředí připravovalo vyřazení kormorána ze seznamu  zvláště chráněných živočichů už od roku 2005.