Rozhodující je kvalitní pastva

Asociace farmových chovů jelenovitých byla v ČR založena před dvanácti lety a má 126 členů, kteří na stovce farem chovají asi patnáct tisíc kusů zvěře. Od roku 1997 je součástí evropské asociace FEDFA. Významným členem asociace, odborníkem a poradcem pro Moravu a Slezsko je také Stanislav Žbánek z Červenky na Olomoucku, který se chovu jelenovitých věnuje již dvacet let.

Co vlastně na své farmě chováte? Hlavně daňky, jeleny evropské, muflony, několik kusů jelena siky, Dybowského a čtyři zubry evropské. Zubry chovám samostatně na pěti hektarech, jeleny a daňky společně na patnácti hektarech, od léta však na dvojnásobné ploše.

Je chov jelenovitých složitější než běžných hospodářských zvířat? Na vytvoření farmy je na počátku potřebný souhlas okresní veterinární správy, která chovy na farmách povoluje a stanovuje podmínky. Jde vlastně o hospodářská zvířata se všemi povinnostmi, které z toho vyplývají. Musí zde být řádná evidence, veterinární péče, předepsaný způsob zpracování masa a porážka - vše podle zákona o chovu hospodářských zvířat. Pro zřízení farmy není nutné, aby pozemky byly zalesněny. Stačí jen roztroušené stromy pro stín, velmi důležitá je ale kvalitní pastva. Jestliže je farma vmístech, kde není přirozené závětří, je vhodné takové vybudovat. Zvířata nejhůře snášejí studené větry, zatímco sníh a déšť jim příliš nevadí. Voda by měla být tekoucí. Je možné v blízkosti domů přichystat napáječku připojenou na vodovod. Největší efekt přináší v našich podmínkách využití neproduktivních, podhorských ploch těžce přístupných mechanizaci.

Jakou má mít farma pro jelenovité rozlohu? Neexistují přesné zásady týkající se velikosti farmy, je důležité, aby byly splněny základní potřeby zvířat. Dají se použít obě varianty, tj. chov intenzivní, kdy se zvěř krmí na farmách celoročně. Což lze využít na menší ploše. Tento způsob je obtížnější a náročný na čas a krmení. Kdo ale má možnost oplotit větší plochy, ušetří si letní přikrmování, čas i prostředky. Na hektar plochy můžeme počítat s deseti až patnácti kusy zvířat, což ovšem záleží na kvalitě pastviny, nadmořské výšce a druhu zvěře.

Jaký je rozdíl mezi letním a zimním krmením? Pro zvířata je v letním období nejdůležitější pastva, jestliže je zelené hmoty dost, není potřeba přikrmování obilninami. Naopak jarní a podzimní přikrmování je důležité. Na podzim se musí zvěř dostat do kondice, aby snášela zimní strádání a dohnala ztráty z říje. Jarní krmení doplňuje energii a živiny březím samicím a loňským mláďatům. V zimě ztrácí žaludek divokých zvířat svůj objem a ta nejsou schopna zpracovat krmivo s vysokým obsahem lepku. Při nedodržení této zásady dochází k překyselení žaludku a k úhynu. U jelenovitých stačí oplocení tyčkové, u zubra, bizona a jaka je možné použít elektrický ohradník.

Někdy se objevují, zejména mezi myslivci a lesáky, názory, že farmový chov jelenovitých je neetický. Co si o tom myslíte? Často slyším názory o nevhodnosti chovu jelenovitých na farmách, o jeho etice a podobně. Zdůrazňuji, že se jedná o chov hospodářských zvířat za účelem produkce masa, v zahraničí i tzv. pantů, což jsou nezralé parohy. Je povinností chovatele, aby zvěř měla vhodné podmínky pro život, netrpěla, cítila se v pohodě a mohla se rozmnožovat. V zahraničí jsou farmy jelenovitých zařazeny do biochovů, což u nás bylo překvapivě zamítnuto. Sám jsem byl v přechodném období členem biochovatelů a kontroloři byli velmi spokojeni jak se stavem zatížení krajiny, tak i chovem a stádem samotným. Bohužel, vyšší úředníci, ač jsem je osobně na farmu zval, rozhodli, že tyto chovy nejsou v ČR vhodné k přidělení známky Bio. Paradox je, že většina chovatelů jelenovitých na farmách jsou myslivci, a jejich největšími oponenty opět myslivci. Přitom, i když se jedná prakticky o střet zájmů, hlavním posláním farmy je produkce masa, zatímco u myslivosti zachování rovnováhy v přírodě a zlepšení kvality populace. Takže bych se rád zeptal: Je etičtější střelba do zvěře v padesátihektarové oboře, nebo chov na farmě třikrát větší. Ze zákona je lov na farmách zakázán, povolena je jen porážka jako u hospodářských zvířat. Doufám, že tito takzvaní odborníci zavrhnou také lov polokrotkých bažantů, kteří při honu vyletují pět kroků před střelci a podobně.