Rostliny metan neprodukují

Nizozemští vědci vyvrátili jeden z nejpřekvapivějších objevů poslední doby. Před rokem vzrušila svět zpráva německých odborníků, kteří naměřili, že zelené rostliny uvolňují do ovzduší velké množství metanu.

Tato studie vědce šokovala, protože metan patří k velmi silným skleníkovým plynům. Ohřívá zemskou atmosféru až 70krát účinněji než oxid uhličitý.Za hlavní zdroj metanu považovali vědci bakterie žijící ve volné přírodě, např. v bažinách. Významnou měrou však k produkci tohoto plynu přispívá i člověk. Velká množství metanu se dostávají do ovzduší ze skládek odpadu nebo z rýžovišť zatopených vodou. Do ovzduší jej uvolňují i hospodářská zvířata. V některých zemích, např. na Novém Zélandu, připadá na vrub domácích zvířat plná polovina produkce tohoto skleníkového plynu.

Sibiřská časovaná plynová bomba

Věčně zmrzlá půda Sibiře obsahuje spoustu pozůstatků rostlin pocházejících z ledových dob. Tání věčně zmrzlé půdy zpřístupňuje pravěkou biomasu bakteriím, které ji rozkládají na metan.Sibiřská rašeliniště přesto dokázala v posledních deseti tisících letech skleníkový efekt oslabovat.

Dorůstající mech rašeliník odčerpává z ovzduší tolik oxidu uhličitého, že to bohatě vyváží následky uvolňování metanu ze sibiřských jezer a bažin. To vše se může dramaticky změnit, pokud lidé rašeliniště odvodní. Vysušený rašeliník nedorůstá a rozkládá se. Přestane odebírat skleníkové plyny z ovzduší a rozkladné procesy jej naopak změní na jejich vydatný zdroj.

Omezení produkce metanu se zdálo jako velmi účinná forma boje s globálním oteplením. Velké naděje vkládají odborníci například do pěstování rýže „na sucho“ – tedy bez zatopení rýžoviště vodou – nebo do očkování domácích přežvýkavců proti bakteriím tvořícím metan. Tým vědců vedený Frankem Kepplerem z Institutu Maxe Plancka v Heidelbergu ale tyto plány zpochybnil, když zjistil, že metan ve velkém uvolňují i zelené rostliny. Podle Kepplerových kalkulací z tohoto zdroje pochází až 40 % z bezmála 600 milionů tun metanu, jež se každoročně dostávají do zemské atmosféry. Naše možnosti snížit množství metanu uvolňovaného do ovzduší se rázem zdály mizivé.

Vědecké konsorcium vedené Tomem Dueckem z Plant Research International v nizozemském Wageningen nyní závěry Kepplerova týmu zpochybnilo. Výsledky jejich studie zveřejnil vědecký časopis New Phytologist. Nizozemští badatelé pěstovali rostliny (bazalku, šalvěj, pšenici a kukuřici) v umělé atmosféře, v níž byl v molekulách oxidu uhličitého uhlík zastoupen výhradně izotopem uhlíku 13C. Následně pak vědci pátrali v ovzduší kolem rostlin po metanu, který by obsahoval tento izotop. Hledali marně. Pokud nějaký metan našli, byl to plyn s izotopem uhlíku 12C, který nemohl pocházet z rostlin.

Chybu měření můžeme prakticky vyloučit. Nizozemci využili neuvěřitelně citlivé techniky. Přesnost jejich analýz dokládá výmluvně fakt, že jsou s to odhalit oxid uhličitý vydechovaný jediným mravencem. Dueck a jeho spolupracovníci došli k závěru, že pokud rostliny vůbec nějaký metan tvoří, je ho nanejvýše 0,3 % hodnot udávaných Kepplerovým týmem. Nizozemci proto považují produkci metanu zemskou vegetací za zanedbatelnou. V tomto ohledu lze hodnotit výsledky jejich studie jako optimistickou zprávu.

Za poslední dvě staletí vzrostl obsah metanu v zemské atmosféře na dvojnásobek. Na vině by mělo být především zemědělství a další lidské aktivity, které máme alespoň zčásti pod kontrolou. Prostor pro boj s globálním oteplováním tedy zůstává i na „metanové frontě“.